Písmák Dávní se vracejí
Duhový z draků sefiry míjí
pendulem balanc rozhoupám
černá se díra entropií
a Štír trn v srdce bodne nám
Květina
Květina
Naoko spát si s tebou v hlavě
a cítit tě
vnímat blízko právě.
Alone in my head
ALONE IN MY HEAD
Má vlhká ústa osychají dalek jsem se přiblížit
slova i slova sebe tají Až rudé s bílým budu pít
Ruce v pěsti zatínám když to nám kráčí v stínu
Krev a čáry III
****
Na slamníku vpološeru cely ležela nehybně dívka. Vnenápadných plátěných šatech vypadala velice křehce a zanedbaně, ale celý dojem kazily zářivě rudé vlasy. Pomalu se kní blížil a přitom se mu skaždým krokem do mysli snažily vniknout cizí myšlenky. Cítil je jako ledové prsty na skráni, neznatelně ho ohmatávaly a snažily se proklouznout do jeho vědomí.
Krev a čáry II
****
Už se smrákalo, když vdálce uviděl temné obrysy kostelní věže. Docela se zaradoval.
Dneska nebudu spát někde vlese pod jehličím ani za žádnou hřbitovní zdí. Zkusím se zapřít a odpočinu si dnes jako člověk Ale jen velice nerad, pomyslel si.
Krev a čáry
Místnost byla vlhká a tmavá. Zúzkého okna u stropu přicházelo jen velmi málo zvuků připomínajících existenci normálního života. Skrz mohutné kamenné zdi dovnitř vnikal jen chlad a tíseň. Snad jedinou výjimkou, která občas prolomila neúnosné ticho, byla kapka vody padající ztrubky ve zdi.
SILENUS
Slepé tvé oči a skrze mne
Z ní kypí štěstí - mně blízko tě mne
Její tvář s tvou teď v jednu se pojí
Každý den, každou noc vidím tam svoji
Meandr
Meandr
Dunivý zvuk sílící
víc a víc k nám doléhá,
už vidět je i obloha.
Vodní dýmka
VODNÍ DÝMKA
Vmlhavém šeru
kamínky kolem ohně sedí,
zurčivá píseň zní jim v uších,