Jak jsem si pískal
Sport, nejste-li šachista, je jedna zmála možností, jak vlastní tělo uvyknout na tempo dnešní doby. Pokud máte zároveň štěstí a nepatříte mezi ty, kteří si kupříkladu vypíchnou oko figurkou, je sport i prostředkem kutužení zdraví. Už jen tyto dva důvody vedou tisíce lidí kcílenému zatěžování své tělesné schránky. I já se pohybuji životem svázán provazem fenoménu zvaného sport.
Jak jsem se (ne)stal básníkem
Kolem čtrnáctého roku věku se z každého chlapce vytrácí rysy dětství a každý mladý muž je hlasem přírody jednoznačně lákán k osobám opačného pohlaví. Sexuální pud je ženami z hlav i jiných částí mužského těla často po zbytek života vytloukán, nezřídka za pomoci kuchyňských válečků či jiných zbraní, které si ženy nechávají svými oběťmi kupovat pod záminkou vaření. Nutno říct, že tyto zbraně ženy používají často bezvýsledně a někteří muži se honí za ženským přeludem až do úplného vyčerpání těla.
Chlapci i muži bez rozdílu věku jsou ponejvíce přitahováni k ženám obdařeným přednostmi těla i ducha.
Jak jsem se stal vegetariánem
Na mladého muže číhá i vdnešní civilizované době řada nebezpečí. Prasečí chřipka, pijavice, střepy na ulici a láska. O nebezpečích, která skýtá pomatení smyslů nazývané láska, nemusíte být přesvědčeni, ale váš názor se jistě rychle změní po seznámení se smým příběhem. Jako každý jinoch i já jsem ve svých osmnácti letech přestával hledat útěchu vnáruči matčině a začal se poohlížet po náručích jiných dívek a žen.
Naše kráva Bětka
Dnešní městské děti nemají nejmenších potuch o krásách přírody a sevřené do panelákové šedi nenávratně ničí své zdraví takovými věcmi jako je smog, jedy zchemiček či španělská zelenina. Moji rodiče, děti venkova, které práce zahnala do panelových ubikací na okraj krajského města, si tím byli alespoň jisti. Otec proto jednoho dne učinil rozhodnutí hodné hlavy rodiny. „Je třeba vdětech pěstovat lásku kpřírodě.