Přírodní skvost
A za víčky mi problikávali stíny,
už tak dávno zetlelých stromů.
Má mysl,
jakožto jediný pozorovatel oné absurdní scény,
Projev čirého šílenství
Voda běží po lese. Vzduch, nebe a obloha
jsou nakrájeni na talíř pro boha.
Růžová tráva se ohýbá v bezvětří, pod tíhou knedlíkových tyčí.
Děti bez úst chychotají umělé trávě.
Bobule
Masová vlna Bobulí, velkých jako býčí oči,
valí se skrz bránu Hlídačů času.
Náhle jedna přes most skočí,
ostatní pod sebou udupávají bezpočet úpějících hlasů.
Popelavá koupel
K vaně přikročím,
rychle se svléknu,
kohoutkem kdosi otočí,
FUJ. To se leknu.
Jsem básník?
Zdá se, že básníci píší básně jako vánek,
nad papírem chytá mne však uragánu spánek.
Praštím se do hlavy, tužka letí.
Lepší je chlastat, než-li vytvářeti.
Houby
Zdálo se mi o ambiciózním pánu,
co měl rozmazlenýho psa a vládu.
Zatímco já doma chroupal starou čokoládu,
čokl si v klidu žral, málem i marmeládu.
Pláče ve stínu Lásky
Pláče ve stínu lásky
Kapka slzy padá
a já se ptám,
proč pláče, ač tak mladá.
Spánek
Spánek
Po zavření očí,
padáš do hluboké jámy,
všechno se kolem tebe točí