Písmák 10 vteřin lásky
Zadýchaná železná dáma
nevrle zaskřípá zuby
u poslední zastávky
Postarší žena v roztrhlých punčochách
Mauzoleum hraček
ON:
Už je to dávno
Kdy stravován prudkou touhou
nedočkavě znásilňoval Ti rty
Múza
Stál na přeplněné zastávce. Okolní lidé, čekající na jeden znekončící kolony přijíždějících autobusů, sršeli výrazy plnými nepřítomnosti. Připojil se. Jeho bezvýrazný, pro někoho až mračící se obličej, prokazoval autorův pokus stát se součástí davu.
Úsvit
Utíká mi čas
Pozvolna vytéká zpoza sklíčka náramkových hodinek
Lepí se na rukou
Včerejší den, minulý měsíc, tehdejší století.
Věci kterým ještě nerozumím
Čajová lžička
výbuchy prázdna
Sirky proti světlu
Slzy bez soucitu
K.O.L.O.T.O.Č
Jak prázdný kolotoč
co děti nepovozí
na břehu zátoky
vybuchnu v slzách
***
Sledoval tě otevřeným oknem
Azáviděl
Rackům jejich volnost
Každý den
Vyznani
Včera jsem dopsal 2 básně
Rozečetl 3. knihu
kterouod tebe dostal kVánocům
A zbytečně čekal na 1000 odpovědí
Milenec z prázdného pokoje
Dusila výkřik do polštáře
Slaná povodeň
zaplavuje nekonečné planiny kůže
Otevírá se nová sféra
Motýlí křídla
Vítr si pohrává
s bělostným pírkem
Unáší ho kamsi pryč
Motýl se jen tiše díval
Absurdní odhalení anděla
Prolog:
Brzy ráno
chvíli po tom
co se první z paprsků
Tenkrát
Tenkrát
pod mohutným Eukapytem
hrdým na svou letitou moudrost
jsem poprvé Nechal
Vykradač hrobů za výlohou
Za vyleštěnou výlohou
před zraky všech přítomných
otevírá cizí
nejtajnější kdysi
Svatokrádež slova
Na oltář cizí pýchy
položil kus masa
Vyslovil zaříkadlo
a odešel
Stopy počátků
Otevřel jsem slovník
mě cizích slov
a hledal termín \"Láska\"
Marně
Klíč na prázdném stole
Brána tajné skrýše
Díra ve tmě
Klíč pomalu zdvihá
roušku
V tmavém kupé šíleného vlaku
V tmavém kupé
snad až příliš
rychle jedoucího vlaku
Zcela nezúčastněné myšlenky
Surrealistický obraz
Vznáším se
nad vyprahlou pouští
Během cestování
jen tak krátím čas
Requiem
Každé ráno při odchodu
zamykáš dveře u bytu
v jednom z mnoha panelových domů
Pečlivě si střežíš
Obřad
Scházím ese
v opuštěném bytě
na konci města
Má vymlácená okna
Střepy zrcadla
Díváš se na střepy zrcadla
Po obrazu
jež kdysi zdobil zeď
zbyl špinavý obrys
Cesta zatracení
Tápeš
Ztrácíš se a nalézáš
pod lístkem z okvětí
svatební kytice
Osamělost nočního jezdce
Sedím
Klíží se mi oči
(Ohroženě)
Pozoruji útočící sněhové vločky
Až jednou
Až jednou umřeš
zakopu tě do černé hlíny
Zahraju pár smutných tónů
a divadlo pro lidi
Křižovatky
Až se cesty rozdělí
spálíme mosty
a křižovatky zavezem
Zbydou nehašené trosky
Jak vzniká báseň
Sedím nad papírem
a snažím se přinutit báseň plakat
Sám nemám dost sil
Krvavé slzy sbírají bolest mezi lidmi
O lidech
Jsme děti nedůvěry
otcem je slepota
Křídla nám ztrouchnivěly
zmizela podstata
...
Všechny dny jsou stejné.
Pouze my
zabraní pocitem nadřezenosti
otáčíme kalendář
Výsměch
Až jednou vylezu na kopec
utrhnu pro tebe hvězdu.
Já pitomec.
Dvořím se světu
Prameny řek
Život je rosa
padající na zelenou louku.
Kapky deště kloužou po trávě.
Slunce prosvítá mezi mraky.
Strom
Básníkovo nitro vzdálené
jak paprsek světla v koruně
staletého dubu.
Kdo že jsem.
Civilizace
Sračky,
co se ti snaží vloudit
potulní prodavači času.
Trochu drog,
Milostná
Má touha zakletá
v paprsku tvého světla.
Marně spousta těžkých mraků brání
své sobecké ambice.
Ztracené slzy Terezín
Samotný kříž uprostřed prázdna
kde za zvuku syčícího plynu
ztratili jsme své lidství
Trýznitelé co neměli právo
Chvalozpěv poezii
Chvalozpěv poezii
Jsi má tajná skrýš
kam ukládám
v případě viny