Písmák | 08.01.2013 11:52 | K dílu: Tichem prázdné skříně | Myrddin Wyllt |
|
Za prvé, je vidět, že máš starý, dobrý, echtovní nábytek: pokud vím, dnes se zrcadla nezabudovávají dovnitř skříní. Jinak, nádherné, trochu bych řekl, že "už na věky mlč" a "tichem prázdné skříně" by mohly být dva verše, nikoli jeden. "Nenechám zavřené tvé dvéře" se mi zamlouvá také víc. (Ale na můj vkus se dá jen těžko spolehnout.) Jsem rád, že máme alespoň některé společné přátele, protože tahle básnička mi připadá, že je hodně o přátelství. S tím rozdílem, že skutečně dobří přátelé nejsou PRÁZDNÉ skříně. |
||
| 29.10.2012 16:08 | K dílu: Nov: I. Prolog | Myrddin Wyllt |
|
Vedlejší přízvuk v češtině sice neexistuje, ale česká poesie s ním od prvopočátků národního obrození pracuje (na každé liché slabice). Právě z tohoto důvodu jsem považoval za důležité se o skutečnosti, že v této básni s ním pracuji, zmínit. |
||
| 06.09.2012 21:10 | K dílu: Čas | Myrddin Wyllt |
| Čas není lichotník a nelichotí ani sám sobě. Líbí se mi to. Pokud jde o vázanost rsp. nevázanost (rozpustilost?) verše: Řeč vázaná je řeč podléhající metru, metrum je ono vazivo básně a rýmy jsou už jenom ozdobné pentle. Stejně jako pentle nedělá vodníka, natožpak lepou děvu, nedělá rým vázanou báseň. (Stačí si vzpomenout na antiku, rýmů nepoužívali ale řeč vázali.) Na druhou stranu, tato báseň je překvapivě pravidelná (což je podtrhováno i oním sdruženým veršem), chtěl-li bych napsat její rytmus vypadal by takto: -u-u-u-u--u- -u--u-u-u- u-u-u-u -u--u-u--u u-u-u- --u-u-u- u-u-u- ---u-u- u-u--u-u- -u--u-u-u- (Možná jsem místy pochybil, vyznat se v tom českém přizvukování není jen tak a i kdyby ne, pořád lze některé slabiky interpretovat různě, rovněž lze neakceptovat vedlejší přízvuk atp.) Tak či onak, rytmickou stopu má každé sdělení, a jelikož se verš od verše liší jak v počtu slabik, počtu přízvuků, místě přízvuků jedná se, dle mého nejlepšího svědomí a vědomí, o volný verš. Skutečnost, že Písmák slevuje u vázené poesie od nutnosti pravidelného metra a coby s kriteriem k zařazení si vystačí s rýmy na této skutečnosti nic nemění. Nemýlím-li se a interpretuji-li tvůrcův úmysl správně, mělo toto slevení všem nerozhodným a nezkušeným pouze usnadnit začlenění vlastní tvorby do přijatelné kategorie, nikoli redefinovat ustálené normy. Pakliže se mýlím, i to se mi občas může stát, račte mne laskavě omluvit a vyvésti z bludu. | ||
| 14.08.2012 19:41 | K dílu: Nov: I. Prolog | Myrddin Wyllt |
| Všem děkuji za komentář. Profil jsem si zde vytvořil nikoli proto, abych se chlubil tvorbou (nestálo by to za řeč), ale abych věděl co si o tom myslí někdo další (kdo, přeci jen, rozumí lépe umění slovesnému). Talu ben Kohelet: 1.) Také mi to tam nesedělo, ohledně české klitiky (další téma se kterým jsem v koncích) nerozumím jí, a naneštěstí nepatřím mezi ty šťastné kteří dokáží slyšet přízvuk (slyším ho pouze tam, kde o něm vím). 2.) Rýmy se mi na začátku doopravdy vnutili "samy od sebe" a mít jednu sloku rýmovanou a zbytek ne mi připadalo podivné, proto jsem se je tam snažil udržet (ostatně mi na rýmování lépe vyskakovala slova). 4.) Věru, asi vážně příliš zemité přirovnání (leč výstižné). 5.) Moje chyba, jaksi mi trvalo příliš dlouho než jsem pochopil, jak za pomoci tříslabičných slov dosáhnout stoupavé kadence (-u|u-). Co do nečeskosti používání ukazovacích zájmen, vychází, naneštěstí, z jazykové praxe mluvené češtiny (která, na rozdíl od češtiny spisovné, je již jazykem používajícím členy), čímž pouze přiznávám, že se daná "vycpávková" slova do básně věru nehodí. Tmář, nedíval jsem se do slovníku připouštím, ale použil jsem toho slova ve významu "ten kdo dělá tmu" (míněna noc, tedy spíš tmářka, ačkoli myslím že přenášení některých obecných pojmenování i skrzeva hranice rodu /genderu/ je připustitelné), stejný derivační základ jako hokynář, zelinář, bajkař. Archaismy atp.: Nikdy jsem neviděl důvodu vyhýbati se něčemu, jen proto, že je to staré (a překonané?). Pravda k používání slovních spojení jako "vésti řeč", není valného důvodu, ač přejaty z jiného jazyka (coby kalky, podobně jako mrakodrap, upřednostňovat atp., nemýlím-liž se, ostatně kolik slov je přejatých přímo a ani si to již /juž/ neuvědomujeme /např. vzduch/) staly se součástí češtiny a z jistého nekriticky diachronního hlediska jsou její přirozenou součástí, jsou zřídkakdy použity a proto lidé jako já jimi rádi psajíce plýtvají. | ||
| 12.08.2012 22:55 | K dílu: Nov: I. Prolog | Myrddin Wyllt |
| Děkuji, obávám se, že přesně tohoto je mi zapotřebí. Ach, ano, rýmy. Rýmy se mi přihodily samy od sebe, nepokládal jsem je za tolik parazitické, abych je odstraňoval. Jakýsi pokus o blankvers jsem pojal spíše jako experiment, metrické cvičení. Proč to celé končí dvojtečkou? Pravděpodobně ze stejného důvodu, proč to počíná římskou číslicí a v názvu je uvedeno slovo Prolog. Tedy, že se mělo jednat o začátek většího celku. | ||
| 12.08.2012 16:06 | K dílu: starý plot | Myrddin Wyllt |
| Hezká, ačkoli se hezky rýmuje, nelíbí se mi to metrum, každá plaňka v něm přibita z jiného směru nesálá pocitem deskriptivní jistoty (ač obsah tak hlásá), přesto milé a hezké (také kdesi v dálce leží můj plaňkový plot). | ||
| 12.08.2012 15:49 | K dílu: Bláznivý stařec | Myrddin Wyllt |
| Klobouk dolů, smekám. To se mi doopravdy velice zamlouvá, nutí to k zamyšlení, Je to nádherně hravé a přes lehkou společenskou satiru milé. | ||
| 12.08.2012 15:46 | K dílu: NEPOCHOPENÁ | Myrddin Wyllt |
| Jako radu do života to rozhodně nemohu doporučit, ale po metrické stránce mi to připadá dobré, obzvláště se mi líbí: Zničte už slepecké brýle a hůl Přestaňte do ran jí sypati sůl -uu -uu -uu - -uu -uu -uu - | ||
| 12.08.2012 14:12 | K dílu: Přání | Myrddin Wyllt |
| Hezké, metricky stabilní, až na 4. verš druhé sloky (2. verš má 11 slabik, 4. dvanáct, možná by stálo za úvahu vypustit "mé" a když už jsem u těch rad, pokud jde o mne: polibky by v očích klidně mohly uvadnout, není to tak poeické -ani tak otřepané- ale zní to tam lépe, a smysl básně zůstává stejný). Jinak mi to připadá jako velmi zdařilá báseň. | ||
| 12.08.2012 13:49 | K dílu: Odpověď | Myrddin Wyllt |
| Buďto jsem já zabedněný a nějak nezvládám, nebo to doopravdy není vázaná poesie, ano, ano, metrické stopy, jakýsi rytmus (nepravidelně pravidelný) to má, ale to má i jakákoli rozmluva. Jsou tam rozhodně zajímavé obrazy, myslím, že nahrazením slova "ramena" v "rameno" by se význam nezměnil a zapadal by do básně lépe, ale to je kosmetický detail, jinak se ale obávám, že mi význam, smysl básně zůstává utajen, zdá se mi to velmi intimní a nemíním slídit po smyslu. Spíše než-li umění (literární) mi to připadá jak seznam asociativních myšlenek ohledně navýsost soukromého dojmu nad soukromým prožitkem, čtenáře to bezevšeho naladí do určitého stavu vědomí, vnímání, ale alespoň mne to k dobré (natožpak srozumitelné) básni nestačí, i když se mi to svým způsobem zamlouvá. | ||
| 12.08.2012 13:37 | K dílu: Do polštáře pláčeš | Myrddin Wyllt |
| Četl jsem od Tebe i Vločku. Musím uznat, že toto je mnohem lepší. V obou využíváš opakování, ale v této básničce lze spatřit i účel. Ostatně rozchody jsou vždycky planě opakované fráze, tytéž scény odehrávající se milionkrát do kola. Prosté a výstižné. | ||
| 12.08.2012 13:29 | K dílu: Vločka | Myrddin Wyllt |
| Naivní. Pokud jde o metrum, hodně hodně moc nesedí, ale k naivně vyznívající dětské lásce náchylné k rozpustění jde o vlastně příhodné připodobnění. Příjemné, nic světoborného, ale příjemné. | ||
| 12.08.2012 13:17 | K dílu: Jeden sen | Myrddin Wyllt |
| Líbí se mi to, není to špatné, ale obzvláště druhá sloka mi připadá neohrabaně těžkopádná (ani nedokážu říci proč; mne osobně by v pátém verši druhé strofy více sedělo slovo: "třáseň"). Je to upřímné a je z toho cítit, pokud to tak mohu říci, dřívější narození autora, zkušenosti, tak trochu něco jako kritika českého maloměšťáctví (věčného a přeživšího všechny státní formy). Nevadilo by mít takového strýčka, mírně odtrženého od reality, přeci mnohem moudřejšího než se okolí může zdát, moudré bláznovství, pošetilá moudrost (v protikladu k všednímu blbství). | ||
| 12.08.2012 10:07 | K dílu: Vtíravá hudba | Myrddin Wyllt |
| V prvé řadě: Ony překlepy jsou vskutku nemístné, ztěžují požitek z básně. Vlastně se mi to i líbí, není to úplně můj šálek čaje, ale líbí. Má to atmosféru a spád. A závěrečná sloka a představa, kterou mi to vnucuje na mysl je sympatická. Osobně bych z prvního verše vypustil ono "něžně" (první verš díky němu je jediný třináctistopý), místy mi sice metrum úplně nesedí, na druhou stranu se to i přes to dobře čte. Spoutané mi to nepřipadá, rsp. nikoli více než vázaná poesie. | ||
| 12.08.2012 09:43 | K dílu: Před úsvitem | Myrddin Wyllt |
| Pakliže jsou oblaka barvy olova vytváří souvislou jednolitou relativně rovnou plochu, kterou zakrývají celou oblohu; pak splývá noc s ránem především díky tomu, že celý den dlí v barvě soumraku. Toliko k faktické stránce básně. Pokud jde o poetickou stránku básně, souhlasím veskrze s Tím co zde bylo řečeno, vesměs neobjevné a připouštím, že se mi ani nezamlouvá volba slov, která sice vzbuzují pocit těžkých olověných mraků stahující se nad dalším zataženým jitrem, avšak, jako kdyby tomu něco chybělo nebo je to možná tím metrem: -u-u- -u-u-u- -u--u Myslím, že alespoň drobná změna v: "noc splývá s ránem"(--u-u), by přišla básni k duhu. (A to ponechávám stranou úvahy, které se mi derou na mysl, zda-li by haiku neměla být spíše časoměrná, než sylabotónická/sylabická, ostatně se o to mnohdy vedly spory a netřeba je jitřit). | ||