Písmák V kapkách deště
Po okenních tabulkách stékají kapky deště
Ve větvích hraje severák jak uplakané žestě
Pohráváš si smyšlenou co jen by bylo kdyby
Pereš se skupou nejistot a nehraješ na sliby
Zakázané ovoce
Zdá se, že už nic se nezmění
odlesk radosti za trápení
po špatném dnu ten ještě horší
starosti co těžko skončí
Stesk
Běžný den, žádný stín a žádný lesk
Najednou kde se vzal tu se vzal stesk
Možná že dírkou klíčovou sem vlez
Nebo přelezl kamenitou mez
Ubrečená (Tvar ze sítí)
Já nechci brečet, že se mi stýská
Když zrovna na dosah tě nesmím mít
Přestože říkáš jak jsem ti blízká
Nikam mě sebou nechceš vzít
Chci
Jen tak chvilku stebou stát
Starosti svý nechat spát
Trochu vůně tvý si vzít
Do paměti si ji vrýt
Prší
Když se nebe zamračí
A první kapky na zem spadnou
Mě ke štěstí postačí
Když chvíli nemám starost žádnou
Až naprší a uschne
1. Koukám do nebe, déšť mě nezebe
Vhlavě si přemílám, co jsem ti včera slíbila:
Ref. Až naprší a uschne, že já budu tvojí
Jenže dneska prší a já už se bojím
Jak voní
Jak voní ráno
Po noci probdělé
Když nevídáno
Spí strážní andělé
Čekání
Můj život je samé čekání
I když dělám tisíc věcí
Nic mi nebrání
Čekat na další svítání
Na chvilku
Od všech starostí dnů všedních
Chci na chvíli uniknout
Jen na chvilku když se setmí
Najít si klidný kout
Zklamání
Zas další zklamání
Kolikrát ještě
Čekám na svítání
A slzy deště
Opilý
Dívám se ti do očí
Zase jsou zarudlé a kalné
Svěšené obočí
A mě rychle úsměv vadne.
Křídla
Jdu temnou ulicí, kolem lidi jdou
jako loutky spící, ani se neusmějou
každý někam spěchá, nic je nevyruší
a nikdo netuší
Bez tebe
Jsem vpodivném stavu,
hrozně se mi stýská.
Popletls mi hlavu
moje duše vříská.
Vzpomínka
Podzimní den, barevné listí padá
a náhle mi zavoněla vzpomínka,
ten závan vůně, co jsem měla ráda.
Něco mi připomíná, asi zdětství,
Za dlouhého večera
Za oknem tma a vduši přítmí
Večer je dlouhý a není moc vlídný
Až první hvězdička na nebi vyjde
Tiše jí poprosím ať ktobě přijde
Vesničanka TVAR-ZE-SÍTÍ.
Jdu po špinavém chodníku, kolem zaprášených domů,
Vyhýbám se spoustě lidí a divím se tomu,
Kam všichni lidé pospíchají, ale i já spěchám.
I já se řítím proudem lidí, jdu odněkud někam.
S tebou i bez tebe
Stebou i bez tebe po noci přijde svítání
Stebou i bez tebe zní venku ptačí hvízdání
Stebou i bez tebe se země stále otáčí
Stebou i bez tebe děti na hřišti skotačí
Až naprší a uschne
1. Koukám do nebe, déšť mě nezebe
Vhlavě si přemílám, co jsem ti včera slíbila:
Ref. Až naprší a uschne, že já budu tvojí
Jenže dneska prší a já už se bojím
Usínání
Malého človíčka pokládám na postýlku
jen ještě zhasnout a pusu mu dát,
lehám si na gauč a pak počkám chvilku,
než pevně usne, ať se nemusí bát.
Sněží
Venku je šero a lehounce sněží
Mě něco krásného na duši leží
Hřeje to, sládne a srdce to těší
V představách s tebou lásko má hřeším.
Svítání
Noc chýlí se k ránu,
tma zvolna bledne,
den otvírá bránu
a šero se lekne.