Planeta Země
Ničíte své dědictví po svých předcích
Odvráceny od pravdy ve svých krutých skutcích
A stále jen zbrojit (zbrojit) zbrojit ze všech sil
Zabíjet a ničit (ničit) to je váš cíl
Inkvizice
Sousedovi svému když se ty znelíbíš
Za nějakou dobu jeho hněv pocítíš
Inkvizice vtrhne ktobě bez pozvání
Ty budeš obětí sousedova udání
Nechte nás být
Vy nám stále jen říkáte
Co máme dělat a jak žít
Naše názory odmítáte
Pravdu jen vy smíte mít
Vězení
Proč jsem tady já zavřenej
No tak mě puste ven
Ať vidím aspoň na chvíli
Krásný bílý den
Krvavý král
Když on na trůn nastoupil
Každého hned ohromil
Jakou sílu a zlost vsobě má
Jeho slast je vničení
Naše Zem/ Bohové ohně
Naše Zem
Naše Zem – zelenou trávou zarostlá
Naše Zem – rozsáhlými lesy porostlá
Naše Zem – nádherná jako ráj
Vrať se
Náš vztah byl přece nádherný
Naše schůzky jedinečný
Já o tom musím stále při každé chvíli snít
Měli jsme přece tolik plánů
Vlastní vražda
Všechny mé sny se jen hroutí
Já takhle nechtěl žít
Cesta životem se kroutí
Já ji chtěl rovnou mít
Křižáci
Nedbají zákonů
Se zbraní jsou silní
Pod svojí záminkou
Ničí a násilní
Bitva (děla střílí)
My jsme dnes připraveni bojovat
Zbraně hladově čekají
Za naší svobodu hrdě umírat
Spředstavou věčnosti vráji
Droga
…to se mi nemůže stát
Nemám se čeho bát
Neposlouchal jsi varování všude kolem
Naivně sis myslel že nemáš nic stím zlem
Indiáni
Žijí svůj život
Neznají strach
Nevědí o tom
Že změní se vprach
A kdo může za to
Kolik lidí denně nevinně se tváří
Kolik lidí vnoci nespí na polštáři
Kolik lidí denně nemůže vmíru žít
Kolik lidí stále velký strach musí mít
Hříšník
Na samotu do lesů
Ty jsi odešel
Co nejdále od lidí
Aby tě nenašel
Revoluce
Nechceme dále pod bičem žít
A hlady se stále soužit
Na rukou velké mozoly mít
A po svobodě jenom toužit
Co mě naučil tento svět
…Co mě naučil tento svět
Jen bezmezně ho nenávidět
Co mi ukázaly činy lidstva
Že tu pro mě není místa
Vítej…do své smrti
Skrz černou nocí jdeš
Je tak temná že jí neprohlídneš
Jen mrtvé ticho tu je
Zde už život svůj nikdo nežije
Jidáš
Sliboval zlato právo a mír
Pro každýho znašich řad
Když zvolíte mě následujte mě
Já nastolím boží řád
Automat
Byl to tvůj skvělý den
Když si jeho kouzlo poznal
Splnil se tvůj dávný sen
Jeho vliv si však neznal
Legenda chudých
Mládí si prožil vprachu a chudobě
A rodiče si ztratil když bylo ti pět
Útlak si zažil a slíbil si pak sobě
Že chudobu pomstíš a dobudeš svět
Vrah
Jdeš temnou nocí
Nic neslyšíš
Má tě však vmoci
Ty se jen potíš
Osud
Svůj život jsi nezačal jak jsi chtěl
Na vlastní já jsi všechny svoje chyby sváděl
Přestal jsi důvěřovat sám sobě
Nebavil tě život chtěl jsi skončit vtemném hrobě
Noční stvůra
Kdo ti nedá spát
Tvůj klid ti chce brát
Kdo ze spánku tě budí
Ostrými drápy hladí
Vylejzá to z kanálu
Co se chystá zaútočit
Co ti nedá spát
Co chce tvoje štěstí zničit
Co se ti chce smát
Strach ze tmy mám
procházím se sám černou tmou
Nevím kdo číhá za mnou
Našlapuji na měkký prach
Kzemi padá měsíční zář
Jaký to má smysl?
Já stále nevěřím, že to není sen
Či spíš noční můra či co já vím
Již je to dlouho, co jsem byl odveden
Stále mám pocit, že sem nepatřím
Já jsem naživu
Náraz, vědomí jsem ztratil
Na lůžku jsem se probudil
Podruhé jste se narodil
Úlomky vět vhlavě zní
Boj (další zrada důvěry)
Zas vidím vlajky vlát
Prapory vytahovat
Vojáci mávají
Snad ne naposled doufají
Má hůl nad tímto světem je již zlomená
Má hůl nad tímto světem…je již zlomená
Dostal mě až…na kolena
Má víra vlepší zítřek…vyčerpaná
Má vůle pokračovat…dosáhla dna
Jsou zpět
Dnes přišel tvůj den
Splní se hrozný sen
Oni už jdou zaslepeni závistí
Plno krutostí
Neustálý boj mezi dobrem a zlem
Když si na dně
Vtěžškých mukách
Cítíš jak kolem tebe moc zla vyrůstá
Vtemnotu
Tváří v tvář
Věřil jsem ti
Jako svému nejlepšímu příteli
Důvěřoval ti
Přátelství, které jsme budovali
Strach ze tmy mám
…procházím se sám černou tmou
Nevím kdo číhá za mnou
Našlapuji na měkký prach
Kzemi padá měsíční zář
Ledová pláň
Sníh je všude ve předu i vzadu
Boříš do něho omrzlou bradu
Nohy už ti neslouží
Tvé tělo se po sněhu plouží
Čas
Vždy když ráno vstáváš
Tak od sebe očekáváš
Že dnes to vydržíš
A nepřítele svého porazíš…
Živý mrtvý
Probouzím se a stejné ráno
Stejný den, stejný řád, stejná činnost na mě čeká
Všechno přesně už je dáno
………Každé změny se lekám
Mocná církev
Zabil jsi – je to hřích ale proč by si se bál
Kup si – odpustek a můžeš zabíjet dál
Kradeš – proč by ne i jiní okrádají
Lžeš – vždyť všichni jen lži vykládají
To je telemánie
Omítka je už pryč, děravá střecha satelit má
Který dvacet programů zcelého světa snímá
Všechny je nestihne a rozumí jenom třem
Zbytečnost to ví, že na to má ukáže všem
Propast
Pro mě už není místo včerném světě
Nemám sílu žít na zničené planetě
Každý musí životem nést svůj kříž
Ale mé vyčerpání je stále blíž
Ty činy zločinců
Láska je břitva, ta po které chodím já
Barvy stříbrné
Vprachu sní spím sjeho dcerou
Její oči
Kterou cestou se dát?
Znáš ten pocit
Stojíš sám na rozcestí
Ruce se klepou
Hlava zapálená činností
Neotáčej svoji hlavu
Už když jsi se narodil osud jsi měl určený
Život vhlavách rodičů přesně vymyšlený
Tvou cestu vystlali mechem a květinami
Nikdo však nepočítal ztvé strany snámitkami
Ostrov pokladů
Bohatství peníze každý chce hned mít
Nic nedělat a jenom jak boháč si žít
Nemuset se zítřku bát a ze svýho si vzít
A mít všechno to o čem můžeš jenom snít