Děkuji velmi, takhle dlouhý komentář jsem snad ještě nedostala, beru si z něj mnoho (přiznávám, až opadne první lehké rozladění, vezmu si z něj ještě více:)).

Zatím mě napadá tohle: Hlavní problém v mém psaní je, že sleduji dojem, pocit, který ve mě něco vyvolalo (v tomhle případě víceméně přesně ta situace, která je v povídce popsaná), a mám intenzivní potřebu jej ze sebe "vypsat", ale nedokážu mít odstup, nadhled, protože ta nutnost psát vzniká na úrovni mého vlastního komplexu - píšu tudíž skrz tyto emoce, a proto nemohu prostoupit dál, než kam daný komplex sahá... Má-li někdo podobný komplex, může ho to zasáhnout, pro ostatní zůstane příběh povrchním a omezeným, bez hlubšího sdělení. 

Díky za podněty k přemýšlení a za tvůj čas! Až téměř neuvěřitelné! 

Tak já to přepíšu na černovlasá... :)

Zdendovi: jasně že chápu, že jsi myslel hlavní postavu. Co k tomu říct, napsala jsem to o ní, protože jsem to tak chtěla napsat. Rozumím, že může štvát - že nebudí sympatie.. není to hrdinka. Možná můžu příště uvažovat o jiné formě, aby to, co jsem chtěla napsat, vyznělo třeba silněji.. Takže takhle tvoji poznámku beru.

A rasismus.. nevážně. Ta holka, co je předorazem téhle vedlejší postavy, by s tím byla naprosto v pohodě :) 

agátě5: Díky za přeštení, nepříjemné pocity to vzbudit mělo.. :)

I tato chyba opravena, díky! :) Stejně jako za přečtení a názor, hrdinka to rozhodně není... 

Děkuji, chybka opravena :)

Souhlasím, Goro. A díky :-)

Děkuji, Ivo. Když se podaří zachytit banalita tak, že působí živě, je to radost. Já se kolikrát snažím zachytit drama a vyjde prázdně. Možná bych se mohla učit od té, kterou jsem byla ;-)

Co napsat víc než děkuji a těší mě :-)

Děkuji za čtení, za slova. Souhlasím s Tebou, Keithe, že začátek je krkolomný. Asi s ním zkusím něco udělat; i když je to zvláštní pocit, zasahovat do něčeho, co jsem psala tak dávno - téměř nepatřičný. Ale zase je možná škoda to neudělat, podaří-li se s citem :) ...Patrio, Ty máš taky pravdu, naprostou, člověk nemůže poradit, pomoct... ale ono stačí naslouchat. Tomu se pořád učím, zdá se to banální, ale není :)

Já si myslím, že tipy mohou přilákat další čtenáře - prostě si člověk spíše rozklikne něco, co má více tipů. Ale osobně mi na počtu tipů nezáleží, to, že mi napíšeš, co si myslíš, je mnohem cennější, a za to Ti děkuji :) (Debatu o tipech si kdyžtak, prosím, s Gorou někde převeďte :) 

Děkuji! Těší mě, jak to na Tebe působí, upupo :) A Goro, díky za upozornění, Zdenda v tom má pravdu, je to mojí ostravštinou. Dneska si na to už snad dávám větší pozor (ale jen když se soustředím:), do tohoto textu jsem nezasahovala, nechala jsem ho stejný, jako jsem ho napsala tehdy (Popi mluvil slovensky, takže to takhle neřekl:). A ten příběh je asi předvídatelný... ale prostě se takhle stal. Není za ním nic víc, než jakási touha/potřeba si ho zapsat. 

Děkuji, beru na vědomí a snad i nějak zapracuju, do budoucna. A Helgi, rozhodně nejsi blbec ;-)

Děkuji, neberu to vůbec negativně. Pro mě je v posledních letech psaní hlavně mým soukromým oderagováním/terapií/zpracováváním světa.. Ale když se rozhodnu něco občas hodit ven, čekám upřímné reakce :) A z těch si zkouším něco brát - jsem za ně ráda. 

Neumím se ke ktitikám úplně vyjadřovat, nějak je hned komentovat (anebo někdy snad ano, pravda, záleží na náladě :)) Ale rozhodně Ti děkuji za přečtení, naprosto souhlasím s tím, že v téhle povídce je mužská postava plošší.. (nebyl to záměr, to ne, ale jistě jsem byla v průběhu více "napojená" na ženu).. a celý ten příběh je pro mě vlastně spíš jakýmsi vyjádřením mojí myšlenky, pohledu.. než příběhem, který by měl působit reálně (jako to je ale asi dost často a asi ne jen pro mě :) 

Ahoj, souhlasím, díky :) 

Děkuji. S krkolomným slovosledem máš pravdu, uvědomuju si to. Snažím se číst si po sobě všechno nahlas, ale ne vždy to funguje. Buď je to mojí moravštinou, anebo nevím. Budu se snažit více se na to soustředit. 

Na slově vyšiluje mi nepřijde nic zvláštního, ale asi není správně, když to říkáš. Nicmémě pro mě je tak běžné a přirozené, že mi tam dokonale sedí. 

Ještě jednou děkuji za přečtení! 

Děkuji za upozornění, opraveno. 

Já ten konec vnímám jako pozitivní, ale je to asi úhel pohledu. 

Děkuji Ti za přečtení, komentář a za tu pochvalu ohledně úhlů pohledu :) 

Děkuji všem za přečtení a komenty, nechám si je projít hlavou :) Díky! 

Děkuji za přečtení. Asi máš pravdu, ten příběh v tom není příliš živý a pocity žijí hlavně ve mě. Ale třeba se najde někdo, v kom se taky probudí :) 

Děkuji, Lakrov. Jsi dobrý čtenář :-) Ten text jsem napsala v silné inspiraci na to, co jsem reálně viděla - a protože mě energie těch lidí fascinovala.. asi :). A tak v tom je "bulvární Lucie" , kterou to prostě bavilo :-) Se slovem energie máš pravdu.. fyzika mi nešla, blízkovýchodní filosofie je mi bližší.. snad to nebude vadit, když to nechám takhle. Děkuji za přečtení a poznámky (třeba ještě někdy přijde čas, kdy se k tomu vrátím z jiného směru a přepracuju to.. a zpřehledním). 

Pokusila jsem se to maličko opravit.. omlouvám se všem za dlouhou prodlevu. Bylo to teď náročné.. A děkuji! :)

Janino, děkuji Ti za všechny postřehy. Snad bude v příštích dnech čas (a chuť, co si budu nalhávat :)) se k povídce ještě vrátit.. O tom, že by závěrečná část byla úvodem, jsem taky přemýšlela, ale nakonec mi to úplně nesedělo.. ale zkusím to. A zamyslím si i nad změnou krkolomných vět. "Uvěřila" už je opraveno ;-) 

Děkuji. Zkusím se k tomu vrátit, bude-li chuť :) Je pravda, že příběh, který vznikl v mých představách, je mnohem obsáhlejší než to, co skončilo na "papíře".. a z toho zjevně pramení ona nepřehlednost. Děkuji za náhled z venku :)

Přidávám se ke gratulacím! 

Děkuji vám všem za přečtení a komentáře. Ukecanost je dle vás všech největší problém celého textu (tomu, že ho někdo vůbec nemohl číst, rozumím :) ..Zkusím si dát příště delší odstup a více škrtat. Snad se mi povede umírnit ukacenost a zároveň udržet text živý (pro mě). Pořád píšu hlavně proto, že mě to za prvé baví a za druhé nalézám skrz psaní odpovědi, projasňuju emoce, které mnohdy jinak vyjádřit neumím. Což je samozřejmě velmi těžce přenositelné a navíc jsem při psaní natolik pohlcená svým vlastním citem a potřebou ho prožít, že nevidím, jak se opakuju. Pokud bych chtěla opravdu psát, budu s tím muset něco dělat… Děkuju vám :-)

Potěší i takhle. Emu mám v paměti, takže zavírám oči a vybavuju si :-)

Díky za přečtení, velmi! A za dlouhý komentář!

Kde začít? Dobře, už vím :-) Ehm, býlími (opraveno).. ráda bych si našla nějakou výmluvu.. třeba že mi skřítci zamíchali písmena na klávesnici nebo něco podobného.. ale pravda je taková, že občas dělám v češtině šílené chyby, za které jsem se styděla už ve třetí třídě a stydím se za ně doteď.

Díky za upozornění, stejně jako ty „hřeby“!

Okoupat? Na tohle jsem musela použít google, abych pochopila, co je špatně. Už teda (asi) vím… ale jsem Ostravák, promiňte mi.

A to se rovnou dostávám ke sprostým slovům (jsem Ostravák, promiňte mi :). Jo, možná tam nesedí, nevím. Nepřemýšlela jsem nad tím, protože tohle dělám, když jsem rozhozená.. jak jsem jinak slušná holka, tak když nejsem ve své kůži, to pak lítají výrazy, že na to sama koukám s otevřenou pusou. Takže mi to nepřijde až tak násilné a nepřirozené.. ale chápu, že to tak může působit.

Škrtat by se určitě dalo, nejsi první a určitě ani poslední, kdo si to myslí.. nedokázala jsem nechat povídku uležet; vznikla rychle a rychle jsem jí chtěla sdílet. A přitom proč? ..ale prostě to tak bylo. Ale zase mám aspoň reakce na „surový“ stav a můžu se z nich poučit, vrátit se k ní znovu, anebo je vzít na vědomí při příštím psaní.

A co se týče děje… díky za Tvůj pohled. Je opravdu zajímavé vidět, jak působí. A nechme to tak, líbí se mi Tvoje verze! .)

Děkuju a souhlasím :)

Děkuji Ti, Tillio! Děkuji Ti za rady a poznatky ohledně čtivosti, protože to je věc, kterou já „zevnitř“ asi vůbec nedokážu vnímat; anebo nad ní, ještě hůř, ani nepřemýšlím. A o to cennější je pro mě vědět, komu co nesedí, co kde drhne…

S tím, o čem to je… je pro mě zajímavé vidět, jak to vnímáš. Ano, jsem ještě „bez závazků“.. ale už se necítím jako mladá holka, která pokukuje do všech strach a vybírá si, čeho by si zobla… Ale v textu to asi je, když to tam cítíš.

Pro mě je to o lásce, nikoli však jen o emoci, ale o energii lásky a její síle… kterou jsem měla možnost poznat v poslední době, v posledním roce… ale možná je to nepřenosné; anebo naopak v tom není nic zajímavého… jenom pro mě, protože jsem „právě v dění“.

Takže už bych neřekla, že je to o křižovatkách a váhání na nich, ale o intuitivní cestě… která má celkem jasný směr.

Ale děkuji Ti velmi za Tvůj vnější a jiný pohled! 

Děkuji za přečtení a vyjádření dojmů :)

Pro Zdendu: Četla jsem si při psaní Lady Fackingham.. ale asi to do mě málo prostoupilo.. Anebo to do mě často prostupuje...? a pak už není třeba psát :)

Pro Ostricha: Souhlasím, není důležité, kudy vede cesta, hlavně když je na ní člověk rád :-) Dřív jsem hodně přemýšlela, dneska víc vnímám citem.. za pár let to může být úplně jinak.. kdo ví? Ale baví mě to :-)

Silene, děkuji Ti! 

Pro mě to má sílu právě v té podobě výkřiku; je to skutečné, procítěné.. věřím Tvému/jejímu smutku *

Díky za vytrvalost :) 

Děkuju Ti za přečtení. Uznávám, že ten skok je kostrbatý, když to teď znovu čtu - je to námět ještě si s textem pohrát, díky. A že se Ti líbí Felix, mě těší :) 

Díky za zájem!! :-)

Líbí se mi myšlenka – tohle pojetí nenávisti, jako živící emoce; bez příčiny, jako vytržení z prázdnoty, jako smyslu života. Vytáhl jsi to do extrému; ale spousta takových emocí nás skutečně živí…

Zpracování se mi už ale líbí méně. Čte se to ztuha, popisně a nezáživně. Proletíš jejich život velmi rychle, skokově… Možná to byl cíl – ukázat fádnost ostatních událostí, jejich utopení v nenávisti samotné; že se vlastně celý jeho život ztratil v jediné emoci.

Přesto bych si to dokázala představit jiné. Třeba Sju. Že lidi dokáže spojit společná nenávist… úplně se to tam ztratí a zdá se to skoro jako zbytečná vsuvka. 

Co to zkusit znovu? (Snad se neurazíš...)

Tentokrát zajímavý výběr, z kterého se docela těžko vypichuje tři "nej"...

1. Vigan - Káva v půl páté: výborný styl, dobře vystižená situace, postavy... originální

2. Janina6 - Poznámky pod okraj: na malém prostoru silný příběh, který nijak netlačí na pilu.. prostě je

3. Tucci - List: Zajímavý nápad s různým pohledem na minulost; na sobeckost lásky. Dobře se četlo. 

No jo, to je něco pro mě :) Možná proto, že podobný příběh lásky znám, anebo spíš proto, že se ti to povelo takhle dobře napsat.. Jednoduché, krásné, skutečné. 

Pro mě tomu taky něco chybí. Je to dobře napsané, jsou tam hezké momenty; ale celé ti to tak nějak nevěřím, nevím proč. 

Čistě napsaná povídka, z které mám zvláštní pocity. Začítalo se mi do ní těžce a asi bych se do ní nepustila, kdyby nebyla v povídce měsíce. Působí na mě jako popis bezvýchodnosti, prázdnoty. Studeného světa, v kterém se ztrácí význam jakýchkoli dobrých skutků, světa zcela ztraceného... ale pro mě bez přesahu; což je třeba jenom slepotou mého pohledu. Ale tip si určitě zaslouží, málokdo tu umí psát takhle čistě... 

Velmi dobrá povídka.. svíravá atmosféra kolem nechtěného člověka; na první pohled bezcitné, na druhý.. kdo zažil, tak tuší. Vykreslila jsi to podle mě skvěle; přijde mi, že jsi schválně trochu nadsadila, abys zdůraznila situaci, v které toho moc poetického není.. proto mi nevadí třeba nereálnost; ale reálnost já obecně příliš nepotřebuju, pro mě je důležitý pocit (nejsem kritik, prostě čtenář).. ten tady je; ne zrovna příjemný, zarývající se.. ale silný. Tip a v povídce měsíce želízko v ohni. 

Hezky napsaná povídka, která pohladí. Možná je tam na mě poetičnosti až moc, ale znám přesně ty nálady, v kterých se takové povídky píšou. Líbí se mi konec, protože už jsem se taky bála, že bude smutný.. Nepřijde mi ani tak důležité, jestli je reálný.. protože podle mě tam patří.  Stejně tak by se dalo namítnou, že se holčička vyjadřuje příliš dospěle; ale některé děti takové jsou. 

Dávám tip a děkuji za příjemné počtení. 

Ty jsi mi ale lichotník :)

Taky moc dobře napsaná povídka, výborný začátek.. Ale znovu hodně tragická - a jakoby napsaná pro tu tragédii samotnou, bez nějakého přesahu (i když slohově dle mě skvěle zvládnutá). Ale zase to chápu, taky jsem dřív psala o samých velkých tragédiích, jako by to bez toho nemohlo být "umění" :-) ..ale dneska už mě to nějak netěší číst.. 

Taky mě překvapily překlepy na začátku a hned v další vteřině mi došlo, že přece povídka, co jsem od Tebe četla, byla slovensky.. Pokud česky chceš psát, tak bych Ti doporučila to, co Lakrov. Může to totiž čtenáře zbytečně odradit... 

Jinak je to ale zase svěží povídka, jenom opravdu dost rychle skončená a taky přehnaně tragicky skončená. Věnuješ dost prostoru vzniku té situace, i možnosti, co se stane, když Alžběta odmítne, a pak to tak rychle shrneš. Přitom si myslím, že Alžběta by spíš odmítla, anebo přijala, ale obezřetně, s vědomím, že to asi nebude jen tak.. A i to jejich sblížení jsi vzala hopem, přitom si myslím, že by to byla nejzajímavější část; a sama asi tušíš, že by to nebylo tak jednoduché.. i když na Jindru mohla Alžběta opravdu zapůsobit hned na prvním výletě, předsudky a společenské masky se bourají komplikovaně.. a mohla sis s tím pohrát. 

Ale jinak se mi to líbilo, sedí mi styl, jakým píšeš, i o čem píšeš. Takže za mě určitě tip. 

Ráda bych tuhle povídku nominovala do Povídky měsíce. Můžu? :)

Podle mě výborná povídka!!! Začátek je možná malinko rozvleklý, ale protože píšeš dost čtivně, chytlo mě to i tak.. a pak už nepustilo. Banální mi to nepřijde, naopak.. Hodně se mi líbí závěr, který to celé zase trochu otáčí... tip

1. místo: Zordon -Otec: Skvělá povídka, která jen tak nevyšumí, propracovaná, dobře napsaná

2. místo: lucifuk - Sudičky: Výborná zábava, postavy sudiček perfektní; a vůbec se to příjemně četlo :)

3. místo: Prosecký - Kovadlina: Smutná a bolavá povídka, čistě naspaná, působivá

Více pod jednotlivými díly

Hodně zajímavá povídka, s výborným koncem, který nechává ono "ale".. a každý čtenář se může přiklonit k tomu, co mu je blíž.. Líbí se mi tahle věta: "Vy jste vědec a možná by vám bylo bližší nějaké prosté byť nesmyslné vysvětlení, já ale hledám v událostech smysl". Díky za skvělou povídku!!

Mě to dokonale bavilo, co víc si přát? Úsměv na tváři a tip ;-)

Dobře napsané, hodně smutné a bolavé. Emoce toho příběhu ke mě při čtení zcela přirozeně přicházely; což je pro mě velmi důležité... Jenom mě z té bezmoci mrazí.. přemýšlím vždycky, nakolik ji autor sám zná; a nakolik se do ní jenom dokáže vcítit.. Tip

Ráda bych tuhle povídku nominovala do Povídky měsíce. Můžu? (Doufám, že se mi povedlo poslat správně avízo :)

Díky, díky, díky! :)

Nestihla jsem tenhle měsíc hlasovat, nicméně Cheth, které bych dávala hlas, vyhrála s takovým náskokem, že mi snad odpustí :-) Gratuluju jí k vítězství! ...a doufám, že příští kolo už neprošvihnu.

Přikláním se na stranu těch čtenářů, kteří Tezere rozumí. Vlastně bych mohla dokonale opsat komentář Janiny.. Dávám tip. A jsem ráda, že jsem Tě tu díky aktuální povídce měsíce našla. 

Hodně dobré.. a jestli to není ani z části Tvoje zkušenost, tak máš můj respekt (který máš každopádně, i kdybys to byla celá Ty a dokázala o tom takhle napsat :). 

Třeba ještě chytne :) Jsem si vědoma toho, že takhle kapitola je slabší, už prošla zkrácením, možná ještě další potřebuje.. ale když mě to tak bavilo psát :-)

Díky Ti za přečtení!

Děkuju Ti za přečtení, Ivo. Ano, tentokrát je to trochu delší, budu postupně vkládat. Třeba si to najde aspoň jednoho čtenáře :)

Jméno Felix vzniklo tak trochu hloupě... dlouho mi k němu žádné jméno nesedělo, povídka byla napsaná už skoro celá.. a pořád jenom "X". 

A... Myslím si, že z velké části jsme autory svých životů :)

Téma je... dané tím, že je Ti šestnáct, že něco takového (asi) prožíváš.. Takže pro někoho tady asi banální a přežité, ale pro Tebe zásadní a je to tak správně. Napsané je to občas možná moc polopaticky, takový deníkový zápis (spíš pro Tebe, než pro čtenáře). Celkově se mi to ale četlo dobře, a to je dobrý základ... Jsem zvědavá, co napíšeš dál. *

Nedávno se mi to stalo - že jsem budila ze sna do sna; ale naštěstí bez hororu, jenom to byl zvláštní pocit. Takže nápad mě určitě zaujal :-) Jinak ale dost souhlasím s Lakrov, šlo by z toho vytřískat víc, takhle to zůstává na půl cesty, konec má být asi mrazivý, ale pro mě zůstává spíš vlažný. Plus ta samá výtka s "pouze ve fantazii".. opravdu to dost ruší. 

Ale tip dám :)

Děkuju všem za přečtení a kritiku. Jelikož se opakuje to samé, asi na tom něco bude.

Ostrich správně ví, že postavy nejsou nové; což hraje určitě velkou roli v přehlednosti příběhu. Pokusím se na tom ještě zapracovat, minimálně na tom, aby bylo jasné, kdo kdy mluví.. 

S věkem si to ještě rozmyslím :-) ...tj. je dost možné, že je jejich vyjadřívání podobné tím, že neumím vytvořit příliš rozdílné postavy; nicméně osmnáct není zas tak málo.. a z mého pohledu má věkový rozdíl zásadní význam (s tím, že Štěpán je prostě jiný než většina ostatních.. aniž bych nutně trvala na reálnosti :). 

S nominací souhlasím (a úpravy se pokusím zahrnout co nejdřív)

Hodně dobrá povídka - hlavně tím, jak dokážeš popsat svět (a situaci) z pohledu malé holčičky.. Mezi textem a článkem na konci vidím podobný rozpor jako Tangens (čistě to slovo sadistický, asi...), ale to jsou detaily. Jinak opravdu parádní a jsem ráda, že jsem na ni teď náhodou padla... *

Jako vždy pozdě. Ale na svoji omluvu - vždycky, když jsem se chtěla do čtení pořádně pustit, písmák se mi sekl nebo neběžel vůbec :-)

1. Prosecký - 3/7 

"Pravda je stejně jenom to, co chceme, aby byla. Moc se mi to líbilo, i tou formou. Útržek... na první pohled nenápadný, který schovává mnohem víc." 

2. lucifuk - Pekelný rebel

"Začátek je super, popis čekáni "na kobereček" u Lucifera je výborně napsaný a přirozeně plynoucí.. V některých dalších pasážích ale tlačíš možná moc na pilu - jasně víš, kam chceš příběh směřovat a pro mě ho někdy směřuješ příliš rychle a neobratně. V hodně věcech souhlasím s Janinou (třeba popis jeho pocitů "probouzejícího se dobra".. jako by vůbec nezapadal mezi ostatní text). Ale celkově se mi to rozhodně líbí; a nevidím v tom jenom pohádku, nebo možná vůbec pohádku. Spíš to podobenství, jak to tu někdo psal - že ve všem zlém je kus dobra; což si myslím, že nemusí být nutně jenom v pohádkách; stačí chtít vidět.. a nebát se Lucifera :)"

3. Bohouš Krejza - Apokalypsa

"Škoda prostřední pasáže, je oproti ostatnímu textu hodně popisná… a jakoby text zastaví a trochu shodí. Jinak se mi to ale hodně líbilo; i s atmosférou, kterou to má. Protože to pro mě atmosféru, na rozdíl od mnoha jiných povídek, má."

Moje hodnocení berte prosím jako čistě pocitové. Díky za pochopení :-)

Škoda prostřední pasáže, je oproti ostatnímu textu hodně popisná… a jakoby text zastaví a trochu shodí. Jinak se mi to ale hodně líbilo; i s atmosférou, kterou to má. Protože to pro mě atmosféru, na rozdíl od mnoha jiných povídek, má. Tip. 

Je to výborně napsané, ale přesto mi to vůbec nesedlo. Z textu na mě čišel chlad.. což možná byl účel, možná ne.. Ve mě to ale nic jiného, než ten chlad, nezanechalo. 

Líbí se mi nápad.. zpracování je (asi) slohově výborné, ale pro mě bez náboje, bez vztahu. Takhle podobně to mám u všech Tvých povídek, takže asi bude problém na mém přijímači :-)

Pravda je stejně jenom to, co chceme, aby byla. Moc se mi to líbilo, i tou formou. Útržek... na první pohled nenápadný, který schovává mnohem víc. Pro mě asi nejlepší v povídce měsíce. 

Tohle se mi těžko hodnotí. Dřív bys mě asi nadchnul mnohem více než dnes… balancuje to pro mě na hraně určité umělosti a Tvůj styl mě spíš míjí, než že by se dotýkal.. Ale za větu… „Když člověk neumí najít radost v tom, co právě dělá, nenajde ji ani v tom, co zrovna nedělá.“ tip. 

Mě to bavilo. Začátek je možná trochu těžkopádný (což asi není správné slovo; ale zrovna mě nenapadá lepší:), ale když se k němu pak připojila pointa, dostal (z mého pohledu) jiný a správný rozměr. Díky za fajn počtení :)

Připadá mi, že sis vzala příliš velké sousto, téma, které tě nadchlo, ale ke kterému sis nenašla správnou cestu. Řekla bych, že je dobře, že si dáš od povídky odstup, že se budeš věnovat něčemu jinému. Stává se totiž, že se člověk k něčemu vrátí a najednou ví, jak na to :-). Přála bych Ti takový návrat… Jinak moje připomínky jsou hodně podobné těm, co měla Janina. Chybí tomu uvěřitelnost a přirozenost. Promiň. 

Začátek je super, popis čekáni "na kobereček" u Lucifera je výborně napsaný a přirozeně plynoucí.. V některých dalších pasážích ale tlačíš možná moc na pilu - jasně víš, kam chceš příběh směřovat a pro mě ho někdy směřuješ příliš rychle a neobratně. V hodně věcech souhlasím s Janinou (třeba popis jeho pocitů "probouzejícího se dobra".. jako by vůbec nezapadal mezi ostatní text). Ale celkově se mi to rozhodně líbí; a nevidím v tom jenom pohádku, nebo možná vůbec pohádku. Spíš to podobenství, jak to tu někdo psal - že ve všem zlém je kus dobra; což si myslím, že nemusí být nutně jenom v pohádkách; stačí chtít vidět.. a nebát se Lucifera :) Tip a možná i bod do Povídky měsíce. 

Díky za avízo.

Myslím si, že by z toho šlo vytřískat mnohem víc. Hlavně z rozhovoru s Bohem - proběhne na mě až příliš rychle, a asi jo, asi naivně, jak tu psali přede mnou. Stejně tak psychologie hlavního hrdiny mi připadá hodně jednoduchá... Možná uvažuje před skokem až příliš střízlivě? Jeho důvody jsou takové trochu "nedaří se mi, tak na to kašlu", ale bez silnějších emocí, které by ty důvody podepřely (neříkám, že ty důvody, které uvadíš, nedoženou někoho k sebevraždě, ale tady mi připadají podány tak, že důvodem ke krajnosti nejsou...). Ale líbí se mi myšlenka s Desaterem a o lásce - že to tak vnímáš. Kolem toho by šlo z mého pohledu klidně psát víc :) 

Jinak je to napsané dobře, držím pěsti, ať přijímačky vyjdou. A ono se ještě vypíšeš :)

Taky jsem nějak prošvihla termín... Ale kdyby přesto:

1. místo - CiaraO: Spolek čtyř mrtvol

2. místo - 16: Pominuteľná večná 

3. místo - Zordon:Terapie

Komentáře pod povídkami

Parádní povídka, svěží, zábavná.. Příjemné zpetření dne :-) Díky!!

Pro mě bez jediné výtky. Parádní, silné, přirozené, s atmosférou, skutečnými lidmi, citlivé... skvělé. 

Jak už tady psali přede mnou - je to milé. A to je z mého pohledu hlavní síla tohoto dílka, představa toho rozespalého kluka, jak je schopný jít kamkoli, protože vědomí, že pro ni nic nemá, je horší než cokoli jiného... A vůbec mi proto nevadí nelogičnosti, které se tu rozebírají.. protože ten příběh je pro mě spíš snový než skutečný, schálně přehaný, aby ukázal tu sílu, kterou může vyvolat láska (o které hrdina vlastně vůbec nemusí tušit, že to láska je...). A že tam není její jméno, to je pro mě taky plus. Je to prostě ONA.. 

To jsou moje pocity.. Určitě by to šlo napsat lépe, výrazněji, uceleněji; ale to se nech případně inspirovat výtkami výše. Některé jsou trefné, některé úplně nechápu :-) Za mě tip, za tu příjemnou chvilku. 

A nesnědl i nějaké lysohlávky? :-). Líbilo a bavilo, píšeš dobře, takže mojí představivosti nebránilo nic v tom, aby se rozběhla... Takže na začátku poetika probouzejícího se lesa, pak už jenom vlhko a sliz :-) ...a zuby, br. (Kým asi byly ty hřiby, které sbíral...?) TIP

Děkuju Ti. Máš pravdu, že si opakování a těžkopádných formulací málo všímám (a když pak po sobě čtu zpětně některé texty, musím se smát). Zkusím se na to víc zaměřit, číst si nahlas a vícekrát po sobě, aby byl příště požitek ze čtení plynulejší :-)

Téma je jasné, předvídatelné, silné. Takováto "silné a tragické" příběhy samozřejmě lákají, ale není lehké je psát a nespadnout do klišé, vložit do nich skutečné emoce, postavy a sílu příběhu. A to je Ti bohužel moc nepovedlo. Jak píšou DT a takjinak: je to těžkopádné, hlavně rozhovory... Ale tím Tě nechci nějak vydeptat nebo odradit. Piš, piš, piš, zkoušej, zkoušej, zkoušej... 

Ahoj, děkuju a souhlasím :-)

Ahoj a díky :-) Tohle byla taková oddechová povídka, kterou mě bavilo psát, tak jsem ráda, že to někoho i baví číst ;-)

Líbí se mi to... a vůbec mi to nepřijde neukončené; vzpomínka, v které je řečeno všechno hlavní; a pak konec, smutný, ale skutečný... A dobře je to napsané. Tip

1. Frontové kupé

2. Kolonie č. 17

3. Návštevníci

Komentáře u povídek

Já asi, podobně jako Janina, nejsem úplně ideální čtenář pro Tvoje dílka... Píšeš krásně, takže se celým textem dá proplout, ještě na vlně Tvých zvláštních představ.... ale neumím v něm najít příšil více než tento pocit; a taky mě zarazí věci, které je možná zbytečné řešit, v tomhle snovém světě (ale komu prodávat, když padají stále a nikdo je už nechce...) Ale ta originalita, krásný sloh a obrazy, můžou za to, že mi Tvůj text nezapadne mezi ostatní... zůstane tak trochu nezařezen (že asi nevím, co s ním), což tak možná může i být? :-) 

*

Tahle část mi přijde slabší, taková těžkopádnější. Už v ní možná poznávám kusy původní verze a možná je to i tím, že se snažíš napojit nový způsob psaní na starý příběh a nechceš se některých věcí ve starém příběhu vzdát, i když tak trochu nesedí do nového... ale to je jenom můj pocit. Pasáž s pepsi, tam jsem se taky chytla :-) To, že je "detailní" mi nevadí, jelikož je to delší věc.. Ale měla bych jiné výtky - třeba k prvnímu odstavci, kdy popisuješ vztah Oldy a blondýnky - připadá mi to malinko schématické.. ale opět, můj pocit. Jsem zvědavá na další díly.. *

Tvoje kritiky vždycky nějak pobaví :-). Díky za přečtení

První odstavec je super a opravdu vtáhne. Umíš psát. Hodně dobře. Rozhovory jsou živé, skutečné... A příběh, konec, dobré. Jenom se mi nepodařilo uvěřit tomu, že by vážně chtěl skočit pod vlak... připadá mi to tam trochu vnucené, abys to mohl takhle dotáhnout do kruhu, do myšlenky. Ale ne že by mi to tak moc vadilo... Jenom trochu zaskřípalo.

Skvělá povídka. Tenhle měsíc bude v povídce měsíce dobrá konkurence :-) 

Líbilo se mi to od začátku a i kdyby to zůstalo u zcela obyčejné cesty vlakem, tak bych nic nenámítala, protože mě to rozhodně nenudilo.. Všechny jsem je viděla jako živé..

Ale druhá půlka to nasměrovala jinam.. a taky si myslím, že se to takhle přesně mohlo stát, bez hysterie.. právě pro tu svoji neuvěřitelnost, s kterou situace přišla do úplně obyčejného dne.

Tip. 

Luxusní

Máš to dobře promyšlené, to se mi líbí. Taky si to dokážu představit na mnohem větším prostoru, takže až takhle povídka splní účel, který ji omezuje na pět stránek, doporučuju se do ní ještě pustit (protože pak to může být paráda). Takhle je to opravdu hodně "namačkané" a postavy jsou díky tomu trochu šablonovité - ale myslím si, že je v sobě máš a že bys je uměla vykreslit velmi dobře. Rozhodně tip!

(občas tam máš nějakou tu gramatickou chybku... "udělali stovky lidí", ale to jsou detaily :-) 

Děkuju..

Jo jo, znám ty pocity... Už je to nějaký čas pryč, ale pamatuju. Líbí se mi, jakými slovy jsi je zachytila... A docela mě zajímá, jaké by to bylo, kdyby to bylo delší... Za mě tip.

Tohle je trochu slabší než úvod do "Života v trapu". Možná že dál to bude lepší, až se Ti postavy nějak vyvinou. Tady jsou pro mě trochu ploše vykreslené - nádherná holka s traumatem (které několikrát zdůrazňuješ, což by tam vůbec nemuselo být). A ani hlavní hrdina mě moc nebere... Ale je to jenom začátek, ono někdy na začátku delšího příběhu, když postavy ještě "tak dobře neznáš", se píše hůř a po dopsání se můžou první kapitoly trochu proměnit.. aspoň tak to mívám občas já. Takže pokud to má pokračování, můžeš ho sem hodit, klidně i delší kus, když to bude dobré, čtenáře si to najde... věřím :-)

Mnohem lepší než předchozí verze (vlastně bych nepoznala, že se jedná o stejný příběh...). Není to tak křečovité; a je dobře, že jsi sám poznal, že Ti ta póza úplně nesedí, i když chápu, že Tě tak bavilo psát ;-). Tohle je super, hlavní hrdina má moje sympatie, jsem zvědavá, kdo je a co se s ním bude dít. Taky se to dobře čte. Tip a těším se na pokračování. 

Ahoj a děkuju. Jakým směrem se vydám, ještě nevím. Nechám se překvapit :-) Psát "za sebe" je jiné než psát za sebe skrz druhé... Ale možná je teď tohle období :-)

Vím... Ale asi neumím :-). Díky Ti, i za připomenutí tohoto zvláštního filmu..

Děkuji Ti za přečtení a jsem ráda, že ses vatou úplně nezadusil :-)

Klip jsem viděla... 

Všem děkuju za názor, pokusím se poučit :-)

Děkuju :-) 

V mnoha věcech souhlasím s Lakrov. S těmi chybami je třeba něco udělat. Já mám taky trochu problém s gramatikou, takže mám sice pochopení, ale když zveřejňuješ text a chceš, aby ho někdo s vážností četl, tak tohle je hodně odrazující, navíc Ti to hned na začátku ubírá plno bodů. 

K ostatnímu: je to hodně popisné, málo živé, chování postav schématické... Zlom s vypravěčem se mi líbí, protože tomu dodává náhlou energii, ale následující děj už mi přišel hodně přemrštěný, nevěrohodný a i když "akční", tak nezáživný. 

Věřím tomu, že v Tobě postavy žijí, že vnímáš i jejich emoce... Zkus dát na papír něco méně obsáhlého (časově), ale propracovanějšího...

A nenech se odradit :-)

Myslím, že umíš přenášet i přinášet. Tip