Od jedné k nule
Proudem vodopádů láska klopýtá,
buší do zkamenělých víček,
vzpomínka nejedna, pod kůži zarytá,
prosolí půdu, pro nový klíček.
Pod deštníkem
V dešti si stála,
kapky tě míjely,
tvá radost mě hřála,
tvůj úsměv,mé oči sevřely.
Letmé milování
Mihotavý plamen svíce,
vykreslil stíny záchvěvu,
hebké noty, zakleté v klícce,
přepluly z linek do zpěvu.
Myšlenka
Výhodím z okna vteřinu,
otevřením zmrzlé schránky,
kouřem zahalím ji v nevinu,
jež neprotkají,běžné vánky.
Neznámá
Jsi otazníkem v šeru rána,
vyčníváš z davu prázdných tváří,
můžeš být slečna,nebo vážená dáma,
úsměv snad oblečeš si,až příjde září.
Nádraží
Kolem ostrovů z betonu,
vodní příkop,reze a kamení,
sto nohou ve shonu,
snad směrem k domovu,k láskám z kamejí.
Kudy svět míří?
Lidské hodnoty poklekly,
před králem neřestí.
Svět hynoucí pod koly
sám sebou vlečen k propasti
Vzpomínka
Prokletá
Přichází po špičkách,
přes brány zavřené.
Jen v temných uličkách,
Podzim
Zpěv slavíků uvadá v dáli,
zelená barva upadá v zapomnění,
čeká až nahradí ji bílé perly,
umírá před tím než znovu se zrodí.
Dívka v puntíkových šatech
Mladá a bezradná,
konejší skřivánky.
Touze je poddajná,
hladí dva beránky.
Hospodská židle
Stojí tam samotná,
vratká a nehybná.
S nikým se nebaví,
nikomu netyká.
Hnědé oči
Hnědé očí neskrývají zármutek
jsou plné pohrdání,plné vzpomínek
Necítí už lásku,tak jako mé
necítí vůbec nic,pro mě jsou mrtvé
Vrak života
Proplouvám životem
na vraku bez plachet
unášen odlivem
děr v trupu nespočet
Moudrost
Život je jako sklenice kterou se snažíme naplnit moudrostí. Když jsme mladí tak v ní neuvízne ani kapka a jak narazíme na tvrdou životní zkušenost tak se sklenice rozbije a mi v dospělosti hledáme každý střípek aby jsme ji dali znovu dohromady. Když se nám to podaří jsme už staří a teprve potom se začne plnit.
Sahliger
Šípy melancholie
Slova jsou šípy
ústa luk s tětivou
rozechvělé prsty
láskou zabitou
Roční období kaštanu
Přišlo jaro, za zimou tečka,
místo sněhu čvachtavá břečka.
Staletý kaštan odhodil kabát,
tak jako předtím to dělal stokrát.
Sny spánku
Sny spánku
Nastal večer,je čas jít spát
předem vím co se mi bude zdát
Na lože z trávy uléhám
Dezertér
V bukovém listí
pod starým stromem
na poli ničeho
kroky nešustí
Úvaha
Je lepší milovat a ztratit
nežli lásku někdy prožít.
Ta otázka mě tíži
odpověď se v dály plíží
Slzy deště
Slzy deště
Mrak na obloze obejme slunce
obleče jej do hedvábné róby
nepropustí ani kousíček záře
Barvy
Život není jenom černá a bílá,
škála všech barev na plátně bytí;
stačí vzít štětec, co v kapse se skrývá,
namaluj pocity zloby a štěstí.
Jedenáct
Jedenáct hříchů tíží mě na srdci
Jedenáct polibků od hebkých rtů
Jedenáct doteků hebkých na kůži
Jedenác prokletí strastí a splínů
Hřích války
Šedesát osm let po velké válce
to však neznamená že vládl klid
nastala komunistická okupace
chmurný a zděšen z toho byl náš lid
Ztracená čest
Ztracená čest
Zapomenutá v hloubce dáli
držená v propadlišti dějin
mrtvý holub na ní kálí
Leknín
Leknín
Byla jsi můj bílý leknín,
duchem láskou postříbřeným,
s úsměvem tak krásným