Písmák JEDNOU TI POVÍM,,
JEDNOU TI POVÍM ,,
Jednou ti povím dětátko mé , že
svět je zde krásný i pro nevidomé,,
Povím ti dětátko o sluníčku , žluté je
V KAVÁRNIČCE,
V KAVÁRNIČCE,,
V malé kavárničce kousek od NOTRE DAME ,
každý den a ve stejný čas.
Pár prstenů na rukou , klobouček a zpoza něj
Ze starých svitků dochovaných.
ZE STARÝCH SVITKŮ , DOCHOVANÝCH.
Do svitků papírů slova jsou sepsaná
na hoře Sínaj , v kamenné desky
ODPUSTÍŠ MI LÁSKO,
ODPUSTÍŠ MI LÁSKO,,
Překrásná LÁSKO , nechci tě ztratit
pro jednu chybu , ted´
DĚVČÁTKA SI RÁDY HRAJÍ,,
DĚVČÁTKA SI RÁDA HRAJÍ ,,
Děvčátko malé rádo si hraje ,
růžový domeček pro panenky
ZKLAMÁN V LÁSCE,,,
ZKLAMÁN V LÁSCE,,
Tam na mostě , chlapec stál
pro samý pláč , on neviděl a z nešt´astné
lásky skočit chtěl,,
ZA ZRCADLEM ,,
ZA ZRCADLEM ,,
V pokojíku na zemi , si hraje malé
děvčátko s medvídkem , lékaří
tvrdí , že trpí AUTISMEM ,
ZASTAVENÍ V ČASE,,
ZASTAVENÍ V ČASE,,
Našla jsem na půdě , při uklízení
dřevenou krabičku , plno prachu
na ní,
DĚVČÁTKO,,
DĚVČÁTKO,,,
Sedí tu na schodech , maličké děvčátko
bačkůrky na nohou a v rukou
VŠE PRO LÁSKU,,
Z trávy jsi udělal, prstýnky dva
jeden je pro tebe
ten druhý mám já ,
Ležíme v trávě , jen spolu mlčíme
VZPOMÍNKA NA SYNA
VZPOMÍNKA NA SYNA ,,
Vzpomínám , když mi tě poprvé dali do náruče , byl jsi tak maličký
a bezbraný , milovala jsem tě od prvního okamžiku,,
Kouzlo lásky,,
Kouzlo lásky ,,,
Ve víru lásky těla jsou spletená ,
z citů a vášně
do sebe vnořená ,
Strom
STROM,,
Sedíš tu a pláčeš , pláčeš nad svým osudem ,
zdá se ti smutný snad .
Tak neplač , a osuš si oči své ,,vždyt´
Dívka Jaro ,,
Dívka Jaro ,,
Jednou jsem potkala dívenku ,
ve vlasech, na šatech ,
Mateřská láska ,,
Mateřská láska ,,,
Děvčátku , matka bonbonky dala,
v postýlce zůstala
HRNÍČKY Z LÁSKY,,
HRNÍČKY Z LÁSKY,,
Vyrábím hrníčky , dělám je z hlíny
Putování duše ,,
Putování duše,,
Od věků Adama , je duše má
stvořená.
Bloudí tu světem ztrápená
SMRT,,
SMRT,,
Na lavičce v parku , sedí starý pán,
smutný výraz v tváři ,
nad osudem lká, Je to chvíle
VÍTR,,
VÍTR,,
Slyšíš ten vítr , v korunách stromů ,
jak jemně šumí.
Hravý jak dítě , čechrá ti vlasy
TA VĚC ,
TA VĚC ,,
Sedím v ordinaci , vím že sestra něco říká , pohybuje rty ,
avšak já nevnímam , pro mne , se zastavil čas,
V PARKU,,,
V PARKU,,,
Seděla jsem v parku na lavičce , a dávala ptáčkům , divám se kolem a pozoruji okolí ,jen tak . Zhlédla jsem dvě malé holčičky ,
jak si povídají. Obě byly krásně upravené , šatičky samý volánek , ve vlasech mašličky a dokonce jedna z nich , namalované nechtiky.
a to jim tak mohlo být necelých pět let .
VZPOMÍNKY,,
VZPOMÍNKY,,
Každý z nás máme vzpominky své,
Tam někde v paměti
jsou ukryté, radostne a bolestivé
ŽIVOT
ŽIVOT ,,
Jsem ten , co stvořen
byl BOHEM,
Jsem ten , co k lásce
HADROVÁ PANENKA,,
HADROVÁ PANENKA,,
Hadrová panenka , leží tam v trávě ,
kdopak jí pohodil ,
tak lehce , hravě .
KRÁSA KVĚTŮ,,
KRÁSA KVĚTŮ,,
Nekopej do květin , co po cestě jsou.
Každá z nich , k potěše oka , stvořena byla.
ANDĚL,,
ANDĚL,,
Viděla jsem anděla , co na mostě zde stál,
jedno křídlo zlomené a smutný výraz má.
On ukázal mi křídlo své, kde zlomené je měl.
SNĚNÍ,,
SNĚNI ,,
JE KRÁSNÉ NEDĚLNÍ ODPOLEDNE , SEDÍM U MOŘE A POZORUJI VLNKY ,
JAK NÁRAŽEJÍ JEDNA NA DRUHOU, JAKO BY SI HRÁLY .
ZAVÍRÁM OČI A SNÍM , MOŽNÁ TAM NĚKDE DOLE , JE MALÁ MOŘSKÁ VÍLA,
TVÁŘ V ZRCADLE ,,
TVÁŘ V ZRCADLE,
SEDÍM U ZRCADLA A POZORUJI SVOU TVÁŘ,
KDE SE MI JEMNĚ , ZAPSAL ČAS.
ZAVŘU OČI A SNÍM , CÍTÍM DOTEK ,
MOTÝL
MOTÝL ,,
ROZTÁHNI SVÁ KŘÍDLA A LET´
TY MOTÝLKU PŘELÉTAVÝ , COŽ JEDEN KVĚT UŽ
NENÍ TEN PRAVÝ , A LAKÁ TĚ DRUHÝ SVOU
BEZ KOMENTAŘE ,
Hledám práci ,,chodím od jednoho podniku ,k druhemu a nic , stále nic ,pro můj věk nic. Žádná práce ,,
Říkám si ,no nic , zajdu na sociálku ,snad mi pomohou tam ,, Přijdu tam , a čekam až přjidu na řadu,, znáte to ,,vezmete lísteček
a čekáte ,
Lidí je tam dost ,což o to , ale ja v tom davu zanikám ,,jsem jediná bílá ,,Po dlouhëm čekání ,kdy už jsem myslela ,že to vzdám
POTULNÝ PÉVEC
POTULNÝ PÉVEC ,,
Jeden potulný pěvec byl , co s kytarou svou
krasně hrál ,od města k městu putoval
písní radost rozdával ,
KVETINAŘKA
Kvetinařka ,
Divenka s dolíčky prodává kytičky , tam
v krámku na rohu te naší uličky .
Usměv a mašličku, na každou kytičku .
BALETNI STREVICKY
BALETNI STREVICKY ,
MÁM DOMA STŘEVIČKY S RUŽOVOU STUHOU, BALETNIÍ
STŘEVÍČKY PROTKANE DUHOU.
V KRABICI LEŽI TAM, NA DNĚ SKŘINĚ ,MÁM NA NĚ
houslista,,
HOUSLISTA,,
JDU PO MĚSTĚ A KOUSEK U OBCHODNÍHO
DOMU , KDE CHODÍ NEVŠIMAVĚ LIDE
SEM A TAM , S PLNÝMI NAKUPY A USTARANÝMI
LOUTKA
LOUTKA ,,
NECHCI BÝT JEN LOUTKOU ,
CO ZA ŠNURKY , NĚKDO TAHÁ .
CHCI MILOVAT ŽIVOT , A DĚLAT
chudoba
CUDOBA ,
PROČ SVĚTEM VLÁDNE BÍDA A HLAD
A TOLIK CHUDÝ JE , NĚKTERÝ STÁT.
PROČ OČI DĚTÍ TAK SMUTNE JSOU
TY a JA
TY A JA ,
SEDÍME A DÍVAME SE DO PLAMENU SVÍČKY ,
NA STOLE DVE SKLENIČKY OD NEDOPITEHO VÍNA ,
CITÍIM CHLAD , JE MI ZIMA .
PLAC ANDELU
PLAČ ANDĚLU
KAPKY DEŠTĚ , TO JSOU SLZY ANDĚLU , KTEŘI PLÁČI NAD TÍMTO SVĚTEM , ZLOBY A NÁŘKU.
KDE VÁLKY JSOU A DETI SI NEHRAJÍ , KDE SLEPÍ JSOU A LIDE HLADOVÍ.
KDO Z NÁS SE ZA TO STYDI.
RUZE
RUŽE,
VIDÍŠ TU KRÁSNOU RUŽI , JAK ROSTE ZDE .
JE KRÁSNÁ ,BÍILÁ NEVINNÁ
VŠAK ONA TAKE TRNY MA.
MALIR
MALÍŘ
BYL JEDEN MALÍŘ, CO OBRAZY MALOVAL.
DO KAŽDEHO Z NICH , SVOU DUŠI DAL.
KRASNE TY OBRAZY, SRDCEM JE TVOŘIL,