Takže, slíbila jsem kritiku a tady je. Bude to možná trošku obšírnější, protože jsem grafoman :-D Ale zasloužíš si to, povídka se mi četla moc příjemně. Tohle je první práce, kterou jsem si od tebe přečetla, ber tedy můj komentář jako názor čtenáře nepolíbeného světem, postavami, ani tvým vypravěčským stylem. 

Co se týče toho stylu, rozhodně všechna čest. Je vidět, že už jsi vypsaná, umíš dobře volit slova, celé to má spád a slovní obraty jsou neokoukané a neopakují se, což je moc fajn. Celé se mi to četlo dobře a lehce, po stylistické stránce to nikde výrazně nedrhlo a bylo to pěkně plynulé a v jednom, podle mě osobitém, stylu. 

S postavami mám trochu problém. Neznám je, nevím, jaký je mezi nimi vztah, ale náznaky poměrně dobře napovídají. Z celku vybočují tři charaktery. Bran, typ spolehlivého chlapa, který toho moc nenamluví, ale projevuje se s přirozenou inteligencí a diplomatickým taktem. Lachlan, trochu naivní, přátelský, sympatický, působí hodně mladě. No a pak samozřejmě Aisling, se kterou mám já osobně poněkud problém. Tvrdí, že prošla hrůzami války a má očividně dost hroší kůži (to je v pořádku, já mám ráda drsné ženské), problém je, že její chování, alespoň v rámci téhle povídky tomu příliš neodpovídá. Nebo tomu aspoň neodpovídá konzistentně. Ve scéně s matkou (mimochodem na můj vkus zbytečně utnuté ve stylu "brečící ženská je vždycky hloupá a zbytečná postava, i kdyby k tomu nakrásně měla dobrý důvod") tvá zaklínačka projeví výrazný nedostatek strategické rozvahy. To není nic proti ničemu, charakter, který se hodí hlavně do akce a na řečičky a piplání se s detaily si nepotrpí, je naprosto v pořádku. Jenže když už na akci dojde, je Aisling najednou zaražená a nesvá a potřebuje vedení. Což by bylo taky samo o sobě naprosto v pořádku, pokud bych věděla, že to odpovídá charakteru postavy. Jenže tady to jde proti němu. Aisling prošla válkou jako bojovnice a teď odpočívá po utržených ranách (to pro mě z povídky alespoň vyplývá), jenže se podle toho vůbec nechová. Zkušenosti se zlem světa by měla mít už posbírané, ne je vstřebávat teď. To mi, jako novému čtenáře nedává žádný smysl. Možná je to mou nedostatečnou znalostí dané postavy, ale tobě se v rámci téhle konkrétní povídky prostě nepodařilo objasnit její charakter tak, abych z toho nebyla zmatená.

Celý příběh je maličko nevyvážený. Chápu, že musí být ohromně těžké poodstoupit od většího díla a navázat něčím zcela samostatným, odehrávajícím se ve stejném prostředí a se stejnými postavami, ale tenhle text prostě zcela očividně slouží vývoji jedné postavy, postavy, která by určitý vývoj měla mít už dávno za sebou. Bylo by mnohem lepší, kdyby ses víc soustředila na zápletku a méně na vztahové a profesní záležitosti Aisling, které s příběhem (z pohledu čtenáře) nesouvisí. Mě třeba opravdu mrzelo, že jsem se nedočkala úplnějšího vyřešení příběhu té rodiny a celého městečka. Sama Aisling by byla mnohem lépe pochopitelná, kdybys ji nechala víc řešit ústřední zápletku a méně samu sebe.

Všechno to jsou samozřejmě moje osobní názory, názory čtenáře, který se u tvé povídky dobře bavil a rád si jich přečte víc, jakmile mu to jen čas dovolí. Už se těším :-)

Aha, tak takhle se to dělá! :-D dík za technický návod ;-) Co se čtení a komentování cizích prací týče, samozřejmě to mám v úmyslu. Jen, co urvu dost volného času, chystám se na to vrhnout. Tvoje samozřejmě neopomenu, protože dluhy se musí splácet a o těch příjemných to platí dvojnásob. :-)

Děkuju, vážně hrozně moc. Každý komentář a kritika jsou pro mě cenné a číst navíc, že se příběh někomu opravdu líbí je balzám na duši. :-) Ještě jsem toho skutečně moc nenapsala, tohle je vlastně první má práce, za kterou si stojím, a proto také první, kterou publikuju. Budu se snažit přidávat sem další a zlepšovat se. Ještě jednou moc díky, ohromně jsi mi rozjasnila večer a vlila motivaci do žil. :-)