kapesníček
Schovaný za očním víčkem hledám sny a spolu skapesníčkem zázračným holduji povídání o cizích zemích plním nečekaná přání nejsem ženich jsem nevěsta co se nechvástá a voda co živě pění nesnídám piju po setmění a hlad a jen co se probouzím hledaje vperné noci teplý stín. Jsem hustá voda slz co vmoři kapek touží být jednookou louží načrtnutou po okraj citem slavovanou hledám tvé oči bloudím Prahou bez pomoci nemám na vybranou a ten pocit jak tvé oči prahnou po slzách a po dlaních na něž kanou.
vzkaz lásce
Obuj si boty, půjdeme ven a na kalhoty oblékni si den.
Má lásko.
Najdi si mě lásko. Tebe hledat nedokážu.
z z z
Zasněžím si ruce
a těma mokrýma rukama tě políbím na dlaň
Zastíním si oči
a těma mokrýma očima tě pokropím
jablíčka
jo má
to vám byla na zahradě
byla jedna milá má je dobře schovaný
na a ta je měla takhle své dva plody lásky nejsladší
Ořech
Hořely hořely
listy mu hořely
vždyť před chvílí
plakaly plakaly
spal jsem
spal jsem s jinou, zasažený česnekem
opředen vůněmi švestek sušených
prosil jsem ať minou
ty dny kdy jsem na schodech stával s kafínkem točeným
Malá holka
Malá holka vtobě ráno probuzená
ti nedá spát
a žena,
která košile žehlila
bochánky
mám rád na tobě tvé bochánky
jsi to ty a tvé prázdné stránky
co poznaly jen ťápoty
a těžké boty odhodlaly se zůstat docela samotné
pruhovaná
I.
proč je tvé teplo nejteplejší.
proč máš se tolik ráda.
proč hladíš svoje tělo tak něžně až mě to pálí.
rozpaky
Proč jsou mráčky tak nízko tak tmavé. Proč sluníčko slábne chřadne. Proč mé smutno stále sílí. Proč tak nedočkavě vyhlížím tu chvíli.
přání
Smím snad smím ti přátněco česnekovýhoněco malýhoněco pro potěchupro zastavení seve chvilce spěchuněco do sklenkysnadsnad nějaké myšlenkyco pod peřinoubudoubudou tě hřáta teď už zbývá jenzahnat ten chlad.
zoubkovaná
Vydrhnu si svoje zoubkyzakousnu se do chaloupkyjenom zlehka jsem na ni klepávalbolí mě rukadarmo jsem čekávalVydrhnu si zoubky připravím je k stiskuzamyslím se nad ztrátou a nepodlehnu ziskujenom zlehkakousnu svými zoubkya prokoušu dírkuk tobě do chaloupkyVydrhnu si zoubky a vyladím zraknenaježí se mé chloupky nad tím co uzří můj zrakjenom málozapláčou očičkyco se to stalodvě malé dětičkyVydrhnu si zoubky přichystám jim třetí denuteču od chaloupky uteču daleko a vennebudu si drhnout zoubkybudu se svojí bosounohou brouzdat ranní rosoukde chodila zlehka Lenkapřevlečená MajolenkaNedrhnu a nebrousím si zoubkydnešní ráno odnes ďas sluncem oděnýs hlavou prostovlasouutíkám od sítěvlahou dnes travouhladím tvá dítka maláprořezávající jejich zoubkyprosím pak tmujež nezůstáváprosím ji: dej pár snům.
rybníček
rybníčekplný slaných slzičekpřetékal bykdybynebylvyssát houboua uložen a sněden v polévce houbovýjo tohle je ta jednabásničkao toho co houby ví
padalo
Padalo, padalo na mou hlavu a do očí, a vše, co prošlo víčky, padalo, padalo do duše a do srdce a vše, co sneslo jeho údery, padalo, padalo, padalo až tam, kde nevidíme, protože už není třeba očí.
myš lenka
Zabil jsem ji na prahu svítání mi v náruč kleslamrtvá svou touhou, kterou neunesla
Návrat
kdosi tu jeklopytá a jdeneví co společného má s tímkdo v roce minulém hledal svůj stínkdo slíbával ze rtůten prach,který k nim sklouzávalpo řasácha usazoval se a zastíralslova co vlnila se a toužila a prahla a snila a. slova,která teď ne a ne se nekrabatit. Kde je ta melodie,proč odmítá se ke mně vrátit. Proč jen tak kostrbatě zním.