Písmák Paraple
Kapky slunce,
ranní rosa,
třpytí se mi ve vlasech,
Hřejí sladce,
Pokoj
V prázdným bílým pokoji,
s prázdnou bílou postelí,
s barevnými potahy,
hoří oheň bělavý,
Pohled
Ta slova bubnujou mi v uších,
ač přestal jsem je vnímat,
když její pohled cestuje,
dlouze po mý tváři,
Klavír
Sledoval jsem po obloze plout,
mraky pod poryvem not,
zvuků klavíru,
falešně laděného,
Čekání
Nástupiště kdesi v pustině,
vločky sněhu jako hvězdy,
padají mi z nebe do rukou,
na konec své dlouhé cesty,
Moment
Moment,
chceme udržet navždy,
vizuálně,
uchováme pouze tehdy,
Květy
Život, jenž zdá se marnivý,
když tázat se můžeme,
proč na podzim listí opadá,
a na jaře zas vzkvétá,
Vlakové nádraží
Vlakové nádraží,
centrum plivanců a rozlitého kafe z kelímku,
vzduch nasáklý je kouřem,
vůní párku v rohlíku.
Biják
Mlhovky aut míhají se na mém sropě,
na obrazovce z barvy a zdiva.
Nespím a sleduji biják o dvou světlech,
dvou nerozlučných přátelích,
Obrazy
Místnost. Postavy bez tváří.
Postavy pokryté obrazy, vlasy zničené barvami.
Beztvárnou atmosféru vytváří.