Sisyfos

Zase se bezstarostně válel vhromadě myšlenek, které se nakupily po dobře odvedené práci. To byly ty chvíle pohody, kdy mu pozornost leštila plody jeho namáhavé činnosti. Jeho trofeje, na které už pomalu sedal prach, se tak mohly zase lesknout. Jeho egolázeň se všemi těmi vířivými proudy jej krásně masírovala a stačilo jen se nepozorně ztotožňovat smyšlenkami, které padaly do vědomí jak kužely světla, které někdo házel do černé tmy.