Dopsal jsem
.
Utírám si prdel vlastními básněmi
něco jako poslední finální úpravu.
Splachuji umění smíchané svýkaly
Kosti
Kampak to spěcháš, vojáčku.
Za zrádným světlem majáčku.
Jen co se vrátíš vrodný dům
drze tvé kosti mrští psům.
Sonet
Sonet
Jaké měla oči, pane.
Modré, strachem rámované,
břehy bouří milované.
Jarní odmlka
Vlasy jak zpěvy havraní
spatřil jsem něhu ve vlnách
co vtváři svýtkou, bez ptaní
chytla mé mládí do dlaní.
Darwinova teorie
Řekněme, že jsem byl skeptický ohledně Darwinovy teorie.
Člověk zopice. Tak takhle nás vidí.
Za trest
Smilnil jsem vklášteře s červeným ďáblem,
sjeptiškou zaháněl nedělní nudu.
Za trest mám vmyšlenkách Písmo Svaté
a malý krucifix místo údu.
Milovník
Odporná chobotnice mě drží vchapadlech.
Zúst jí teče sliz a strašně se potí.
Modlím se kBohu jen ať už je konec.
Srdeční epilog
Pohřbil jsem lásku hluboko vzemi.
Bez výčitek, nečekám, že se vzbudí.
Nakonec se těším na život
bez bodání voblasti hrudi.
(r)Ty
Máš otrávené rty.
Vždyť skaždým dalším polibkem
se stává moje hrdé ego
krotkým dobytkem.
K lásce
Ach moře vzpurné, moře čiré.
Tu čekáš na nás, pošetilé.
Co vsrdci sláskou zširé dáli
vzkaz vlahvi mrští zprudké skály.
K domovu
Vy oblázky vté horské tůni
vy máte stále stejnou vůni.
Rodné louky, lesy, dědina
mi sněhou padly do klína.
Osudová
Ztěch úst čpí tóny jedovaté
jak pro chudé, tak pro bohaté.
A ty. se závazkem oltáře
máš krutou kartu smolaře.
Amorek
Já padlý Amor, anděl srdcí.
Nahý sedím na římse.
Žel, plil jsem lásce do tváře
ve jménu Boha, stydím se.
Jsi plodná
Sousedovy jablíčka
chroupal bych dny celé.
Nic se ovšem nevyrovná
plodům na tvém těle.
Tulák
Starý tulák na cestě
prochladlý a bosý
vloterii štěstěny
zapaluje losy.
Tak došel?
Došel jsi už na místo, kde vlny pláčou u vody.
Kde hladíš svěží vítr zhor a cítíš teplo svobody.
Kde orosené kapradí tak hrdě zmizí do šera.
Toť já, večný milovník
Napsal jsem báseň o vášni kmužům
stojím na tenkém ledu šílence.
Zhnusil jsem se představou nahých těl
mé prosté žene i milence.
Závěrečná slova literáta
Utírám si prdel vlastními básněmi
něco jako poslední finální úpravu.
Splachuji umění smíchané svýkaly
na krásných záchodech místního ústavu.
Ranní rutina
Světlo skrz žaluzie prosvítá do pokoje
svítí mně do ksichtu
sere mě to.
Flaška rumu rozflákaná na zemi