Písmák Osoba
Osoba
Vítr fouká skrz údolí,
zkopce na mě někdo čumí.
Ta osoba mi není známá,
Anděl
Anděl
Potkal jsem anděla,
narazil mi do čela,
křídla se mu polámali,
vzpomínka
Tak jsem tu a píši zas. Dohnal mě ktomu však čas nebo duše bolavá se někomu svěřit chtěla, nevím to však nebo vím a za svým si vždy stojím, Píši hodně hrubek vslově kde i není a však píšu tobě nebo jí. Ne jí už nepíšu vymazal jsem číslo její vseznamu mého mobilu už není zmizelo zněj ale já vím že vmém srdci stále je snad pomohl bych si skalpelem své srdce bych si vyříznul a savem bych ho propláchnul, a však ten telefon tam zůstal dál do jedné rány se schoval ta rána tam dřív nebyla a plno jiných zakryla, jo láska jí tam nechala a ta rána krvácí a já dál žiji a myslím na ní. Chci být sní a vím že ona se mnou taky, ale už to není jako dřív nevěřím jí, věřil jsem jí zklamala, důvěřoval a ona mi lhala bojím se že mě zas spálí a tu ránu prohloubí.
Blázen
Byl jsem malý byl jsem mlád na pískovišti jsem si hrál rád.
Bábovičky spísku stavěl radost jsem ztoho však neměl, co jsem však mohl dělat.
Teď když roky uplynuly změnil jsem se a jsem jiný bábovičky nestavím na pískoviště si hrát už nechodím. Vyrostl jsem jezdím autem moc nekouřím a nejsem skautem.
Minulost
Byl jsem zdravý, byl jsem mlád a měl jsem se prostě rád. Teď jsem jiný, taky zdravý a lidi mě dál milují. Já se občas nenávidím když do zrcadla hledím. Je to zvláštní zní to blbě jak to napsat v této době.