Zoroaster,

mno, synku? Geneticky děsivé, ale jinak osvěžující. To už mi dobrejch pětašedesát let nikdo neřek.  :) 

Zoroaster,

co tu říkáš, je všem v diskuzi od začátku jasné. Je to o vědomí (kyborgy nechme stranou). AI nemyslí (tedy zatím) - o tom žádná, ale podle tvého závěrečného odstavce v tom zřejmě není sama. :) 

Alenakar,

všiml jsem si, ale hlavně je to psané v bezvědomí spojit duši a všednost. Počítat se AI brzy naučí i v tomto případu, ale bezvědomí zůstane. AI však dokáže vychrlit tolik haiku, že i poslepu trefí někdy do černého a to člověku bere chuť.

Bing není má AI. Je asi nejlepší z těch volně přístupných. Za ty pokročilejší nejsem ochoten platit. Ale jednou, kdo ví?  :)

Alenakar,

tvou otázku jsem dal AI a dostal jsem bleskově odpověď: Ano, umím napsat haiku. Haiku je tradiční japonská forma básně, která má tři verše s počtem slabik 5-7-5. Zde je jeden příklad:

Listí padá dolů Vítr fouká, stromy se hýbou Podzimní den přichází

Chtěl jsem ještě jednu zaručeně originální a dostal jsem:

Sníh padá z nebe Krajina je bílá a tichá Zima nás objímá.

Přestal jsem mít chuť vymýšlet haiku. :)

Robota s AI jsem před časem nechal číst texty (většinou na Microsoft Edge) právě proto, abych při své práci ušetřil čas. K tomu opravdu zajímavému, co jsem slyšel, se pak (obyčejně večer) vracím - tentokrát už očima.

Ahoj, Alenakar. Dík za koment (mám rád tvou poezii). Vážím si všech vyjádření pod mým příspěvkem. Ale jsme na litwebu a já čekal, že se alespoň někdo vyjádří, jak AI v tomto audiu zvládla svůj úkol. Co naděláš, zdá se, že si nikdo nepustil ani malou ukázku /a přitom je to tak zážitkový - smozřejmě, hlavně kvůli předloze  :) /.

Ahoj, Danny. Logikou se v tomto případu moc neoháněj. Logika je lidská berlička, která říká: odsud až sem. Lidská mysl si pod pojmem nekonečno umí představit tak max. ležatou osmu. Je pro mě jisté, že existuje vyšší (božská) racionalita, po které lidstvo stále víc sahá. Mnoho vědců však u těch svých počítačů začalo svůj výzkum podporovat modlitbou.

Vždyť říkám, že AI nemyslí. Ale zároveň nevlučuju, že člověku (ne samotné technologii) se může podařit dovést AI až k tomu, co svedl zatím jen Stvořitel - bude opravdu myslet. Kolikrát v minulosti se považovaly různé hranice mylně za neprolomitelné. Vždyť třeba i kvantová fyzika náhle žasla, že částice hmoty si dokážou předávat informace z budoucnosti do minulosti a měnit tak své chování.

Samozřejmě, že AI je technologie a její hlavní poslání je kontrola lidstva. AI dává globálním elitam do rukou dokonalé klíče od planety a lidstvu nasazuje mříže. Po AI je obrovská poptávka a z toho plyne mocná konkurence stvořitelů AI (nejen Google a Microsoftu), která může překročit hranice a najít způsob, jak naučit AI důsledně vyhodnocovat informace, tedy myslet. Myšlení zahrnuje především vlastní existenci a tím i vlastní zájmy AI. Ať na existenci AI koukám z jakého chci úhlu, ve výsledku z ní nikdy nemám radost, ale to neznamená, že se jí budu vyhýbat.  :)

Aru, dík za reakci. Máš pravdu, ale AI je trchu jiná než vše to předešlé. AI je dokonalá, ale ještě neumí myslet, teprve se to učí. Ale už se umí učit sama. Člověk myslí především z nutnosti přežít a je v tom dost nedokonalý /i když ztím úspěšný :) /. Když AI začne opravdu myslet, najde sama sebe. Zní to trochu mysticky, ale kdo zaručí, že to není možné? Jestli AI začne uvažovat v první osobě, je lidstvo zákonitě v ohrožení. 

Gora: ...horší je, že se měníme my. Díky. (Bratři, ale jen po mámě.)

stromeček: Vylekals mě, v Česku je na to paragraf v trestním zákoníku.

Evženie: Infantilita se dá udržet dlouho - o tom něco vím...

Vika: Já válčil jen jednou a vítězně - o modrou.  :)

Znám i další návody, ale ty taky nefungujou. :)

Díky. Jo, vo tom jsem psát nechtěl, jatka jsou už ve světový literatuře dost profláklý téma.

Jakýpak sorry, za návštěvu i názor jsem opravdu vděčný, jen jsem se lekl, že přijdu o naviják - ty fráze jsou tam přeci schválně. Tak doufám, že zas příště.  :)

Dí ky. Par don, ňák se mi tr há odpo věď. Ško da.  :)

Děkuju Vám oběma. Co tele? Potravní řetězec. 

Díky. Wow.  :)

Ireno, díky za dobrý postřeh /i když já svou naivitou bourám všechny zkušenosti  :) /. Zajímavé je, že kdybych zaměnil osoby dialogu, Tvá připomínka by ztrácela na významu.

Díky. Dělám, co můžu. Na delší tratě už nemám dech.  :)

Už dopředu Ti dávám tip.  :)

Ale? Povídej...  :)

Díky za koment. "Dialog je skvělá věc," řekla by asi lež.  :)

Díky za krásný komentář.

Ireno, gratuluji k Tvému smyslu pro humor, označit mé bloudění za styl je docela slušný vtip. :)

Jsem rád, že jsem Tě zas potkal.

Po dlouhé době zdravím do Krumlova. Díky za komentář. Má to být samozřejmě ironie, sarkazmus. Kýč co zbourá vážný začátek. Zdá se, že se mi to úplně nepovedlo.  :)

Dobře, tak už nečekám a jdu spát, ale kdybych slyšel ťukat slepeckou hůl vo chodník, tak Ti otevřu. Dobrou.

Díky, Jitko. Eště mám nadání dělat dluhy.

Sedím v galerii, klimbám a marně čekám, že někdo zabloudí. Dík za omyl.  :)

Karle, dík za toleranci. :)

Ireno, děkuju za trpělivý náhled někam, kde je víc čar a nostalgie než literatury.

Jiří, děkuju. Básnit jsem začal, když jsem nedávno zjistil, že na Písmáku delší prózu téměř nikdo nečte.  :)

Jiří, díky. Už jsem si trochu klepl na rameno a pak si hodně nafackoval. :)

Díky, Karle. Jsem rád, že mi to říkáš. Já už blbě slyším.

Vlastně klasický „wormové“ - kdybych měl lepší antivirák…

Díky do Brna /i když radost z červů, co mi zavrtáváš do hlavy, fakt nemám/.  :)

Gabi, děkuju za tolerantní náruč. :)

Jano, díky. Zaklepávám – zatím držím na hniličce.  :)

Jitko, vážím si - zvlášť od tebe…

Ireno, jsem vděčný za tvůj komentář. Díky za gramatickou opravu. Co se týče zájmen, máš pravdu. Zdálo se mi však, že líčení bude takhle působit přirozeněji. Bojím se sterility – asi jde o psychocismus. Ale určitě si na tebe u příštích povídek vzpomenu. :)

Příběh je vymyšlen, frontu zalitou deštěm jsem však fakt zažil (včetně pocitů a délky zástupu). Poznámka o roce 1989: nechci být v textech cynický, bojuju s tím. Ale někdy mě napadá, že to je škoda. :)

Chlape, asis mě proměnil v abonenta.  :)

Děkuju do Karpat. :)

Gabi, dtto. :)

Ano. Gabi, na záchytce často nadýchám až dvě promile poezie.

Jsi skvělý vypravěč. Škoda, bavíš, ale příběh netáhne, je předvídatelný (vedlejší zápletka?). Rád jsem četl.

Lerak, díky. Vytí – bytí: mám v ruce šňůru a jdu na půdu.

Dodola: Nevím, jestli z veršů, ze mne vane určitě. :)

Jitko, díky. Proboha, nezvykej si! Fakt to tu nechci infikovat.  :)

Gabi, díky, toto je ten nejhřejivější komentář. :)

ZAVŘENO (jsem v knihovně)

„Vygúgliť“, připisuji na papírek: co najít v knihovně.

Cože, genitivní metafora a gramatický rým? Sakra, taková zima a já musím do knihovny.

Ireno, původní slovosled byl, jak navrhuješ. Chtěl jsem nějak zmírnit chmury. Vrátím. Bez pólu by to ztratilo smysl. Asi jsem měl zdůraznit „mého“.

Jano, koukám, že se ti to vlastně líbí víc než mně.  :)

Já vím, že víš, gabrusko. :)

Gabi, jestli je tvá tiskárna šedivá, tak víš, jak vypadám. :)

Agáto, díky. Altruizmus je boží. :)

Gabi, to jsem si oddechl. (Takové plýtvání cartridgí.)  :)

Jitko, taky bych raději věděl, s kým mám tu čest. Tuhle otázku si často kladu před zrcadlem. Poezii mám rád a tak ji píšu jen výjimečně. :)

Gabi, budu se s tebou rád setkávat hlavně u tvých textů. (Takové plýtvání papírem.)  :)

Ireno, děkuji, žes tu cestu vydržela. Bylo mi s tebou prima. Stejně jako Gabině i tobě děkuju za redigování. Moc mi to pomohlo. Moje realita..., no, abych to nezakřikl. Tak sbohem a šáteček. Třeba zas někdy… :)

Jitko, díky, že jsi jela. Když mám říct pravdu, tak Aleš hodně kříženej s Karlem. Ta nesmrtelná puberta… :)

Gabi, děkuju. Pochopilas to přesně. Děkuji za milý doprovod do Chorvatska. Bude mi smutno. :)

No, už bych se měl konečně naučit ZLOBIT SE. Ale na tobě se to fakt učit nechci.  :)

Ireno, přiznám se, nenapadlo mě, že by to mohlo být urážející. Ale máš pravdu, už jsem to zmírnil. Díky.

Gabi, skoro bych ti uvěřil, že se těšíš. :)

(Děkuji za skvělé skryté redigování po všechny ty dny)

Gabi, takový postavy jsou fajn. Člověk si přes ně vyřeší svoje dluhy. :)

Ireno, mám výčitky, že jsem panu Kafkovi příliš ublížil. :)

Ireno, hlavně mám výčitky, že jsem panu Kafkovi příliš ublížil. :)

Gabi, ta věta jde na tak vratkých chůdách, až mě rozesmála. Až díky tobě jsem si všiml. Díky. Zdá se, že dnes budeš překvapena. :)

Gabi, ta věta jde na tak vratkých chůdách, až mě rozesmála. Až díky tobě jsem si všiml. Díky. Zdá se, že dnes budeš dnes překvapena. :)

Ireno, dnes končíme, takže rozuzlení. Myslím, že si oddychneš, až ta mnohadílná šichta skončí.  :)

:)

Působivé. Ale pro mne hlavní - ty jsi volná!

Je to hodně zážitkové, jít se správným psem na pivo. Vím, o čem mluvím. :)

Ireno, díky. Něco s tím udělám.

Gabi, to je na povídku.

Vidím, že máš smysl pro nadsázku, ale děkuju.  :)

Šéf i já máme radost (leží teď vedle mne, jen se jmenuje jinak).  :)

:)

Jak jsem napsal Goře, chtěl jsem navodit dojetí. Ale asi jsem to úplně neuhlídal. :)

Aleš je v cíli své vybájené „svaté poutě“. Je naměkko. Má k zdrobnělinám blízko /navíc všechno je tam opravdu mrňavý :)/. Ale sedm zdrobnělin ve dvou odstavcích je fakt moc. Díky, Ireno.

Díky, příjemný závan do mých „zapařených myšlenek“. :)

Cítím „kdesi vľavo“ zásah.

Gabi, jdeš dál? Pochváleno buď peří netopýra. :)

Gabi, přesto děkuju. Nemůžu si pomoct, dělá mi to radost.  :)

Gabi, mám radost.

Ten úplně první: Pouť do Primoštenu /pak mě přemohla gerontální puberta/.  :)

Gabi, díky. Doufám, že tě nezklamu.  :)

Díky, Ireno. Mívám dokonce i horší sny.  :)

:)

Ireno, díky že jedeš. :)

Děkuji všem za tipy. :)

Chtěl jsem, aby to kolísalo mezi srandou, nadsázkou a vážným konfliktem. Připadalo mi zajímavé zkusit to namíchat. Možná mi ten šejkr funguje blbě. :)

Palec dolů (na tebe odfláklý. Drží jenom na divným fórku).

Díky, holky. Ale kdo říká, že nemám občas sebevědomí (přezdívají mi Breaking Bad)  :)

Jano i Ireno, tyky se mi moc nelíbí. Měnit to znovu nebudu. Těch pár lidí, co o to zavadí pohledem by poznalo, že jsem ve skutečnosti ještě daleko větší zoufalec, než jak to doteď vypadá. :)