ejhle, oldžeryk. tak on by nás chtěl tento pán poučovat o konstatním počtu debilů  v populaci. ano, takový výzkum existuje, to číslo není malé, je to 20 % lidí, kteří se pohybují na hranici debility. tedy jeho poznámka je až posud správná. dále už ovšem prolamuje tenký led spekulace a dehonestace. a padá do ledové vody tlachu. zdaliž není on tím obecním blbem?

kašpar, který dohlédne jen k překlepům druhých, nic lepšího nevypotí. 

krásný dialektický obrat. že to napadlo až zdejší nevinné: vyhnat boha! 

díky. 

inu, synu, zvýším ti čtenost tohoto ubohého žvýkance. už jen kdybych tady napsal pouhé ň, vyletíš k nebi. ale tak skoupý nebudu, i když bys namísto toho zasluhoval pořádný štulec, jak je již psáno výše. jenže já tebe i pár tvých maličkých kamarádíčků mám coby děti, jimž je třeba vysvětlovat, vychovávat je, přestože jste třeba ve věku už abrahámovském. tak tedy, lakrove, pokus se nejprve o polemiku, nech řinčet zbraně v ní, a teprve pak politikař. takto jsi přeskočil nutnou vývojovou fázi, podoben jistému politikovi, který v životě nebyl než předseda nejrůznějších schůzí. i proto ho lidé nemají  vlásce. pracuj!

nenech se odradit mylným soudem, piš dál. ať už pro mě nebo koholi jiného. piš tomu lačnivci, co v sobě zapírá touhu, navzdory. je to dobré.

jistě nad tímto hlubokým haiku navršíš celou mohylu z tipů. pravděpodobně budou uctívači chtít jen zcela zakrýt to nic, cos předvedla. tvé tisíceré díky bude za jejich službu na místě.   

á, tohle, zdá se, bude ona filmová "paragánská padina" v praxi.  

nejlépe se lze bavit tím, jak se pod texty tajně plíží, aby nebyli viděni. čítadlo se otáčí jako kolotoč v lunaparku, ale oni mohou navenek předstírat, že ani neví, o čem píšeme. natolik jsou zbabělí.   

tak jest. a víš proč sáhodlouze debatují jen pod svými nicneříkajícími psaníčky? paradoxně proto, aby nemuseli debatovat. jen se vzájemně olizovat.

co ty víš o řeči, horo?

nuže, pověz nám, horo, co víš o hodnotách? co ti je hodnotou? a není-liž to náhodou tak, že vše ti je jen hodnotou?!  

vadí jí přístup k dědovi a rozstříknuté mozky. jak by ne, vždyť dobrá paní hora má svět okoukaný z titulní stránky strážné věžě. laně a tygři a indiáni a komboji se tam objímají vleže. až budeš radovane v krumlově na výletě a přistoupí k tobě paní s časopisem, bude to takové malé písmácké setkání!

potvrzuje se pravidlo nepřímé úměry: čím víc text zaujme, tím méně je mu přáno. a naopak. ostatně ti nejoceňovanější tohoto místa by se mohli dávat důkazem.

nevím, o jakém movsarovi mluvíš, ale vím, že z tebe kape otrávená slina. patrně v sobě nezapřeš dědictví minulé doby. pracovala jsi pro státní tajnou službu, že je ti namísto argumentu bližší jakési tupé odhalování identit?

goro, obdaruji tě radou: když jsi v úzkých, nebraň se zbraní namířenou proti sobě. ironie, má-li tupé ostruhy, je střelou do spánku.   

jistá vlajka nese nápis: pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí. a to heslo je falešné. stejnou falší je vyšit nad tímto textem nápis: rekapitulace. necpochybuji o tom, že autor v sobě ukrývá až monstrózní chuť spráskat takové existence, jako je třeba gora, ale neudělá to, protože si vytýčil korektnost. falešnou pravdu a lásku, ve skutečnosti tedy - lež a nenávist.  

weltanschauung neboli světonázor, milá diano, je reflexivní postoj ke světu a jeho stěžejním fenoménům. jistě ženy, případně lépe ženství nevylučuješ ze světa jako nepodstatnou věc.

ach, diano, mlčeti zlato, znáš to? to tys dala do souvislosti světonázor (na ženy) se sexuální orientací. a ani potom, co jsem ti ten omyl ukázal, velmi zblízka, nejsi s to ho nahlédnout. jako by sis říkala o mou další řeč. mohla by se jmenovat třeba dianino království hlouposti.

ach, jak málo ti říká logika. dokonce si ji pleteš s dialektikou.. a ještě značně pochybenou. cožpak se sexualita snoubí se světonázorem? pokud ano, jak? 

jsi velmi humorná žena, diano. ale odkud čerpáš tu informaci o tom, že misogynové mívají potíže s orientací? to by mne skutečně zajímalo, nějaká literatura o tom referuje, nějaký průzkum, nebo tě to jen tak napadlo, abys tady ukázala, jak jsi důvtipná? (ono to totiž je přesně naopak: homosexuálové, i ti s potížemi, obvykle milují ženy.)

doporučuji to k odstrašujícímu čtení. varování: nikdy ne před jídlem!

jsem udiven. dnes jsi do textu nevypustila žádné výklay, jimž bys s chutí řekla - hovna? anebo jsi to hovno ukryla do vnučky?

jen by u toho mohla být zábavnější.

no ano, marcela. je to deviantka. svými texty s oblibou nechává plavat výkaly, což není metafora. říká se tomu koprofilie. tak se pokusila vytlačit něco tady. je to nechutné, ale takové už někdy lidé bez vkusu a základní mentální úrovně bývají..  

jsi pečující žena, agáto.

r.l., ony to snad ani nemohou pochopit, jsou ve stavu mateřské hypnózy. je jim krásně, jako když se nahoře u muzea narkoman v heroinovém rauši usmívá a tělem kýve v rytmu opiátových vln.

slava jsou skutečností? v jakém smyslu mohou být slova skutečností? tvá slova jsou jen hieroglyfy na monitoru, snad jen tak jsou skutečností. ale pro tvou neutuchající víru v mateřství a tvou pyšnou řeč ti dám dar: křtím tvé mlékonosné prsy, levé nechť je zváno pakost, pravé drabant.

obávám se, milá diano, že všechna slova, která jsi použila ke své emoční definici mateřství, jsou opsána z jakési příručky štěstí.

zdá se, že ani jmen se nenasytíte! vaše chuť je nezměrná.

to jsme ovšem přešli na pole filosofie jazyka, která před více než sto lety vpadla na svět jako zjevení. dobrá. lepší, horší, to jsou hodnotové soudy, jistě se shodneme na tom, že adjektiva chytrý a hloupý používáme v zásadně odlišných, dokonce si odporujících situacích. jistě se lze shodnout i na tom, že je ctností popsat věc co nejpřesněji. zda takovému nároku lze vyhovět docela, to je velká otázka. neboť slova jsou vždy jen přibližná a zkušenost každého z nás je velmi odlišná. v čem se pak rozcházíme? no a ekonomie, to je počtářství; jiskřivé slovo cena byla jen jakousi zobecňující metaforou.  

rovna v jakém smyslu? že není jedno nad druhým? ach, i to si zchytralá zvířata vymyslela, že totiž hodnoty odvozují z ekonomie, že hodnotu nahlížejí optikou ceny.  

ach, agáto. kdysi, je to už moře času, žilas. a jako tenkrát jsi troufalá i dnes. tenkrát tě za to stihla nepěkná věc, když ti uřezali prsy, abys je pak ukazovala na tácu zvědavým turistům v kostelech. ach, jak tenkrát ještě muži uměli milovat ženy.

ať se zavřou dny nad vašimi sváry jak hladina horského plesa nad umrlcem.

zchytralá zvířata si vymyslela cosi, čemu říkají pragmatika. tu použijí ta slova, tu jiná, vše je prý jen věcí praxe. ach, lidé... cožpak nevíš, ty maličký, že na počátku bylo slovo a to slovo bylo určeno všem bez rozdílu?!

diano, bohyně lovu, ty jistě také nebudeš znát málo zvířátek.

i ty moje rozmilá luzz. dnes budu usínat s představou, že jsme ještěrka a kočka a potkali jsme se ve tmě.  

luzz, budu ti pro tento večer tvůj smích věřit. a budu se smát s tebou. budu ale taky držet na paměti, že s vírou to není radno přehánět. a že na ženy si je třeba dávat velký pozor.