Písmák My, občané České republiky, požadujeme okamžitý zákaz sexu
ŠUKÁNÍ by se mělo zakázat. A jakejkoliv fyzickej kontakt. TO je ta nejnebezpečnější droga. Zakázat jakoukoliv další propagaci a všechny záběry, kde došlo k jakýmukoliv fyzickýmu kontaktu ze všech filmů bez odkladu vystříhat.
Samec
Jo, ukaž se mi, ty tlustá čubko, chci vidět nahý maso. Chceš to, že jo. Chceš, aby ti ho tam konečně někdo strčil. Chceš, aby tě šukal takovej krásnej chlap s krásnym zadkem, jo, každá by to chtěla, každá ti ho závidí, i tvoje máma, i prodavačka z Tety, i ta holka v metru, co na mě tak koukala, i tvoje kamarádka s tim nádhernym velkym zadkem, co s nim přede mnou tak sprostě provokativně kroutila, úplně chtěla, abych jí šukal do toho velkýho zadku, pak ho z ní vytáhnu a ty mi ho budeš kouřit, tak dělej, poď, chci cejtit, jak se svíráš kolem mýho ptáka, udělej se, U-DĚ-LEJ-SE, jo, jo, Evičko, taky tě chci, jo, nastav mi ten svuj obrovskej zadek, ať ti ho tam strčim, jó, jó, jó.
Zmrtvýchvstání
Přiváže mě, způsobí mi rány a do nich pak tluče tak dlouho, dokud z nich nezačne téct krev. Sípu, ale neřeknu dost. Pak už mi zbývá jen odpočítat si posledních deset, pak půjde ke mně, pomalým krokem, při kterým se jí půlky kutálí po U-rampě, řekne něco uštěpačnýho a odváže mě. Jedna.
T. G. Masaryk: Nacionalism v plechovce
Ježto jsme byli v posledních letech nuceni bezmocně sledovati, kterak český národ každým dnem přichází o svá národní specifika, kterak, jako již mnohokráte předtím, je česká národní povaha vytlačována přílivem cizích, nečeských prvků globálních, importovaných do naší země cizími obchodníky, neznalými našeho specifického ducha národového, kterak jsou tradiční český cynism, antimilitarism a sekularism nahrazovány nečeským fanatismem, agresivitou a pánbíčkářstvím a my jsme nuceni zcela bezbranně přihlížeti, jak je naša vlast zaplavována přílivem cizího a agresivního nacionalismu globálního, kterýž nás plíživě zbavuje našeho specifického národního ducha a tím nás pomalu připravuje o vše, co nás od věků činí samostatným národem, proto chceme dnes protestovati proti všem živlům nečeským, jež jsou v našem národě šiřiteli této cizí agresivní globální infekce a věříme, že náš moudrý národ se jim v účel zachování vlastního tentokráte dokáže postaviti.
Příručka společenské etikety: Část 1- Hajlování
Jiří Guth-Jarkovský píše o hajlování toto:
Já rád hajloval sám, vožralej na fesťáku, když cestou vod Žiwce hajlovali vostatní, nebavilo mě to a když sem v Praze na metru potkal nácky a snažili se mě k tomu donutit, ňákej mimovolnej odpor mě nenechal je poslechnout.
Babička
Vždycky jsem si jeho chování zdůvodňoval tím, že jeho rodiče byli určitě stejní tyrani, ale když mi bylo dvacet, máma mi řekla, že ne, že to bylo obráceně, že rodiče jeho, tyrana, byli milí a hodní lidé, že právě babiččin otec, sedlák, byl ten tyran, který jí doživotně vštípil potřebu sloužit tyranskému řádu, který člověk může nenávidět, ale nikdy pro něj nesmí přestat neúnavně pracovat. Vlastně mě napadlo, jestli si ona sama, otrok, nestvořila vlastního tyrana, otce, kterému by musela sloužit a nenávidět ho. Ale ne. Nikdo, kdo by k tomu neměl už předem psychologický předpoklady, by nedokázal tak autenticky sehrát malýho sebestřednýho osebepečujícího panskýho grázla.