Písmák Podlý pruhy
"Jsem zchromlá mrazem"
říkam, když se ptají
"A žádnej květ teď neni na dolet"
Přitom bych bodla
Jednou možná
Možná
že lásce jednou přece strhnu strup
a uvolním jí oči
aby se koukla
Nepolíbená
Koukala na jeho zádav dobře padnoucí bunděnež se otočil
Pak řek:"nečum, krávo"
a ona hnedměla co psát
Ještěže se múzaslitovala.
Mrtovid
Někdy se lidi setkávaj
naprosto sterilně
a v pláštích
Sednou si na dvě křesla
Z druhý strany rámu
V náručí muže leží žena
Okna jsou zevnitř zamlžena
A láska.
Snad je utužena.
Draci
Věrně si hýčkám v ústech pachuť sněti,
po lesklejch plochách oči honěj draky
a s rukou kolem pasuna krku smyčka lasa.
Draci maj křídla. Měla jsemje taky.
Pod zavřenými víčky
I kdybys ještě chtěl
vrátit se
hledat jiný světy
i kdyby hlavu sis moh vykroutit
Umřít žízní
To radši bolest
to radši zlom mi vaz
a ohlodej mý kosti
než ve tmě
Píseň o královně
Někdy mi hučí v hlavě
moc včel
že píseň o královně
neni o mně
Něco o lásce
Člověk je tvor
jemuž není rovno
Žádnej jinej živočišnej druh
totiž neumí
Sny toulavých koček
Toulavý kočky spí
schoulený v oregánu
a milenci
koření lásku kmínem
Až snítka jasmínu převáží vavříny
Až snítka jasmínu převáží vavříny
krev z rukou nesmyju na důkaz neviny
Květ v hrudi zašlapu svážu ho provazem
Chci svědčit za rozum - i proti přísaze
Zlatý vejce
A sedíš
a hledíš
na budoucnost zde v drůbežárně:
Každej den
Nad kastrolem
Trochu jsme pili
strop se houpe
v zhasnutym elektrickym paprsku
a ty tu se mnou sedíš
Tygři z betonový džungle
Ježek je vypáčenej z klece
v orezlý mříži zeje díra
a ty
tygrům
Na čele dnů vytapetovanejch jazzem
Na čelednů
vytapetovanejch jazzem
balancuje loďka
vydlabaná
Mezi peřím a kamením
Do okapu někdo schoval
cizí pas
a já
na hraně
Fakt sám
Je to divný
Jak je někdy člověk sám
i když je vobklopenej láskou
Jednou se prostě
Chtěla bych v pěsti sevřít kříž
Chtěla bych
v pěsti sevřít kříž
a vymačkat z něj pot
tak aby se vsák do hostie
Měla ho ráda
(upraveno, leden 2021)
Měla ho ráda
pro vrásku nad obočím
co dycky stáh
Bez Slunce
Ležíme spolu v závějích chvila dotýkáme se srdciTen pocitje svit Měsíce
No a bez Sluncezhasne.
Třeba jsme oba nejspíš vrazi
Už ani nevim
co mam psát
Snad žes mě zabil
a tak se mi chce žít
Trochu jak ukradená chvíle
Dneska tudy jdem zas
(každym krokem hloubš
do mrazivýho ticha)
Ty za pracku se vedeš
Přes přísahy
Kdybych byla chytrá
už dávno táhnu dál
Jenže s tebou
je to jinačí
(S)poušť
Ten večer byl jinejSilnice se leskla deštěmsvětlama semaforůi lahvově zelenejma střípkama otazníkůco padaj z nebe častějc než asteroidyTramvaje projely půlku trasy bez zastavení(zatimco dutej hlasříkal něco o znameních)a pak vykolejilya magnetickou brzdouvyjádřily asfaltu svý cityTabákovej kouřse převaloval na dně skleniček červenýhov srdci hořkla dávná marnosta my se tiskli k soběs vůlí břečťanuhltajícího v tichu blízkost tělco na přelet hory nestačí.