Bar I.

Neměl jsem moc peněž, protože jsem příliš přispíval na charitu, která pomáhala prostitutkám najít si práci. Přesně takovým těm dámičkám, který perou jenom špinavý prádlo svýmu děcku a klacky bohatýrům i ušpiněnejm křupanům, kteří si přijeli do města hříchu pod nebem, co nikdy nepozná slunce, poprvé a naposled v životě zašpásovat, jelikož po zavraždění vlastních starých manželek nečekaně ovdověli a dostali za to odškodný.
Když člověk či jiná pochybná existence nemá moc peněz, existuje jen jedno místo v celým pokoji, kam se může vydat umírající duše opilá čistou vodou, chtějíc okusit aspoň kapičku toho nápoje, se kterým ztrácíš soudnost, zodpovědnost, charakter, ale to je ti, čtenáři, stejně všechno jedno, protože i kdyby koně začali umírat břichem nahoru, stejně jsme ani jeden z nás nikdy tyhle vlastnosti neměli. Naopak přicházíš o ty vlastnosti, který tě svírají jak blázna uvězněnýho v kazajce planoucího po objetí své matky, jež mu přišla podepsat pouze úmrtní list, protože nikdo z vás si nedovede představit, jak jsou výdaje na uživení blázna drahý.