Písmák Křest jara
Hlasité ticho tetelí se zjara,
svit zmrzlého slunce načíná
novou epochu žití.
Zeleň pod sněhem prosvítá,
Pochodeň
Dusné horko,
kouř jako saze,
krev se jí vaří v těle.
Na vysoké hranici
Začátek
Svěží mrazivý vzduch mi ovál tvář a já vyšel z letitého domova samoty vstříc novým začátkům. Šlapal jsem po křupajícím sněhu a šlépěje za mnou pomalu zavál sníh. Poustevnická samota mě stále obklopovala, narovnal jsem si záda a znovu se nadechl a vydechl. S výdechem ze mě vystupovala pára a s ní vše těžké, co mě tížilo.
Originální...
Píšeme texty, tvoříme básně, povídky, romány, popřípadě divadelní hry. Jsme však originální.
Nejsme všichni již epigony starých textů. Tato myšlenka jde proti veškerému snažení lidstva o nové texty.
Pod mrakem
Tělo řeklo dost. Nepřetěžuj se, nenapínej mě, zastav se konečně. Nemoc. Syrová nemoc Tě zasáhla.
Bosa bosa nova, notuju si...
Odpočíváte. Poslouchám jazz bosanovu a jsem na vlně relaxace. Řekl jsem si, že po dlouhé době něco napíšu.
Dnes mě potěšilo, že jsme se sešli a začali si povídat - celá rodina.