dík

Umbratica,

díky za impro, moc se mi líbí

janino, tak tedy dík že ses odvážila a něco k němu řekla. jsem rád že v tobě text zarezonoval.

Alenakar,

díky za povzbudivá slova i kritiku. V mé hlavě šlo o zachycení pocitů diváka, či snílka, na okamžik pohlceného světem, který tady není, v té chvíli se však snad zdá opravdový..

Mezihvězdné lodě možná nejsou opravdové, nicméně smutek za zničenou planetou - byť tady nikdy nebyla, byl.

Nicméně se pokusím všechny dobře míněné řady aplikovat :)

Pri spätnom čítaní som si spomenul na slová Davida Foster Wallace-a:

- Because the traffic jams and crowded aisles and long checkout lines give me time to think, and if I don't make a conscious decision about how to think and what to pay attention to, I'm gonna be pissed and misarable every time...

a niečo na tom bude..

Alenakar,

díky za impro, po krátkém oteplení mě návrat zimy uspal stejně jako mouchy, včely však ještě neuletěly..

Alenakar,jsem rád že se líbilo a díky za variaci, je hezké si připomenout, že příroda skýtá poklady nejen v noci svatojánské a taky že vybízí k snění :)

hade jedna, dík za komentář. snad můžu tvrdit, že jsem se snažil o zachycení okamžiku, kdy naděje a očekávání spojené s jarem byli náhle a nelítostně zničeny nečím mimo dosahu mého lyrického subjektu :)mám to tedy brát tak, že sci-fi / fantasy, nebo prostě prožitky mimo dosah našich reálií do haiku nepatří?P.S.jo a dík za impro, pobavilo :)

Radovane díky za kritiku. Obrazy, které jsem se snažil postavit proti sobě byli příchod jara (života, obrození, romance u měsíčku) a náhlého nebezpečí z vesmíru (destrukce, ohrožení, náhlého konce), v takovém sci-fi zmyslu (Independence day, Star Wars, etc.) - od toho lejzr (laser), mimozemská smršť, blaster (zbraň střílející energetické paprsky ze Star Wars univerza), mezihvězdná flotila (invaze).

vyvolává dojmy i obrazy, tak známé, tak klidné...

mihotání světel

jedno pro každou vzpomínku

a já ve tmě

Večerní mrazy

Nerozkutálí se víc

držený dukát 

Záře měsíce

Bez dukátů se bliští 

jen jinovatka 

Zchlastaný mráz

Nebo ztracené slunce 

- mrtvý leprikón

(s úctou a omluvou Neilu Gaimanovi)

díky tvým dílkům Alenakar, se mi teď Haiku jeví bližší, lidštější... díky

to jsem v čase psaní nevěděl, ale dva obrazy které jsem měl před sebou byly vír a výr :) kireji ovšem chybí, snad by fungovala pomlčka na konci druhého řádku?

díky za připomínku :)

promiň, ale asi nerozumím. mohl bys to rozvést? dík:)

jak sny i draci

když je nit přetržena

nevrátí se zpět

Oheň pod nebem

Přátelství nás zahřeje

a pak vychladne

Studené ráno

Po planoucích začátcích

už jen vzpomínka

Déšť hnán větrem blíž

barvy mizí v slzách

zůstává jen splín

tak to ja vôbec :D takmer 2 metre, tak aj keď náhodou nemám kolená pod bradou, krk spravidla skončí v podivných uhloch, spánok hrbolatý a prebudenie škrípavé...

dík :)

ano, za každou chvilku snění jsem vděčen. jak pravil Havelock Ellis „Dreams are true while they last, can we say more of Life?“

tak to není samozřejmost... dík

ďakujem, to ma teší :)

MYSLÍME SI, ŽE SE ZNÁME..  a stejným spůsobem vnímám sebe, ale že venku svítí slunce, vůbec nic neznamená, tak s tím si dovolím nesouhlasit, někdy je to i důvod vyhlídnout za oponu a někdy je pak i snazší se vznést..

dík za krásný dojmy, -t-