Písmák Andy
ANDYJsi mým smyslem životajako ryba, když se ze sítě vymotáJsi mým světlem a novým dnemjsi největší láska pod sluncemJsi jako měsíc, když dorůstájá šeptám ti slova pod ústaJsi jako růže, co nevadnemá životní láska, co nechladne
R:Láska mě svírá jako hromco rozetne svojí sílou každý stromJsme jako svět když je bez válkyty potají navlíkáš korálkyCo chrání nám lásku velikoukdyž scházíme z cesty oklikou
R:Láska nás svírá jako hromco rozetne svojí sílou každý strom.
Balzám na duši
Balzám na dušiTak dnes už vím, kam se čas ztrácíSlunce klesá níž a s klasy vyprovázíBabí léto, co v barvách, hladí duši mou
R:Zítra přijde mráz a pole bíléodchází listopad, ty magické chvíleten chladný čas, už je tu zas, ačkoliv nepozvánLásko pojď se mnou tu krásu prožítSlunce nad hlavou bude nám hojitrány bolavý, co rok nám, na duši zanechalR:Zítra přijde mráz a pole bíléodchází listopad, ty magické chvíleten chladný čas, už je tu zas, ačkoliv nepozván.
Rány na duši
Rány na dušiLežíme tu spolu, pod sebou trávu voňavounad hlavou nám plyne modrý denCo právě teď běží mi hlavouchtěl bych ti říci jen
R:Vím, že někdy těžké chvíle jsousnad proto neleháš si vedle mneKdy mnoho černých dnů nás odvedouod naší velké lásky malebnéKdyž nevíš kudy kam, někdy stačí obětíanebo sluncem zalitý denAle teď stěží zakrývám dojetíkdyž místo pusy řekneš „dobrý den“Kdo hodně chce tak všechno dokážesnažím se tedy o hezký denSpojíme si ruce a k tomu trošku kurážea půjdem naplnit svůj sen
R:Vím, že někdy hezké chvíle jsouproto přitulíš se vedle mneMnoho krásných dnů nás povedouk naší velké lásce malebné.
Račí duše
Moje račí duše
Červený rak je chladnou vodou unášena svoji měkkou duši ukrývápod svým zdánlivě tvrdým krunýřemPlave v moři slz a občas hlavou vykouknea s krátkým nádechem pak rozjímáco se všechno z toho vyloupneMoje Račí duše je příliš slabá na to,aby v čisté řece našla zlatoale ustavičně hledá, ta moje duše snílkajehož povzbudí jen hřejivá vzpomínkaVšak můj život keřem trnkovým se stává,pichlavým a neúprosnýma snad proto svýmy klepety rány rozdávámbohužel vše „po svým“Když mě láska pohltí, své zbraně ukrýváma svou milou nekonečnou láskou zahltímVšak když příliv hořkosti náš svět zakrývákrev po mém bodnutí se dlouho utíráPak v sevření hořce couvám či utíkámpřed žalem a chmury co mě život přinášíA před falšnými tvory co se podbízíco život mě tak často nabízíDál tak plavu svou čistou řekou potajía poslouchám, co andělé mi říkají,Avšak nerozumím jejich zpěvua má duše dál ocitá se v hněvuJen čistá voda moje srdce ochladí, když rakovi se stýskáa na duši mě zahřeje, když na časy se blízkáAle v mojí hlavě zatmění či úzkostlivé zajetíse jednoduše promění v milovaném obětí.
Hannah
HANNAHTucet let vytvářelo vzpomínkya mé oči sledovaly vlídnou tvářjež doprovázela vlasů zářvycházejíc růžovými pramínkyz její černočerné hřívyJejí tělo tolik ohně vyzařujeco by hasičů flotilanejspíš nikdy nepohltilaJen tiše žasnout co Panna kujea snad v září bude chtítsvůj oheň mírně pohasitDuše Háně kdo ví kam mířítolerantní, vyzývavá, přejícíse studem i úsměvem na líciv ruce kytičku nebo jen chmíříKdo zná tu holku, dobře ví,že ona se žitím vůbec nenudíNa povrch trochu blázniváavšak uvnitř čistá duše spaniláAč je to tak nebo neHannah takovounavždy zůstane.
Pokora
POKORA
Když se ti dívám do očímoje srdce hladovíTvoje ústa a tvůj dechmi mnohé napoví
Smutek rozhodil už sítěs další ranou slábne dechUž není nic, co nasytí těhřích mi visí na zádech
R1:Nesnáším když jsi smutná, oči pláčou, to bolíuž vím, jak hořce chutná, jak chutná svědomíProč nastává tento žal, kdo nám shora odpovínerozumím tajným šifrám, můj milý Anděli
Čas
ČAS
Proč padá sníh a do nohou zebe. Proč voda proudí pořád jen z nebe. Mělas mě ráda, já mám tě rádTak proč tě teď miláčku začínám štvát.
Proč co dřív šlo, teď stěží jen jde.
Vánoční
VÁNOČNÍ
Štědrý večer nastal, jako každý rokpod stromečkem deštník aby Ježíšek nezmokJak je to dávno, kdy Vánoce byly bílé
To nevadí, jsme doma, sedíme v teple spoluzas v rodinném kruhu a u jednoho stoluKapra si všichni rádi se salátem dáme
R:Proč vánoční svátky jsou tak strašně máloi já si je oblíbil, byl jsem ještě mládPojďme je mít každý den o tom se nám zdálorodinu a dárky napořád
Richies
RICHIES
Životem proplouvám jak dýmkdo mi poradí co s tímObčas se mi hlava zatočímá žena zvedne obočí
R:Asi mám v hlavě broukanebo si život užívám, příliš užívám
Život se se mnou nepářeslzy mi tečou do polštářeNa sebe se občas podívámdo zrcadla se zpovídám
Motýlí
MOTÝLI
Jako pírko či chmíří levituje naše láskaživot plný něhy a klid, to je náš směrObčas bývá dramatická jak výplatní páskaa pomatená míří, někam na Sever
R:Jako křídla motýlí křehká je láskačasto si tak nevšimnem, že nám odkvétáA přitom se o ni říká, že i hory přenáší,pokud silná je, ale když není, tak odchází
Pro samou práci a shon vytrácí se citSlyšíš. Už bije nám zvon, musíme povstat a žítProtože jak uvadne a zmizí nám celábude už jedno, kdo peníze vydělal
Lví
LVÍ
Se skloněnou hlavou, jako lvi to umějíjá přicházím k tobě, má láskoS pokorou a úctou, co chlapi neumějípokládám hlavu na tvou dlaň
R: Krásko, moje lásko, chci abys poznala můj světKrásko, moje lásko, už se známe nazpaměť
Do své náruče jsem tvoje tělo přilnula naše srdce bijí o závodMá dlaň a moje prsty něžně proplouvajítvojí hřívou, je nám horko, padá pot
Osudová
OSUDOVÁ
Potkal jsem holku na sociál sítipadla mi do oka a tak jsem jí psalDal si s ní rande a chtěl jsem jí mítivůbec jsem netušil, co bude dál
Byla jen v úžasu jak chlemtal jsem škopkynechtěla vůbec bavit se dálPtal jsem se směle kam půjdeme příštěona se durdila a já jsem se smál
Pak jsme se viděli po delší dobězval jsem jí na víno a život šel dálNikdo z nás netušil, že patříme k sobědala mi pusu, já se zamiloval
Neodcházej
NEODCHÁZEJ
Když Měsíc na nebi udeříjá postávám nervózně u dveříDveře hned zamykám na zámekv očích ti vidím pár divných poznámek
R:Neodcházej moje láskonaše srdce zase zaplanouMusíš věřit naší láscea nechat chmury daleko za hlavou
Pokaždé, když nás ten ďábel pokoušízůstane nám jizvička na dušiAle my se vždy posunem spolu se bránímenic nás už nezlomí lásku si chráníme