Písmák Obraz cizích věží
Obraz cizích věží
Z obvyklých nádob znění,
se jeví náhlé zapomnění.
Na dávné siluety věží
Divadlo touhy
Divadlo touhy
Tvary rozdrcených tváří krásou.
Kmitají celistvě za soutězky.
Chytají se záře světlovlasé
Mávám
Mávám
Vroucí jehla chvíle se mihla kolem očí.
Zatímco mi spěch běžel na vlak.
Já zůstávám pozadu a nestíhám.
Slušná společnost
Slušná společnost
To se mi stalo v této slušné společnosti již poprvé, že piju ve stavu spánku. Mám pod půl litrem podtácek očisty nahých vět, na které nedosáhnu. Vidím je v dráždivém kouři cigaret. Dostává se mi do očí a je Bolest právě nespat i když jsem hluboko v peřinách toho uvědomělého zapomnění.
Davy
Davy
Hledám davy, vyzařující elán vášně pro cit i spontaitu.
Hledám davy, pro které je jistota ctnostná dáma někdy však lehká děvka s nabídkou úlevy.
Hledám davy, podobající se papírku pod jazykem, který nasává sliny novoty.
Sentimentální soužití
Sentimentální soužití
Do široka se pne tmavá clona s tančícími perlami a zář oddanosti svitu měsíce, vrhá stíny vášně.
Stíny vášně s pověstí siluet důvěry, které se před nimi sklání.
Mezi soutězky v údolí zdravé čisté naivity. Obklopující stromy s mohutnými kořeny minulosti, z nichž se ozývá silný křik a vábivý hlas.
HOLUB
HOLUB
Přicházel s dialogem, avšak sám.
Mával rozpolceně křídly.
Přistoupil s dialogem, naproti nám.