Písmák Odhalení
Byla noc, byla noc.
Pán ve tmě džel louč
Louč svítila mu do tmy
Přejíc najít si své drahé boty
Kdy čas zpomalí
Jak jistě víš, svět je nádherný.
Nechám-li se unést větrem do chladných hor, mohu zpomalit.
Pohlédnu před sebe.
V dáli vidím nekonečné pláně.
Potokem mysli
Proplouvám potokem
mezi svými myšlenky
unesen jsem proudem
aniž bych se vzpouzel
Vývoj společnosti
Dnešní lidé se vyvijejí špatným směrem
Není tomu divu, když se okolo rozhlídneme
V jedné řece plné sraček jsme obklopeni ďáblem
Strach stále roste a budoucnosti se stále více bojíme
Místo, kde se nachází klid
Pod hvězdy malebná stráň
Známa jen tomu
Komu pomíjivá zdá se reflektorů zář
Zjevenímísta
Dívce, které mé srdce patří
Máš v sobě něco co by chtěl každý kluk poznat
Jsi jedinečná a tvá krása se slovy nedá popsat
Každé ráno když tě vidím, chvěji se jako rosa
Jsi důvodem proč se dnes necítím pod psa
Smutek
Už nevím, kde chci být
V srdci zabodnut mám šíp
Chtěl bych vědět, proč se mi to děje
Cítím se jako orel, létám sám
Pomyšlení
Když procházím horami existence
A cítím, jak volají ty konce
Ležím sám v posteli
A slyším zvony, co odbily poslední šanci
Cíťení
Sedím u stolu
A vzpomínám na časy
Kdy si lidé vážili svých dnů
Zdá se mi
Čekání
Na autobus čekajíc dlouhé chvíle postávám na okraji cesty.
Auta kolem projíždějí, životem plují přede mnou,
zatímco Já stojím na okraji cesty,
v čase zamražen.
Probuzení z dobré falše
Jednou jsem se temnou cestou procházel,
bylo to jako nikdy jindy.
Na něco jsem přicházel,
že duch můj už asi navždy odcházel.
Skryté šance pomoci a naděje
Dny a dny, kdy buduji si svoje sny
Sny, kdy dosáhnu na dlouhé dny
Dny, které jsou plné milosrdné tmy
Tmy, která se skryje do prapodivných forem
Pod hvězdy noci
Když sedím ve tmě v husté noci
Ctím se jak král své moci
Nad hlavou mám záři hvězd
Jednou bych chtěl až k nim vylézt