Modrá voda

Toho roku byl podivnýpodzim. Slunce prohřívalo rosou pokryté pavučiny, které se rytmicky pohupovaly v jemném vánku, ale v lesích se odevšad valil dusivý smrad rozkládajících se těl. Jako by v každém hvozdu před nedávnem skončila bitva s tisíci mrtvými. Šedivý měsíc to vše pozoruje z uctivé dálky, stromy šumí tichým nářkem, nikde ani náznak pohybu.