Modlitba k 20.století
Pod obraz opilý narážející do stěn
polorozbořených domů zpočátku 20. století
na tebe zařvu
Pojď si pro mě ohnivý draku zpodzemí
Někdo
pět nešťastných lásek
a každá byla ta pravá
po letech doufání na ruce zůstává
patero brázd - zásek za zásek
Hvězdář prokurista
ploužit se po vyprahlém hrdle krajiny
sunout nohy přes popraskané srdce světa
sledovat, jak tě ztrácí tvůj vlastní stín
a myslet přitom na bolest své matky
City z talíře
polévka v talíři
chladne
písmenka na lžíci
předčítáš
Telegrafista
silnice - telegrafní drát
dělící čára - střídám pruhy
posílám zprávy
bohužel nikdy nevím
čekám...
čekám na odpověď
čekám na otázku
Proč.
tiše. mohl bych přeslechnout
Táto
Táto,
málo nosíš z roboty,
málo nosíš financí.
Nemám dětem na boty,
měsíc autorského čtení
celý červenec (každý den) v HaDivadle (Sukova 4/6, zastávka šalin 1,7, a dalších, u Malinovského nám. ) v Brně probíhá autorské čtení (poezie, proza), tudíž uvidíte a hlavně uslyšíte dosud žijící a publikující autory (podle zájmu a domluvy je možno si na ně i sáhnout) a hlavně vstupné je dobrovolné (a může se tam kouřit a pít)
vždy od 19:30, jinak se podívejte na kulturní přehledy (www. kamvbrne. cz) ať víte do čeho jdete
Výlet do přírody
Jedna vlezlá včela
otravovala mě včera.
Nesnesitelně bzučela
a do ucha mi hučela
Předurčenost soustředných drah
deska napolo přehrála člověčí rekviem
jehla se zlomila a vyryla hlubokou
jizvu
do předurčených
Ubíhající
mraky se mračí
tlaky se tlačí
kruhy krouží
podél délek
Deset
10
jednička 1 a nula 0. když se dají dohromady, vznikne jednanula 10. kdyby se dohodli na opačném pořadí, vypadali by asi takhle nulajedna 01. dejme tomu, že si stoupnou každý na jiný schod.
Chvilka snění
Nevím, jak se to stalo. Pamatuju si jen záblesk bílého světla, a pak sem už jen klouzal ve větrných proudech. Kroužil jsem a pomalu stoupal. Žádný leknutí.
Jedinečné struktury
Kdo by nám chtěl dělat klec
z pavučiny
ten kdo nás nenávidí a miluje zároveň
ale my sami se dotkneme stěn
Slepená schizofrénie
jsem synem svého narození
a otcem vlastní smrti
jsem bratrem svého osudu
jsem složený z malých kousků sebe
Finanční láska
Škrábance na hrudi
a v očích blesky.
Má milá neprudí,
má nový kecky.
Podél plotu slzy
Připravil jsem postel z lepenky.
Ne, neboj, nebude Tě tlačit,
je dělaná na míru.
Položíš se do vlhkého listí
bez názvu
. zamotat se do deky
a hodit se z útesu do moře
pomalu klesat
a slyšet ticho vody
Člověk
Člověk
Zapomněl jsem Slova lidí.
Možná jsem je nikdy neznal.
Určitě ne ale všechna.