Písmák Seznámení
Už jsi se někdy napil deště.
Nic na tom není, jenom otočíš hlavu.
Ne, to teda nejsem zdejší.
Stýská se mi po Mississippi.
Zítra ?
„Jsem dosti zklamaná“, řekla obloha. V dírách bylo bílé světlo. Ubrečení poslové stékali po skleněné kůži. Čaroděj nepřišel.
Večeře s nejkrásnější ženou na světě
To je ale extravagantní drink.
Á promiň. Vyblila jsem se do skleničky.
Léto
Cesta nezvládá útoky stříkající trávy
Je toho plná
Hladové pusy kopretin jsou otevřené
Země má rozepnuté šaty
Vidiny
Opojné požáry
Doutnejte stále
Sny to jsou kočáry
Spojenci krále
Setkání
Obloha voněla vanilkou
Vypadala potěšená
Usmála se na rozloučenou
Tvář se jí červenala
Anděl
Soumrak mě vždycky doprovázel,
osahával tě pod šaty.
Já nelhal, nejsem padlý anděl.
Jak bysme s křídly padali.
Mokré halucinace
Z nebe padají doteky
Oči ti zmodraly
Co říkáš.
Nic
Nový začátek
Vítr je těžký a syčí
Hvězdy to vzdaly
Něco je požralo
Štíhlá těla bříz podél cesty
Rozloučení
Obrázky promítané na kůži
Ty rozsypaná na zrníčka
A promíchaná s nocí
Postavy hrály na flétny
Ráno po tom
Roztřesené zbytky noci zmateně utíkaly. Kolem poletovala hejna motýlů z roztrhaných knížek. Potomci popela si nic nepamatovali. Pálili jsme důvěru a svazovali výčitky.
Noc je démon
Noc odkládala šaty A já jsem viděl pořád míň Nedá se říct, že by jich tu bylo zrovna málo Klouzali kolem jako ptáci Houpali se na houpačkách Šeptali zaklínadlo Rejnoci ponoření ve víně Vyslanci dvourozměrnych světů Miss A4 "Už byste se měli uklidnit. " Všude vyskakovaly otravné halucinace "Chvění. " "No dobře" "Třeste se v rytmu křídel. " Noc zavolala na jezero Nebylo absolutně nic vidět Věděl jsem, že za mnou jdou Moje představy "Kdo se otočí je trapnej.
Když prší
Země je spojená s nebem
Stříbrnými dráty
Křišťálové houby tu visí jako balóny
Dost uplakané osvětlení
Déšť
Z tekoucích zrcadel
díváš se třpytivě.
Déšť na nic nečekal,
když toužil po trávě.
Kde spí mý andělé…
Rozbombardovaný domy
Žádný babočky tu nejsou
Jen černobílý motýli
Co je.
Tobě
Jsi voda z Cedronu
Jsi svíčka hořící
Nepatříš nikomu
Přicházíš s vichřicí
Vzpomínky na léto
Jazyky na stráních
líbaly zeleně.
Kdopak tě zachrání.
Hoří ti na těle.
Ráno s deštem
Pokání stromů,
od tebe hořké polibky
svěcenou vodou.
Zmáčená tráva sklání hlavu.
Setmění
Borovice dostávají japonské tvary,
v bráně se vlní černá postava,
silnice si převléká šaty,
vítr má černé vlasy.
Experiment
Usnuli ve stoje,
stromy je sledovaly,
na černé obloze
hvězdy se mihotaly.
Kaštan
Vážíš svíčky v roztažených pažích.
Pyramidy signalizují.
Vztyčené prsy hoří
bílými plameny.
Vzpomínky
Namočené kříže
vyrůstají ze země
jako větrníky.
Pozdravy od dětí,
Pomalý soumrak
Jsme mezi těly stromů.
Jsme v černých vlasech trávy.
Jsme v loďkách jehličí.
Jsme v opilé hlíně.
Anna a Luis
Ona je Anna a on Luis,
jsou v Portugalsku narození
a mají rádi večery
víc nežli rozednění.
Noční cesta
Seřadily se do zástupu a rozsvítily si hlavy.
Jde za mnou něco nebo ne.
Co stálo uprostřed silnice.
\"To je fakt hloupý, hrát si na horizonty.
Chodba
Stěny se začaly přibližovat
v chroptící chodbě.
\"Chtěla jsem se jen zachechtat. \"
Řekla vážně.
Rozdíly tu jsou
V dunění bouře, v hlasu hurikánu,
tam není Bůh,
ale já tam budu.
V polibcích do krve a bez přestání,
Rosa
Pláč se usadil na skluzavkách trávy.
Každý list má tyto náhrdelníky.
Kdo tady plakal.
Ale výsledek vypadá hezky.
Ráno v květnu
Všechny odstíny zelených světel
Vyletují z obrácených lustrů.
Kráčíme po stropě a oni jsou jako pyramidy
Rostoucí z nebe.