Písmák Prchave poteseni
Srdce dívky
mysl dívky
telo dívky
co záhadnejšího a krásnejšího na svete
Rada
Bojím se krásy
bojím se nepoznaného
ve svetle boure
v casech slávy
Az jednou II.
Až stíny stromu zahynou
a slunce bude soudit mráz
až všechna krása pomine
a nekonecná bude její hráz
Blaznivy svet hrou
Až nalezneš toho, koho tolik hledáš a pohrbíš touhy svých snu. Až cesta cest vstane v kopec a já budu líný se ptát.
Mám po ni jít
ci musím snad
až hloubka vody
Smrt hejn labuti a kridel vran
Jednou jsem žil
nechtej vedet proc
ona beztak prijde
zázrak všech koncu
Oddanost ji
Díval ses jen do prázdna
a prec spatril sen
sen touhy bez rukou
života sten
Zly sen
Stojím tu kamenný
nahý a sám
reky jsou z betonu
cihel a skla
V zajeti vran
Hesla náhrobku
zábradlí
ty žes ten hrdina
tebe se bát
Muj narek vran
Když hlavou projde olovo
vše jde tak dál
nepoznáš radosti
nárky tech vrán
Barevny narek vran
Barva života
barva je tma
barva snu
všech co milují
Cerny utek vran
cerná jde z betonu
úprkem prach
všech ptáku v objetí
za nimi chlad
Podzimni zal
Komín až do nebe
reka z kamení
štepení skla
kamenná stena
Kdyz umiral svet
Ješte tenkrát
když jsi byl mlád
a vlastne již
ani nevím proc
Okno snu nesmrtelnych vran
OKNO SNU
Již jednou
když pohled tvuj
a dotek mocný
Navrat labuti a vran
A prece se vrací
hejna všech labutí
mocnosti zla
skokem v poli
Smutku sen
Záblesk ocí
smutku sen
tak nechod nikdy tam
kde koncí den
cas touhy a nadeje vsech vran a labuti
Vedet tak
co je dnes
co jsem já
co ríct
Bez vsech tech pravidel
Hromada kamení
svedek všeho zla
lásky a zklamání
svedek všech tech dní
kde je vseho cas
KDE JE VŠEHO CAS
Když prikryje te sníh
a necítíš svuj tep
nemáš koho se ptát
SOS
SPASTE NAŠE DUŠE
Nebe nad hlavou
a peklo pod námi
polibek smrti
V nepochopeni
Vlastne jsem nikdy nepochopil
proc já
proc zrovna já
snad být tímto stromem
Vzpominka
Ve veku stát
s úsmevem na tvári
ve vetru stár
se smrtí v polštári
Promena smrti
Smet to vedet
jen o tom snít
kam pujde nevinnost
kam pujde sníh
Konec snu o smrti
Je mi smutno
takrka plác
kéž básne v bázni
umet psát
IX.
Prec nekde musí být
reka dívcí nevinnosti
tvé nevinnosti
a po ni pujdem
Utichajici hroby
Hle
ten strom
jak v stromoradí
a rozdelí je pouhá smrt
V.
Proc letet
v mracích se smát
mesto slz a mesto práv
vrány volají po smrti
Smrt
Dnes prišla z rána
a nemám ji rád
prišla necekána
a nechci se smát
IV.
Až smulu budeš proklínat
až budeš se ptát
kde štestí
kdo má te rád
uvod
Clovek nikdy neví, kdy zacít, ci snad skoncit má. Jakoby se bál každého nového zacátku, onoho nepoznaného, krutého a krásného.
A když se jednou rozhodne, nebo jakási náhoda, zacít. Beží a beží a neví, kudy kam, neví, kdy skoncit má.
Naivita smrti
Bubny hucí
a stromy rvou
proc neslyšet
blýskat se a jít
I.
Prý zrádná je krása
a vražedný cit
tak varují moudrí
a neznám ten cíl
Vzpomen
Až uvidíš v dáli svet
a uslyšíš hrady kvést
až všichni lidi
zacnou se smát
Jeji tver
Díval se do dálky
a jen se tak smál
kde je dnes
jeho sny a nenávist
Kez chapat zivota rej
Již jednou tam stál
snad
snad i o neco dál
a o neco výš
pospolu v zajeti vran
Stáli tam dole
obklopeni stromoradím
konec v nedohlednu
vzduch zavánel mládím
Hrob muj neni star
Dnes nejsem stár
ba ani hrob muj
dnes nejdem spát
vždyt zvon zní
Oda na krasu
ODA NA KRASU.
Jen s velkou tezkosti
lze spatrit krasnejsi kontrasty
krasy a krutosti
Beznadej
Ono neni kudy
kdyz slunce zhasina
osm minut mas
ono neni proc
Zivot v zivote se probouzi
ZIVOT V ZIVOTE SE PROBOUZI
Snad az rano
kdyz rano.
snad ma viru v nas
Az jednou
Az uslysis v dali svet
a uvidis zvony kvest
az se vsichni lidi zacnou prat
a ty zvony
patek 13.1.1995
SMRT
AC NERADA CASTO
Bezet polem siry kraj
ani chvili stat
Hledani
Svete muj
mizi a mizi
tesk a plac jen slyset jsou
touha a nenavist
* * * * * *
Jsou chvile, kdy mivam pocit, ze bych mohl napsat knihu, namalovat obraz, nebo .
. v techto chvilich si rikam:
Napis treba knihu, namaluj obraz, nebo .
Pospolu
Proc stíny holubu
za sebou vlecem
soud doznel
tak seknem je mecem
Hroby na prodej
Že zemrely vrány
a neslyšíš bolest
ba ani viden žal
tak pojd rozdávat rány
* * * * *
Musime jit dal
jiz na nas cekaji
prijdou a odejdou
chvile a dny
Kdo jsme
Kolik cest života znáš
jen tak tiše se ptám
snad poznám prokletý bál
as pravdu máš
Smrt vran
Dnes umrela krása
a umrela nadeje
stromy hucí
umrelo ráno
Konce hrdinu
Pochybny pohled do oci
vyzva ci stesk
svaden byl muz v raji
svaden je dnes
Zivota rej
Snad stromy hory a pastviny
jakozto rodici se aspekt neviny
napovi co rict
komu krasu svych ran dat