Písmák Nevrátí se
Masivní stůl klidně podřimuje
Prosáklý těžkou vůní
Poražený pohár žízní po víně
Vmarné touze opít se nevinně
Nostalgie
Tichá kapka vody
Železnýřetěz hladí
Nechává na něm stopy
Tajícího mládí
Hostina
Když oheň tiše praská
Když venku vítr duje
V tomtichu dračí sluje
Když nářek havranů
S Katuškou na pizze
Dáš si něco kjídlu.
Hm no nevím nemám moc hlad
Ale když se ptáš
Radost ti udělám
Úleva
Byla pro mě sličná
Když viděl jsem ji poprvé
Byla ke mě vstřícná
Když viděl jsem ji podruhé
Taková normální modlitba
Víš bože
Něco bych po tobě chtěl
Ale kdybys to neuměl
No nevadí
Jaký jsi
Neměl jsi šanci sám se rozhodnout
Přišel jsi nechtěně, jen tak nakouknout
Neprosils o život neměl jsi tušení
Začátek znamenal bláznivé zkoušení
Bolí
Pohřební hudba a tklivý pláč
Čtou cár papíru a ty ptáš se. nač.
Proč tolik slz a tolik lidí
Ruší ji vjejím novém bytí
Nezkrotná
Byla jsi krásná když jsi tam stála Půlnoční bouře s tvými vlasy si hrála Ty jsi se na ni vzrušeně smála Šťastná s ní se o vítězství prala Blesky vrhají přízračnou zář V ní lehounce prosvítá tvá nezkrotná tvář Provazy deště smáčí tvé tělo Není znát na něm že by se chvělo Celý kraj před tou smrští se krčí Ty jediná vzdoruješ pýcha z očí ti srší S nebem i zemí živel otřásá Jen tvá divoká duše radostí jásá