Písmák Sváteční obloha
Hvězdy hádají se na obloze,
a měsíc je mírní velmi stroze.
A co je předmět této hádky,
přeci kdo bude kde stát na svátky.
Zima
V korunách stromů prohání se vítr.
Ptáci sedí kdesi v křoví mrznou a povídají si jak se těší na jaro.
Paní zima nás přivítala kousky zmrzlých kapek.
Jako vločky padají ze šedivého nebe a dál už nic.
Cesta temnotou
Osudu kráčím vstříc
v jedné ruce meč
v druhé zase kříž.
K osudu kráčím
Krajina
Laškovným pohledem
přejel jsem po jejich vnadách.
Krajina neprozkoumaných zákoutí
organizmus plný nekonečné energie
Směr
Kam může nás dostat vedoucí linka.
Zkuste z vlaku naráz vystoupit
a ten sloup co je podél tratě rozbije vám líčka.
A bude od vás klid.
Anděl padlý na zem
A to jsem to blázen,
áááá spadl jsem to na zem.
Až u duše mě zebe,
ano já myslel na tebe.
Inzerát
Nemá cenu si stěžovat
každému tolik co mu
osud naložil.
Ty šutry co nosím
Bez keců
Cinkot zvonečků,
svit měsíce,
usměvavé tváře,
pusa na líce.
Tvá krása
Tvá krása spočívá v kráse tvých očí,
studánky do světa zapovězených,
ztrácím se v tobě ačkoliv chladíš jako sníh,
nevadí, mě zahřeje tvůj smích.