Písmák Ráno
Mlho utíkáš
a mizíš ve větvích staletých dubů
a křovin
a nic za sebou nenecháváš
Zpověď?
Na jaře spím
v létě probouzím
na podzim se ptám mraků
a v zimě je nevidím.
dnes, ale co zítra?
Dnes se mi chce brečet
chce se mi řvát
proč.
jenom čistě ze zvyku
Lopatky
Od lopatky k druhé je hodně daleko.
. přes tři kůže a pět kamínků.
Tvoje hudba je to, na co se umírá.
Výkřik
Moje japonská patronko
slunce v temnotě
můj příteli ze země nelásky
kde všichni nenávidí
Chce se mi psát
Píšu si do bločku
tvoje smutky
moje smutky
bílý peříčko dopadlo do trávy
Seženňte si kožichy začíná nám zima
Listí ti padá ma holé ruce
na čelo s potůčkem krve
na tvoje ztuhlé a nehybné všecko
a na můj smutek
Zápisky DrD
Unavení pokoj
postih obrana štěstí
dobře
říká pokračujem
Myslíš nemyslíš přemýšlíš
Když se tak procházíš
na co myslíš.
Když ležíš v trávě s rukama za hlavou
o čem přemýšlíš.
Usínající
S vůní ostružin v čaji
s kytičkou jasmínu zapletenou ve vlasech
na louce uprostřed lesů
tam chodíš -šílená
Západ slunce
Když červený západ slunce se odráží od oken sladovny
a jedenadvaet vagonkůmi projede přes cestu
a vzduch voní jako jasmíny v zahradě čínského císaře
a mraky semi válí nad hlavou
Kapička
Malinká kapička krve na tvé dlani,
je maličká, ale sama není
přidají se další k ní,
a pak i ta poslední
Měděná spirálka
Měděná spirálko visící na vlasech víly,
jemně tě vítr hladí
vydra zmizí ve vlnách
a nejlepší přítel co pozná dobrýho člověka,
Odcházíš...
Odcházíš.
. s potůčkem krve na mojí dlani
. s pocitem smíru v bezhlavé válce
Kapko
Ty červená kapičko od vína
vpíjíš se mizíš mi
najdu tě.
najdi mě.
Sám
Sítě ve větru,
pavučina v listí,
chytí tě za ruku,
strhnou tě z davu,
Padám
Padám z mostů
ztrácím se v lineární perspektivě
ztrácím se v čase
a jenom tak se snáším.
Vražedná
Měla náhrobky v očích
a z kožichů vlčích
měla šálu a šat
- zabil ji kat
Vítr
Do vrcholků věží zaduje vítr
Začnou padat do poslední cihly
Kdo je znovu postaví.
Nikdo zůstanou tam bez hnutí
Pocit
Ležela jsem a najednou mě někdo pohladil po tváři
byl to ale jen pocit ve tmě
podívala jsem se, ale nikde nikdo
šla jsem spát a snila jsem o tom pocitu, že tě má někdo rád
Uvozovky
Uvozovky, dvě nevinný čárečky na začátku věty
můžou ti ublížit
můžou bejt plachý, jemný, krutý.
Jsou to dva vrbový pruty