Volejbal
Tomáš se příkopem kradl,najednou ukradl bagr,poté ho přepadla vánice,zlomila mu tři sanice,visí z nich růžový hadr,vítr mu otázky kladl,jak fouká zima jarní sníh.
Podzimní veselí
Sýkory na střeše krákají,znavená noha drtí sníh,roztálé vločky padají,ulicí kráčí zmlký mnich. Je jarní zima, zimní mráz,okolo šesté ráno,zkrápěná kutna halí vaz,a místo opasku lano. Za městem na kopci stojí strom,prastará posvátná lípa,oblohu křižuje rudý hrom,v hospodě vrže pípa. Zamlklý mnich kráčí dálza město v široké pláně,srdce mu utápí krutý žal,naděje v hrudi mu slábne.
Utrpení
staletí spárů monarchie
jaderné zkoušky nejen v písku
přes čtyřicet let kruté tyranie
patnáct podezřelých zisků
Můj dům - můj hrad
Zlatá Stezka 360
Na střeše tohoto baráku se nachází jedna z nejvýznamnějších větrných elektráren Šumavy. Jedná se o několikawatové dynamo spojené tyčí s vrtulí využívající větru, která se otáčí pouze za velice silného větru (uragány, vichřice). Je propojena kabelovým systémem s jednou významnou sluneční elektrárnou našeho parapetu (3,5W). Nabíjí bráchovu (Alien) baterku - 12V 8Ah.
Demokracie
Koráb svobody se řítí rozbouřeným mořem,
kapitání hlasují -
kdo bude koráb dále řídit.
Nakonec náhodně losují.
Povzdech
Jsi modrá včela chycená v síti na motýly,
jsi černý slavík, jež nemá píli,
jsi hnědá hvězda, jež zmizela,
jsi žlutá smrt zbarvená do hněda,
Hudební prožitek
Pomalá glissanda kdesi ve vysoké části spektraoslňují mé ušní bubínky,z hloubek ke mně proniká melodie vleklá,sladká jak sušené rozinky,voňavý pomalý sled tónů v dlouhých, táhlých postupechmým uším připomíná oblačnou a tklivou duhu,nesmírná hudební nádhera nutí mě zadržovat dech -chci slyšet vše, co cítit mohu,až zazní znovu hluboký táhlý teskný tón,však nyní ještě v větší krásezní nádherně a pronikavě - téměř jako zvon -a zazní znovu a znova a zas a zase. Já dýchám sladkou vůni modré melodie,okouzlen spočívám v hebkém náručí not,nádhera do uší mých se vpije,ochutnávám překrásný hudební chod.
Nyní již noty stále rychleji kráčí,až zmizí jak mlha nad ranním obzorem,vířivá tremola v ohni smutku pláčí,pomstychtivý skladatel vtiskl semnásilný akord, co mlhu umlčuje. Však mně pěst na oko.
Svoboda slova
S pravdou jsme tančili tanec smrti
na řeřavých uhlících demokracie
a svobody - vyšla poražena,
tam kde lež tiše protrpěna.
Úlet
Mé prsty se blíží té navlhlé díře,
již můj bratr tak s oblibou líže,
žárovka nad námi svítí - však žádné vsuvky -
já strkám prsty rovnou do zásuvky.
Radostná novina
Spíme spolu a je to nádherné
Mám tě rád a ty máš ráda mě
Radostně se proplétají naše těla,
To, že máš aids říct jsi zapomněla.