ve stínu sluním se

na slunci stydím se.

Přemýšlím nad slovy

co tělem se nestanou

Nad těly

co ve slovech rozplynou se

Ty nudná každodenní mano...

Chci říhat křepelkami!

Je to otázka - někdo, třeba Jakub Řehák,  razí přístup zaznamenat proud jak přišel a nesahat. On si to může dovolit, i když je to zahrávání si s ohněm. Většina autorů ten první nálev nemá zas tak dobrej. A dost jich to umí revizemi rozepsat a vypracovat v dobré básně. Často s pomocí redaktora. Že se tobě nedaří básně vědomě zlepšit, znamená, že jsi asi spíš ten prní typ. V tom případě mou dávnou proškrtávačku ber jen jak kritiku podle mne slabých míst - bez doporučení zalátat to, když to tak neumíš dělat. Můžeš se to buď naučit a nebo se zlepšit v tom psaní na první dobrou - a nebo ignorovat mou kritiku jako pouze můj názor. Jak je libo.

Není na tom nic divného, tak to dělá většina lidí. I já. Napíšu něco, co má v sobě dobré jádro, ale okolo nastelu balast. Ze začátku trpím tzv. autorskou slepotou, takže mi báseň připadá geniální i tak. No ale za týden už to tak jasné není - a hned vidím, tohle umazat, místo toho napsat tohle, tohle celé škrtnout a jejda, napadl mne celý nový verš či dva... no a je to mnohem lepší! Kdo tohle nedělá, tak je buďto nechybující génius a nebo jeho autorská slepota trvá.

No já říkal, že škrtat nestačí, že je třeba dopsat to do celku.

Milá Umbratico, měl jsem na mysli server epika.cz, který ale, jak se tak dívám, už neexistuje. Tedy ne tisk, ale klon písmáka. Reagoval jsem tak na tvou poznámku, vyčítající mi, že mi nestojí za to publikovat zde. Tak jako ty nemáš povinnost publikovat na nějakém jiném serveru, ani já nemám povinnost publikovat zde. Jestli svým výčitkám, že jsem dlouho zde nepublikoval, říkáš snaha o dialog, tak nevím... Rád se s tebou budu bavit o literatuře.

Ahoj, na přání zkritizuji - a ber to jako kladení větších nároků (jindy bych si jen tipnul).

Rýmování samotné je svěží, rytmus fajn. Obsah na mne odlehčený až k prázdnu - čekám od poezie něco jiného, než hríčku. Ale i tak zpět k technice. Zkus si to číst nahlas. Jsou to jazykolamy, do rýmů a rytmu se vměstnáváš protlačováním slabik a slov, výsledkem je neúnosně zkuštěný text, který snese jen čtení po natrénování toho, co přichází. Při prvním čtení se člověk zasekne na každém metru a uvědomuje si aha, takhle, aha, to mám blbou intonaci, aha tam se mělo klesnout. Ahy tyhle jednoslovné věty je třeba vychrlit rychle za sebou a pod.

A tobě zas nesto jí publikování já nevím epika.cz, nebo proč tam nepublikuješ vše, co napíšeš? Je to zkrátka moje volba, jestli píšu do šuplíku, nebo tu testuju.

ehm to nějak nevyšlo, tak zkusím znova

Udělají tu

Za chvíli budu sedět, ale

možná jsem raději již seděl

před rodným domem, který jsme odprodali.

Udělají tu jatka

v klučičím pokojíčku, ten bude prasečí modlitebnou

v kuchyni, ta bude místností s háky

na chodbě, kde se převlékaly návštěvy

— z nás to padalo po pokojích —

tam bude prázdno s kanálkem na krev.

Když už tam nesmím jít (řeknou mi zedníci)

vylezu alespoň na vrata: ruce na mříž

špičku na květinu, nohu na vyviklanou kliku

zuby na závoru a rozkrok

vyšvihnout nad zdobné kování!

Mám já to štěstí:

Phil Collins přijde

pojízdná prodejna

z rozhlasu zpívá.

Stačila chvíle poslechu a

myšlenky, které mi nedělaly dobře

pohltila má duše. Bylo to anglo-americky příjemné

jakoby všechna ta smrt byla jenom mou blízkou

ale již vzdalující se budoucností.

Jó to je stará verze textu, konečná verze je nějak takhle (a dík za čtení):

Udělají tu

Za chvíli budu sedět, alemožná jsem raději již sedělpřed rodným domem, který jsme odprodali.

Udělají tu jatkav klučičím pokojíčku, ten bude prasečí modlitebnouv kuchyni, ta bude místností s hákyna chodbě, kde se převlékaly návštěvy— z nás to padalo po pokojích —tam bude prázdno s kanálkem na krev.

Když už tam nesmím jít (řeknou mi zedníci)vylezu alespoň na vrata: ruce na mřížšpičku na květinu, nohu na vyviklanou klikuzuby na závoru a rozkrokvyšvihnout nad zdobné kování!

Mám já to štěstí:Phil Collins přijdepojízdná prodejnaz rozhlasu zpívá.

Stačila chvíle poslechu amyšlenky, které mi nedělaly dobřepohltila má duše. Bylo to anglo-americky příjemnéjakoby všechna ta smrt byla jenom mou blízkouale již vzdalující se budoucností.

Ahoj souhlasím

Je to takové poetické povídání, ale není to poezie. Nejde o to, říkat krásné a fantastické věci, ale říkat je výjmečným způsobem a tka je opravdu zachytit. Modrovslásku v mechu těžko ztvárnit tak, aby nevznikl kýč - to by chtělo opravdu zvláštní přístup. Lehčí by snad bylo mluvit o něčem opravdovém přímo, ale každý má jinou cestu.

Já se nechci nějak šířeji vyjadřovat, jen jsem chtěl ocenit snahu o čistší výraz. Kdybych měl označit, co se mi konkrétně líbí, tak je to "Odvětvené stromy / začnou svůj nový život / v ulici plné světla". V jiné diskusi tvrdohlavě mé poznámky chápeš jako nabádání k minimalismu, ale tak to není myšleno. Že něco vyškrtám, neznamená, že mi jde o minimalismus, ale prostě to, že škrtnuté se mi nelíbilo. Klidně si můžeš být i ukecaná, když to ten text unese.

Moc řešíš kecy okolo - zajímej se o tvorbu, ne o počet lajků.

Celkem fajn.

Kozelka psal natolik vtipně, že by byl na písmáku naprostou hvězdou. Hodně štěstí s hledáním čistšího výrazu.

Myslím, že mému proškrtání by "odpovídala" jak Srbová, tak Kozelka. Nejde ani tak o to, co jsem nechal, ale o to, co jsem vyškrtl. Pokusil jsem se ti upřímně naznačit, kde podle mne leží rozdíl mezi tvým výrazem, a vatou, která mu škodí.

Není zač - jde ale spíš o můj názor, než o názor současné kritiky - za tu těžko může někdo mluvit. Ty moje proškrtávky neber jako nabídku lepších básní - pouze jsem to proškrtal, to je vše - udělat z toho dobré básně musí autor. Každé škrtání většinou vytvoří prostor taky pro nějaké dopsání.

Ahoj, díky za věnování a předem se omlouvám za to, že budu kritizoval - ale byl jsem o to výslovně požádán. Škrtal bych. Musíš sama dovést odlišit, kdys napsala něco dobrého a kdy jen tak "poeticky" našleháváš. Báseň by měla něco vyjadřovat a vše  ní, co to nevyjadřuje, tomu ostatnímu jen stíní (zjednodušeně řečeno). Taky je vidět, že se od textu distancuješ - používáš pořád infinitiv a samé krátké oznamovací věty, pozorování zvenku. Žádný vztah, žádná dynamika věty, žádný názor, žádný vklad sebe sama jako mluvčího, který má krom talentu psát pěkné obrazy taky něco jiného. Po obsahové stránce se držíš zpátky, pouze pozoruješ (jako drtivá většina písmáků) a po formální stránce nejsi schopna oddělit vlastní dobré verše od špatných. Na obojím je možné snadno zapracovat.

Vanutí

Od moře vane pach soli

bóje bojují s vlnami

a vítr sílí

nadouvá sítě na kůlech

jak hejno průhledných ryb

Hovorné palmy

tma ale bez jazyka

jemuž bys rozuměl

Na postupu

Postupovat

a prostupovat vším

jak zdí

jak hradbou

jak cizí chatrnou vizí

Ohniště

Jiskry si hrají na hvězdy

kontury olízla červeň

za ní už zívá tma

Jiskry si hrají na oči šelem

vítězně zavlají nad hranicí

mezi světlem a tmou

Přikládej

Do ohně vlétnou lišajové

staneš se lovcem lebek

Je to na fiktivní neexistující osobu. Bruddler taky neexistuje - to je všechno ironie.

Ta báseň je tu ve staré verzi, ve sbírce bude trochu jinak. Ale obecmě: je to zhodnocení života člověka, který žil v souladu s dobou. Dokud v tom žijeme, je to normální, ale když je to přítomno v zhodnocení celého života, vyznívá to dost absurdně a neutěšeně.

sirup: Já soucítím. Se mnou netřeba, ta báseň není reálnou pohřební řečí, její smysl je jinde. Díky

Vítám zdravím souhlasím.

Souhlasím, že to místo je spíš nešikovné a kompromitující - a Srbové se to stává častěji. Je to ten případ, kdy personifikace působí lacině. Osobně mi taky vadí všudypřítomný patos. Přesto jsou ale básně Lesa myslím neseny originální creepy leso-erotickou linkou.

Nikdo ti tvou interpretaci nebere, pouze vysvětluji, že ta má byla jiná a proto se báseň do ročenky dostala. No a o obou interpretacích je možné se kriticky bavit (nikoli si je brát). Ta necitlivost připsání nějakých nelichotivých atributů ženě, kterou Král ani neznal  - to je přeci vedlejší. Král fabuluje - nepíše obžalobu konkrétní ženy s uvedeným jménem atd. Stejně tak se můžu zadívat na bankovní dům a napsat báseň proti zlotřilému finančnictví, ačkoli právě v té bance v tu chvíli třeba její šéf odpustil dluhy několika zadluženým rodinám a ještě je odvezl k sobě na večeři. Inspirace není přesný záznam situace.

Díky mouchette za velmi pěkně formulovaný názor.

Pěkná báseň, ale vybral jsem od něj jinou, která vyšla v tvaru. 

VII “there is a light that never goes out…”

Na tuhle si ani nepamatuji, možná jsem ji i minul, možná ne - do seznamu vidí jen autor. Taky rozhoduje, kdy měla dva výběry. každopádně je to ale pěkná báseň a možná by tam seděla i líp než ta z tvaru. Máš bod ;-)

profi: Nemá smysl tvrdit o či básních, že jsou nejlepší - protože těžko poměřovat výbornou báseň milostnou s výbornou dada hříčkou. Je ale spousta věcí, které je možné básním vytknout jak samostatně, tak v rámci celé autorovy poetiky. A tak se stane, že když vidíš báseň, která ti připadá špatná, do ročenky dobrých básní ji nezařadíš. Nemůžu vědět, která báseň je nejlepší, ale můžu vědět, která báseň se mi osobně zdá dobrá a která ne. Subjektivní to není absolutně - snažím se totiž osvědčit vkus, který je závislá na již napsaném atd. Vždy je to jen nejlepší možný soud jakého je ten který editor schopen. To se ale bavíme o banalitách, kterým rozumí každý, kdo chce rozumět. Nemyslím, že by obyčejní lidé měli masový problém s názvem nejlepší - to trápí spíš právě zasvěcenou obec, která se o tom ráda intelektuálně pře. Lidi si to prostě koupěj a čtou.

Jak říkám, souhlasím s tím, že to není dobrý název a i beru spoluodpovědnost za to, že se to tak opět jmenuje. Přecijen si ale myslím, že se ta knížka dá i otevřít... - a chápu, že někoho to odradí totálně.

Mé interpretace vycházejí ne jen z konkrétní básně, ale z chápání širší poetiky autorů - aspoň v rozsahu sbírek, ve kterých ty básně jsou. Samozřejmě to mohou být nadinterpretace - můžu se jen snažit, aby nebyly. Opravdu je to přízvisko "nejlepší", za kterým si nikdo nestojí, tak zajímavé, že se kolem něj musí točit každý rok ta samá debata? Nešlo by se bavit o poezii? Lyryk aspoň začal s s kritikou konkrétních básní.

Lyryku, ty si nevidíš do pusy. Kdo se tady povyšuje? Já jsem se těmi básněmi pročetl a poctivě hledal básně, které by byly dost dobré. Konkurence v knižně vydaném je veliká. Básně, které mají ode mne písmácký výběr, nemůžeš zároveň považovat na automatické kandidáty do reprezentativního výběru za českou poezii. Ukaž mi konkrétní básně, které jsem přehlédnul. Neříkám, že se to nemohlo stát, ale přecijen bych rád viděl příklad toho přehlédnutého génia. Jediné, co beru, je, že jsem mohl sáhnout do písmáka při volbě toho díla navíc, kde jsem zvolil Holana. Kdybych se podíval do historie, jistě bych našel dost dobré básně i na písmáku. Nerozhodl jsem se pro to - měl jsem vybrat něco, co bude nějak aktuální k rodku 2015 a co bude doplňovat výběr mimo pravidla ročenky. Nenapadlo mne, co takového vybrat z písmáka. Objevit samotné literární servery? Na to je trochu pozdě, v době, kdy se už dávno uznalo, že velká část současné generace jimi prošla a v současnosti je navíc písmácký věc spíše jen stínem toho, co byl - nejspíš vlivem konkurence facebooku. Nemůžu to říct s jistotou, dost možná se tu pohybují neovýběrovaní, talentovaní autoři, o kterých nevím. O nich ale nevím. Dlouho jsem byl jeden z mála, co si psal písmáka i do medailonků, vedl jsem diskuse na jeho podporu a stále jsem ještě redaktorem (i když již zdaleka ne tak aktivním). Kdo jsi, že mne soudíš jen na základě toho, že se mi za dané období z písmáka dostatečně líbily jen dvě básně? Jinak se podepisuji pod to, co napsal aššurbalit - jistě by nikdo nechtěl být ve výběru jen proto, aby propagoval písmák. Že se od Řeháka líbila báseň publikovaná jinde, než ta na totemu (tedy řehák aktivní je, jinak by asi nepuvblikoval), to nemohu ovlivnit - to je pravomoc arbitra. A ani bych to nechtěl ovlivňovat z důvodu nějaké stranickosti. Tím bych písmák leda tak zahambil. Nechtěj mě rozplakat tím jak tě zraňuje, že mě vidíš tak povýšeného nad písmák - žádná povýšenost se nekoná. Nikdo si se čtením internetových serverů pro účely výběru do ročenky nedal tolik práce jako já. Ukaž mi, co konkrétně jsem přehlédl, o tom se můžeme bavit. Reklamu písmáku jsem taky udělal už tím, že jsem ho výslovně zmínil mezi zdroji i s metodikou výběru. Asi by bylo divné, kdyby v té ediční poznámce ještě byl dovětek: jednu báseň z písmáka jsem prosadil i přesto, že ji petr Borkovec nevybral a přesto, že není moc dobrá - prostě proto, že jsem věrným synem písmáka a chtěl bych, abyste díky tomuto gestu odteď byli písmáku více nakloněni i vy. Zkrátka to nejde - šlo by to jedině tak, že by to Petr vybral a nebo tak, že bych to dal místo Holana.

profi:O pakuješ i má slova - už jsem psal, že taky nepovažuji vybrané básně za objektivně nejlepší, že to je jen nešťastná marketingová značka a řekl jsem to i veřejně. Náš výběr je prostě jen náš výběr.

drfaust: Je tam můj popis toho, jak vybíral borkovec, je tam můj esej, který mluví o jednotlivých autorech (i mimo výběr, o tom jsem do poslední chvíle nevěděl, jaký bude). Je to výběr toho, co se mám s borkovcem nejvíc líbilo. Z mé strany to nebyl nijak zvlᚍ vypovídající výběr - dal jsem do seznamu pro borkovce i spoustu ukázek ze sbírek, které nejsou nějak zvlášť vynikající už z principu - měl jsem byrat zhruba sto básní a to při zhruba dvou básních na autora dělá padesát autorů, což je spoko polovina všech autorů - to pak ani nejde být zvlášť přísný. To byl až Borkovec. Já k jeho host drsnému výběru přidal na výzcu deset básní, které by podle mne neměly být přehlédnuty a z nich osm borkovec vzal. Z písmáka byla jedna, z totemu jedna, od autorů písmáka a totemu jich bylo mnohem víc a v ročence zabírají básně od těchto autorů asi třetinu. Proč je nepovažujete za vlastní? Že si dovolili vydat i něco jiného než písmáckou báseň? Že na písmák už teď nepublikují? Tak jde o autory nebo o server?

Lyryk: Ptáš se hloupě - laťku kvality poezie přeci nejde očíslovat procenty... Zkrátka jsem nenarazil v daném období na více básní, které by byly dost dobré v konkurenci všeho, co vyšlo. Raději mi už ukaž tu přehlédnutou báseň, autora.

Profi: Říkám, že z děl se dvěma a více výběry za dané období byly dost dobré dva texty. Laťka je hodně vysoko, není divu. Vyzývám tě k tomu, abys ukázal, co jsem přehlédl. Mimo výběry nemám nárok hledat, toho je moc.

Od krále jsem vybral texty dva, ani jeden jsem nepovažoval za sexistický. Aids je také otázkou interpretace - na to máme zkrátka jiný názor. Název "nejlepší" se mi taky nepozdává a v rádiu jsem taky na přímý dotaz sám řekl, že jako nejlepší básně označovat nelze. Respektuju to jako zavedenou převzatou značku, byť nešťastnou - ale nestálo mi to za to práci na ročence nějak bojkotovat, je to malichernost (v mých očích). Aids se k prozření neblíží, ale myslím, že ne proto, že by se vyžíval v temnotě, ale že ji nedokáže opustit, možná se v ní i utápí stále víc. Název nenávist sám o sobě diskvalifikující není - Květy zla taky nejsou špatné protože mají v názvu (i v obsahu) zlo - jako téma.

Myslím, že jsem svou interpretaci obojího už naznačil dostatečně, respektuji interpretaci, která to vidí jinak a zdá se jí Král sexistický (ta představa ženy není jen její vykreslení mužskýma očima, ten vizuální obraz je "komentován" celkem básně). Feministkám nevadí samotné zobrazení, ale interpretace - a ta je tu myslím složitější, než že je nám mužem zobrazena žena bez ohledu na ni - vidím její osud, chlapa co ji doma bije, děti který žijou v domě, ve kterým se chlastá, automaty, každotýdenní sázení a touhu po pohádkové výhře a lepším životě, rakovinu plic z pasivního kouření, rutinu, nepřekročitelnou plynulost osudu, s jakou se dostala tam, kde je, danou sociálním statusem rodiny atd. To není pohled muže, který ženy ztotožňuje s tímhle vším, to je pohled na křehkou ženu, která do toho reálně zapadá a nemusela by - třeba i kdyby měla čas na přemýšlení o feminismu. A taky beru, že ti Aids přijde zlý, že se ti zdá, že se v tom nimrá samoúčelně.

Profesionál: V širším výběru byl egil a řehák. Víš o nějakých básních, které jsem přehlédl (se dvama a více výběry - musel jsem si stanovit nějaký filtr)? V ročence jsou ale vybrány jen básně z jiných zdrojů, byť od autorů publikujících nyní či v minulosti na písmáku a totemu. Já na konkrétní výběr neměl přímý vliv, arbitr rozhodl. Je to všechno v té ročencce popsáno.

Nerozumím tomu, čím sjem se tě dotkl. Neříkám nikomu, co má či nemá rodit, jen interpretuji rození šuplíku jako básnické zobrazení nedůstojnosti. Lyryk to vidí stejně - liší se jen interpretace toho, jak to funguje v rámci básně, jak je to použito. Podle Lyryka to dehonestuje ženství. Podle mne se ho to zastává - tím že odmítá pozici hospodské vylíčit jako vrchol úspěšné a zářné kariéry, jak to je vidět ve filmech těch bílejch úspěšnejch mužů.

Ještě k těm zmínkám o tom, že na písmáka se nedostane a zavedení zaclénějí těm mnohdy lepším atd. Editorem ročenky jsem já, písmák, arbitrem je člověk, který hned několika písmákům vydal knížku, v kavárně fra se sem tam pořádala i čtení totemu. V ročence je asi 7 autorů (nemůžu to přesně ověřit), kteří jsou či byli písmáky či totemáky. Ve výběru editora byla jedna báseň přpímo z totemu a jedna přímo z písmáka. Autorů z literárních serverů bylo v předvýběru ještě více. Prošel jsem všechny básně se dvěma a více výběry/doporučeními za rok. Podobně to bylo loni.

Nevím, kolik dílů nás ještě čeká, jestli je ještě hodně básní, které by se autorovi zdály nevkusné, zlé, špatné a nekorektní. Puritánské čtení je legitimní, za sebe mohu jen říct, že s navrhovanými interpretacemi ani v jednom případě nesouhlasím. Svobodovu báseň nechám stranou, kritice špatnou nápodobou těžko vzdorovat. Pro mne je ta báseň věrným zachycením lidské malosti a nestydatosti, vrcholící slovy "ale hlavně sem", které už svou lidovou formulací prozrazují duševní nedostatečnost spojenou s cynickou, závistivou prktičností. Není to pěkné, ale obklopuje nás to, zvlášť dnes - a odkrýt to je způsobem, jak s tím bojovat.

V mém čtení není Aids posthumanista, který by oslavoval zlo a oplzlost, ale humanista, který je zděšený tělem, do kterého je uvržen a dehumanizovaným světem a lidmi, kteří jsou pro něj z principu nedosažitelné. Napětí v jazyku i obsahu je právě výrazem touhy nehumánnost překonat, najít duši v svém těle i v tělech druhých, což se může z jistého pohledu zdát nemožné. Je to přiléhavé i pro dnešní dobu - jak dlouho už tu máme humanismus a jak daleko jsme stále k jeho nepokrytecké realizaci? Jde o boj proti dehumanizaci jejím nelítostným zobrazením, které vždy musí předcházet prozření.

Petra Krále se jako člověka nedvažuji hodnotit, rozhodně ne zde,byť se mi taky nelíbí třeba jeho nemístný vtípek vůči jedné ženě při čtení ve fra. Jde nám tu o konkrétní báseň. Vykládat si feminismus tak, že se ženy musí i v umění vždy vyskytovat krásné a ušlechtilé, je velmi zjednodušující. Popis hospodského za pultem, jemuž přetéká pupek do drobných v šuplíku kasy by jistě mohl být na místě té pasáže o ženě, aniž by to vzbudilo pohoršení mužů. Jde o realistické zobrazení ženy, která se cestami osudu dostala do postavení za kasou v hospodě a tímto prostředí také nasákla. Podobně by třeba mohl být zobrazeno dítě pracující v indické továrně na textil, aniž by šlo o protdětský text - naopak jde o zachycení té nuzoty, přesvědčení, že bychom měli pro dítě i pro ženu mít důstojnější místo. To samé bych si řekl i o tom hostinském - taky by mi ho bylo líto, že žije v hospodském světě, který se na něm podepisuje. Počítat procenta výskytu žen a mužů v básni - to bychom se u milostných básní dostali zase k pozitivní diskriminaci. Je to zkrátka blbost. Jde o  konkrétní interpretaci, která v tomto případě podle mne nesměřuje k tomu, že žena je tvor nízký, ale k narušení kýčové idiličnosti hospodského prostředí skrze zobrazení násilí, jaké páchá na ženě. Obraz s rozením suplíku nechce říct, že ženy jsou dobré na rození dětí a v hospodě nemají co dělat. Naopak hájí ženy v tom smyslu, že nemají být absencí taktu a bontonu ve společnosti dotlačeny k rození šuplíků pokladen v zaplivané, alkoholem nasáklé hospodě, ale když už rodí, mají rodit děti.

Jako poslední bych chtěl říct, že si nemyslím, že by měla antologie básní být nějak cenzurována o potenciálně "závadné" básně. Na jiných básnických sbírkách také není uveden věk, od kterého se mohou číst. Jestli někdo dá antologii dítět, které ještě není vnitřně připraveno interpretovat poezii, je to jeho rozhodnutí - podobně jako by mohl dát dítěti třeba Gotfrieda Benna. Problém by byl, kdyby ve výběru skutečně byly básně propagující zlo, násilí a diskriminaci - tak to ale podle mne není, viz mé interpretace výše.

Obecný postřeh k tvé tvorbě: trochu ignoruješ jazyk, nepíšeš, ale obrazuješ. Aby se z toho stalo něco většího, chtělo by to zaklesnout se plně do textu, kontaminovat ho významem a ze střídání holých, nezačínajících nekončících vět udělat ply/anutí jazyka. Takhle je to jako bys mluvila v infinitivu pořád. Píšu ti to proto, že vidím potenciál v té obrazné hravosti. Jen ty obrazy využít...

Přes Radotín jsem jezdil na střední i na výšku a vůbec "do Prahy". Taky jsem tam rhál fočus. Kolek cementárny do Kosoře jezdil svého času lesem autobus po hrozně zdemolované silnici, která je už zavřená - přímo údolím s těmi sudovými skalami nebo jak se jim říká.

Formát pro tebe jak stvořený

První strofa trochu na efekt, ale ty dvě další výborné.

Ten průvan to trochu zabil. Zajímavá je představa, že ten prach je střepávaný právě vrznutím, tou vibrací

bezva práce

výborné

za první dvě

Pointa s tichem působí, jako většinou, omšele, ale těžiště je v tom předchozím a to je výborné.

inspirující

Kýč nemusí být nutně opisem již použité formulace, k tomu má blízko spíš klišé a ani to tak vlastně uplně nefunguje. Řvoucí, hlasitá, ohlušující a nesčetná další ticha, těžící z kontrastu pasivního a nicujícího ticha, které se paradoxně popíše jako výrazné a aktivní - jsou vidět všude a zpravidla se za samotný laciný kontrast obraz nedostane.

Cynické autobusy jezdí i po zbičování. Vybavily se mi Ženské domovy.

Krajina v tebe ke sice kýč jak bič, ale navzdory tomu se báseň dovedla kolem toho otočit - ten obraz s hladinou a křeslem je opravu pěkný. Ticho sa rozbíja opět kýč. Výběr za roporuplnost

Nějak mi to přijde jako dvě verze téhož s různým přístupem k věci, rozdělaný pokus. Ale i tak je to zajímavé sledovat. To zdvojené "v tento čas" rozehrává nějakou absurní hru, ale druhá strofa už nic takového nehraje, ta jen haikuje.

Výborné. To vzpomínáme je nápadité a působivé zároveň.

Je to tak nějak divně nesednoucí, ale zároveň v tom něco je. Divné a tak i zajímavé

Možná jsem byl hyperkritický, možná ne, to teď nějak sám nedovedu rozeznat. Líbí se mi jednotlivé části i spojující atmo, ale nějak tu filosofii básně moc nevidím. Asi bych ji nepodezíral z plytkosti nebýt posledních dvou řádků. No je to zajímavé.

Vy k tomu textu zkrátka nic konkrétního nedovedete říct nebo se necítíte jistý v kramflecích. Těžko si tohle mlžení jinak vysvětlit. Troll.

Ty zkrátka nic konkrétního k tomu textu říct nedovedeš. Troll.

Snad uhodnu a butete se se mnou více bavit, moc po tom toužím. Kyj?

Na vašihádanku neznám odpověď.

Můj tón vůči vám je daný tím, že jste urážlivým tónem začal. Klidně se budu bavit o nedostatečnosti své poezie, ale musíte mluvit konkrétně. Proti soudu jako takovému se nedá bránit. Kdžy řeknete, že je to srágora, že to není psáno srozumitelně, mám raději pořádně zaveršovat - co na to je možné říct? Ani jedno z těchto obvinění není nějak výmluvné, jistě existují skvělá díla složitá i volně veršovaná. Aby na to něco šlo říct, musel byste to vztáhnout ke konkrétní pasáži aspoň. Takhle můžu jen hádat, co se vám ve skutečnosti nelíbí.

Chvíli jsem byl v pokušení reagovat jako žena, ale asi raději odolám. V této vaší reakci už jsou jen kecy, žádný konkrétní argument. Snad jen k té neúctě ke mě a diskutujícím: nespočívá v kritice textu a komentářů (ta je třebas bezobsažná, ale uznávám, že neuráží osoby). Neuctivý je váš jazyk, způsob, jakým komunikujete. Nejde jen o to, co říkáte, ale taky jak to říkáte. I vy jeden.

helgard: Ne že by to bylo extra podstatné, ale tenhle text není záměrně nebásničkový, naopak to báseň být má. Kritiku beru, ale šlo by to udělat i slušně, netřeba se navážet do lidí, kteří sem něco napsali a ještě k tomu iracionálně požadaovat, aby vyznění těch komentářů bylo jednotné. Z těch keců ve vaší kritice se dá vytáhnout i pár poznámek k věci. Především ta o vzbuzování fantazie, která lidem stačí a nehledají víc. Můžu jen říct, že to není má zámýšlená strategie a jádro textu z mého pohledu leží jinde. Jitření fantazie se snažím používat i z jiných důvodů než jenpro oživení, i když to je vlastně ta základní funkce. Chci aby mé texty budily na první pohled samozřejmý a živý dojem. Spíš neo o obrazy se snažím o vytvoření napětí promluvy a to v klíčových místech využívám v obrazech, situacích. Jinak řečeno ta fantazie je ostře zaměřená na cíl, není to distrakce, to leda zdánlivě. Takový je aspoň autorský záměr.

Dědové inspirují nejlepší básně

Ty dva překlady jsou slabé, ale člověk nemůže chtít, bay byl hned úžasným překladatele, většina zavedených básníků pro to taky nemá talent. Na rytmus a rýmy je jistě lepším odborníkem dajakbol, mě vadí věcnost. První překlad je z těch dvou lepší - drží se originálu. Ale ten slovosled, tu inverze, tu otrocké přepsání - musíš se rozhodnout pro nějakou polohu a tu pak realizovat, ne improvizovat každý řádek znovu. nejde to plynule číst. Osobně když už bych sáhl k něčemu tak radikálnímu jako přepis bez rýmů, aktualizoval bych jazyk důsledněji, zbavil se inverzí slovosledu. Ale to je věc názoru - každopádně by text měl působit napříč verši jednolitě a čitelně, což v tomto případě nepůsobí. Je to o kus lepší jak google translate. "To budiž verše, jež pro mne vyryjete" - to není ani archaicky krásné, to je křeč. Bylo by zajímavé myšlenku překladu do volného verše dotáhnout do zdárnějšího konce, uvědomit si, že máš volné ruce a zkusit to celé napsat tak nějak normálně. Na překladu je nejtěsí právě to, že člověk musí formulovat v rodném jazyce.

Druhý překlad je horší. Deržíš schéma, ale ty kudrlinky navíc jsou přes míru. Stevenson v podstatě vše kreslí jen rytmem a rýmy, ale žádné "souvislosti nebe s věčnem" tam nemá. Prostě je to jen širé hvězdné nebe. Nechte mne zemřít versus zemřít přeji si je taky znatelný posun, ze smířeného pasivního vznešeného vzkazu to dělá hysterický vzkaz sebevraha. Ale je to jemnější posun než jiné a šel by v rámci básně nějak zvládnout. "Volně jsem spočinul, tak, jak jsem lehce žil" je takové moudro, že to působí až jako průběžné pointa básně - ale v originálu je jen že si smířeně, dobrovolně lehnul do hrobu. "Teď budiž verše ty... v náhrobek vyryty". Ty tři tečky jsou vyloženě rušivé. Význam jakš takš kopíruješ, ale moc za tu deformaci nezískáváš. Především se vzdáváš toho poukázání "tyhle verše za mne prones:" a místo toho píšeš nejisté zvolání ať jsou verše ty (následující nebo předchozí nebo ony?) vyryty. Originál působí dojmem klidné přípravy k recitaci těch tří veršů, na které jsme po přečtení toho řádku připraveni. Po tvém verši jsme nejistí.

Táhnoucí pocity - to je síla. Ne věcně, ale prostě jazykově je to zlé a ještě zvýrazněné rýmem. Slovo pocity tak vyznívá v plné parádě jeho dnešní vyprázdněnosti. Aby někoho táhly pocity se zkrátka neříká. navíc je to i gramaticky nefunkčí - "ležet tam, kam" myslím nelze žíci. Ležet můžeš někde, ne někam. Být mořem omytý je myslím příliš interpretačně bohatá formulace na to, aby sis ji mohl sám přimyslet. Omývání je automaticky bráno jako symbol,, hned člověk uvažuje o smývání hříchů, spíny a tak. A v originálu přitom má být pozornost směřována pouze na to, že se námořník vrátil domů. Prostota toho obrazu je základem jeho působnosti. Ornament tu výmluvně chybí, což vytváří jedinečný dojem. Poslední verš toto potvrzuje a prohlubuje, jeho zvláštnost spočívá pouze v tom, že zcela nečekaně přecházíme od tradičního mořského klišé ke zcela překvapivému motivu lovce navrátivšího se z kopců. Kopce a moře tvoří jednotu, z moře i z kopců se vrací jakoby do stejného místa. No a tys z toho lovce udělal houbaře, kterej už ty lesy všechny "prochodil".

Píšu to kriticky, ale to jen proto, že mne překládání vzrušuje a oceňuju, že se o to pokoušíš. Je docela přirozené, že to nedopadlo tak, jako v tom třetím překladu, kerý je výborný. Jediná básnická licence, která v něm ruší, jsou ta stáda na začátku - ale pro rým to asi muselo být a stalo se to jen jednou. Taky si všimni, že ve třetím řádku je dvakrát "rád", stejně jako v originále se dvakrát skloňuje "glad". Tys místo toho asi pro vylepšení dojmu volil jednou "ochotně" a podruhé "rád". V takových případech je někdy potřeba respektvat originál a taky zdvojit - v tomto případě to vyvolává dojem stupňování, který se tvou úpravou ztratil.

Druhý plán: kdyby tuhle báseň  napsal třeba diviš nebo reynek - po použití věcně stejných obrazů -, můžeš vzít jet na to, že by ty básně vypovídaly o podstatě lidství a vůbec. Tady to trochu chybí, nemá to vůbec takovou ambici a je otázka, jakou ambici to tedy má.

Ahoj, dal jsem si tě do oblíbených, takže si přečtu každou novou báseň. Reaguju jen když mi přijde, že je k tomu důvod. Negativní kritika myslím není potřeba, zajímavé je to, co je dobré. Jinak to nestojí za řeč. Tady u té jsem nereagoval, protože mne nezaujala jako celek. Obrazné hry na začátku jsou fajn, ale ve spojení s pointou vyznívají samoúčelně a nahodile. Podzim -> rostoucí chlad, to je banalita. To by už zajímavější bylajen první strofa sama o sobě, ta něco vystihuje.

Pěkná hutná obraznost, ale místy to je takové nahodilé. Otisknuté do hlíny i vzduchu působí jinotajně, ale jinotajné to není. Jiné obrazy si na nic než na svou expresivitu nehrají a to působí dobře.

Jednak bych řekal vlisovanými (rodokmeny), spíš než vlisovaných (rukou). Druhak  ten první obraz říká (i když ne uplně jasně, což je jeho problém) vše, to lisování do dřeva pak působí jako nedůvěra v předchozí obraz a snaha ho vysvětlit ještě taky normální řečí. Jinak bezva. Ještě s tou obrazností něco začít dělat v druhém plánu, i když co já vím, třeba už děláš, nečetl jsem všechny tvoje poslední věci.

Supr. Možná bych tu pomlčku vynechal, něak to komplikuje opticky. Dá se to myslím pěkně přečíst i s tečkou a nebo uplně bez.

Jo přišel, pudu taky na Stöhra a Alexu

Tříštění kapek mi připadá jako takový přílepek, ale co.

Pěkné, jen mě trochu ruší, že strniště v poli zní tak trochu jako louka na trávníku. Ale ne zas až tak. Jě to pěkná představa.

Snad přijdu.

Těžko se mi to posuzuje - když to čtu jako staré haiku od nějakého zen mistra tak respektuju práci s ustálenými motivy a starou tradici a vůbec... když ten samý text beru jako nový fandovský počin, může se mi zdád jako neautentická nápodoba, epigonství. Těžko se mi to bere prostě jako text, bez autorského kontextu. Asi bych se dovedl smysluplně vyjádřit leda k vetšímu souboru. Teď mluvím o té pětce.

Víceznačnost noční můry není zrovna objevná. Límanovu knihu jsem neobjevil, možná to tomu dává jiný rozměr, který přehlážím.

1 a 4 příliš prvoplánový důraz na pointu. 2 je zvláštní, ale až do té míry, že mi nějak nenaskakuje obraz. 3 je nejzajímavější, ale chtěl oby to v podobné poetice více kousků, aby se člověk mohl do čtení položit. 5 postrádá nápad.

Jen škoda,že jsem svoje Spojený státyzačal bombardovattak strašně pozdě.

Ta poslední strofa je výborná.

Jazykově to je trochu nejisté, ale i tak to má neodolatelný svéráz.

Je to zajímavé, že když si nastavíš prvními verši vyšší latku, přirozeně ji potom udržíš.

Řeka hučí za domy,

plná svinstva, jako my,

a dme se,

ona všechno snese.

Originální

Gratuluju, a jak se jmenuje knížka?

Díky Zboro za tvou soustavnou pozornost.

Já to myslel vážně, už jsem od tebe četl docela dost pěkných věcí, takže předpokládám, že zákonitě musíš mít materiálu na sbírku. Ale nutit tě do ní nebudu, když ti to připadá nějaké nekalé. Co znám příklady ze svého okolí, tak žádné známosti netřeba, spíš vytrvalost a trochu štěstí. A mít dobrou věc. Já třeba riedlbauchovou vůbec neznal. No a jedna písmačka, co teď vyjde (je to děsně tajný), tak na mou radu obeslala emaily a vyšlo jí to u renomovanýho - aniž by ji kdokoli znal a aniž by měla nějaké mé doporučení (mě taky nezná stejně). Spíš je ale vopruz zkoušet to. I ten Selepko to zkoušel, ale neměl na to v jednu chvíli nervy asi. A myslím že někdo mu to i vydat chtěl, ale nějak se npohodli na textech nebo něco... nevím už. A my se známe? Měls nějaký jiný nick?

No mě se právě líbí ten paradox. Všichni trhají první kočičky, takže jakoby ty další už ani nebyly a zmizely rovnou ty první. Mám se fajn. Vydáš nějakou sbírku?

první kočičky jsou pryč

Díky za čtení i korekturu.

Pro Zdendu:

Ulice plná kanalizace - na ulici pod povrchem obvykle vede kanalizace po celé rozloze obce. Když se kanalizace kope, je jí také plná ulice. Nusí se pak mnohdy i přes lávku.

Po mě - jednak je možno interpretovat jako chůzí přímo po mém těle, jako po lávce, ale také jako chůze časově "po" - zde se nabízí různá uchopení, ael vzhledem k těhotenskému kontextu se nejvíce nabízí po oplodňujícím milostném aktu, kterým má již otec splněno.

Gay Senseinryu

"Butch...co to znamena?"

"Jsme američani, naše jména hovno znamenaj..."

Trochu mišmaš, ale jsou tam i pěkné kousky.

Víc čti poezii, to je to jediné, co v tomhl stádiu můžu poradit.

Tos tedy přitvrdila.

Nejen nápad ale i zpracování.

Zvlášť ke konci se ta rozvolněná stylizace trochu přehupuje v nedodělek, ale i tak to má atmošku a vtip.

"je ticho v téhle pláni" - pěkná asonance.

fajn

Gratuluju, ale nestyď se a něco sem nahoď

Líbí se mi první strofa.

Viděli tolik nadmíru lidského až někteří i na smrt. Zbytek jsou fragmenty.

meralda: Díky za čtení mých básní. Ta prostřední strofa - mám pro její odtrženost důvody. Jednak ta báseň bude zařazena mezi další básně o mém rodném domě, rozdné vesnici a tak místní začlenění bude očekávatelné a bude dávat lepší smysl. A druhak je to tak trochu znak i jiných mých básní, že dám vedle sebe dvě kontrastující promluvy a nechávám je navzájem působit. V téhle to zřejmě nefunguje příliš samozřejmě, protože nejsi jediná, kdo u té trostřední strofy trochu ztrácí obraz. Ona tady ta moje finta s kontrastem dvou částí je vlastně použita dvakrát, respektive jsou to tři samostatné části, které na sebe působí, aniž by měly přímou logickou souvislost. Když tu báseň chceš číst odděleně, asi je potřeba trocha vůle k nadinterpretaci, což po nikom nemůžu moc chtít.

Dávám do sledovaných

Bych asi dal z věže, to by se dalo číst jako dvě slabiky.

Krásná, děkuji. Je až neuvěřitelná, uplný hold nehoráznosti. Do výběru to já asi nemůžu dát.

a nejdou ani promazat... asi spadla db