Klec

Klec
Nedávno jsem vzajetí trudných myšlenek bloumal bezcílně krajinou. Zahleděn do země, pozorujíce své kroky, nevěnoval jsem slunci ani jediný pohled. Přejíždím rukou po klasech obilí a zdá se mi, jako by začínaly rudnout. Vidím, že do červena se zbarvují i stromy, zem a obloha.