Písmák Příhoda z Václaváku
Celé odpoledne jsem se snažil pozvat nějakou slečnu do města na zmrzlinu, všechny však byly jako leklé ryby a tak jen nakonec do centra našeho velkoměsta vyrazil sám s rozhodnutím, že to zkusím holt v terénu a snad budu mít více štěstí.
První pohledná slečna, co jsem tak náhodně oslovil a trochu s ní žertovně zašpásoval, byla Slovenka a bohužel, nemohla se z práce vypařit a jít na toulky rozpálenou letní Prahou :-( To jsem utřel . Pak jsem to zkusil na dvě velmi hezky opálené slečny . Při mém štěstí to byly Španělky a nerozuměly mi ani slovo, bohužel, já jim také ne.
Příhoda z noční Prahy
Jednou se takhle couráme noční Prahou. Tedy přesněji řečeno, přijel kamarád Roman do Prahy oprášit své staré známé, zkontrolovat zda jedné už konečně narostly prsa, zda druhé už zmizela celulitýda, zda si onen konečně našel ženskou, nebo zda tomu dalšímu dávají doma najíst a celkově, kolik zase ty ženské přibraly, kde se jim objevily nové faldíky a druhé, třetí popř. další laločnaté brady a o kolik zešedivěli pánové, neb jak každý jistě ví, se ženskýma jsou jen trable. Zkrátka jdeme tak tmou tmoucí, po Andělu vmírně veselé náladě sledujeme bláznivé hýření mámivých světýlek a kličkujeme před nočními tramvajemi, které snad řídí opilý šílený tramvaják.
Vánoční příhoda
Tak vám jdu takhle z Globusu, kde jsem byl nakoupit na vánoční svátky a těšil se, jak si letos udělám ten vánoční salát a jak nebudu šetřit a udělám si ho alespoň ze tří kil brambor (ale za výhodnou cenu jsem jich koupil pět). A jak jdu přes tamní parkoviště, tak vidím takového úchyla. Všiml jsem si ho už když jsem šel nakoupit. Oblejzal ženské a nutil jim nějakou sladkost v průhledné plastikové krabičce.
Skály z písku 1.
Byl rozpálený den. Slunce pražilo jak zběsilé, snažíc se žárem roztavit rudý písek. Široko daleko není žádný stín, snítka zeleně či kapka vody. Jen pár trsů seschlých keřů, které jistě pamatovaly lepší časy, kdy příroda kolem kypěla zelení a vody byl dostatek.