Rap na Folly
Když si naše milá Follypřečetla knížku od Zolyvypila láhev kolys přídavkem špetky solipřeběhla hory dolyskončila dřepíc v poliopírajíc se o svou holiv rukou papíru rolinad hlavou lítali moliv poli se pásli dva volia spatříce naši Follydřepící v tom jejich polisežrali jí tu rolicož naší Folly bolínabrala hrstku solia upekla si ty voly
Já
Já jsem pravý Casanova,něžný, milý a má slovapolichotí každé krásce. Jsem okřídlený bůžek Amor,celému světu navzdorstále věřím lásce. Jsem maličký jen poeta,slov krásných celá paletanapadá mne hned. Jsem hrající si dítě,raduji se, však pláči skrytě,chci lepší svět.
Procitání
Procitl jsem z temnotya do očími vniklaostrá záře lampy. Rozplakal jsem se. Procitl jsem z úzkostia před seboujsem spatřil úsměvna tvářích rodičů. Ulevilo se mi.
Láska
Když chlapec dívce poprvépohlédne do očí,často se dívka k němuzády otočí. Však podruhé jižse odvrátí jen bokema rozmlouvá tišes předstíraným sokem. Napotřetí už postaví setváří v tvář,v jejích očích zableskne sehvězdná zář. Ta poví vše, co slovanedokáží říci,pak rozlije se červeňna její líci.
Vzpomínka
Složila jsi mi hlavu do klína
a já Tě naposledy polaskal
po vlasech, jejichž prameny
mi protékaly mezi prsty
Přítel
Jsi můj přítel,tak proč se ptáš:"Jaký že to obnosve své kapse máš. "Jsi můj přítel,tak proč chceš brát,když víš sám dobře,že nemohu Ti dát. Jsi můj přítel,tak proč mne zapíráš,když se ve Tvé společnostiobjeví má tvář. Jsi můj přítel,tak proč se odvracíš,když mne mé problémy stahujístále níž a níž.
Dokonalá kráska
Stojí před zrcadlem, jak Bůh ji stvořil,v její dokonalost chudák pevně věřil. Ale ona, v pase necelých padesát,nepřestává na svou tloušťku lát. Ňadra pevná, správná velikost i tvar,pro ni jsou však její krásy zmar. Dlouhé nohy, roztomilé pozadí a hebká šíje,vzteky do dubového stolu bije.