Písmák Toužím
Žízním jako Artuš po svatém Grálu,
žízním jako Bacchus po poháru
vína, žízním.
Ztrácím hlavu někde v oblacích,
Poutník
Vítr stromy zebejá zkřehlými prstydotýkám se tebečlověče prostýTvé stopy zametápoutnický plášť v listíkam pláče paletačlověče prostýMráz mi slzy bere prázdné jsou mé dlaněvítr s listím se pereuž nedržíš mě za ně
Jen sen
Tmou tmoucí,kudy chodím spát,růžový keř pnoucí,bude se mi zdát.
V jasu jasů,podél prašných cest,jak za starých časůrůže budou kvést.
Záchranářská
Když poprvé ses přimknul kmému tělu,
jako ke spáse, záchrannému kolu,
já ze strachu, že ve mě utoneš
držela jsem Tebe a Ty mne.
Kopřiva
Ten, kdo jde lesem
a nemá svědomí,
ten ať se třese,
dobrého nepálí.
Let/sní
Tam kde se na loukách prohání vítraž tam kde mu stromy berou dechjá dám si pod zadek svetrjako by nestačil mech. Skrz větve budu pozorovat hvězdya do dlaně střádat hvězdný prachby jiným prášily se cestybych neměla mít už strach. Druhou dlaň položím na Tvá prsabych cítila, že jsi tu se mnoupod klenbou šumícího lesapod hvězdnou oblohou temnou. Lehnu si, nebudu zavírat očinebudu muset o ničem snít.
Letní voňavá
Tam, kde les přechází vlouku,
kde mez je domovem brouků,
kde trávu stín už nechrání,
pěšina běží po stráni.
Mořská
Moře, ta nekonečná touha,
a poslední noční sen,
co se jak rozmazaná šmouha
vrací po celý den.
Hódně naštvaná
Jako bych sbírala věci,
co klidem nejsou fér,
na který nepomůžou kecy,
ani žádnej kvér.