Klaun

Byl jednou jeden klaun, starý a smutný on byl.

Ať vzpomíná, jak vzpomíná, už neví pro co žil.

Je snadné zapomenout, však on veselý život měl.

Jak mohli jsme dopustit, že na všechno zapomněl.

Vymýšlel komedie, smál se a především bavil nás.

Tak pojďme, vezmeme ho mezi sebe, ať směje se zas.

Tak jako celý život prožil, měl by prožít stáří své.

A nikdy nepropadnout smutku a depresi zlé.

Život je hra na jevišti, které otáčí se s námi.

A všechno, co nezdaří se, zakrývá oponami.

Klaun zaslouží si zavřít oponu v ten pravý čas,

Kdy potleskem  budeme  ho volat zpátky zas.

A v téhle hře vždy nevyhrává  ten kladný hrdina,

Který bohatým peníze bral a dostala je spodina.

Vyhraje ten, kdo nedovolí druhým pláč a dá jim smích.

Třeba jen smutným povídáním příběhů veselích.