Večerní zprávy

ooopsss, sem se neprihlasila. tak se pokorne priznavam, ze to jsem byla ja.

Většinou nemám ráda takové parodie, jestli to jde nazvat vůbec parodií, natož tak z české hymny, ale tentokrát mě něco pohladilo u srdíčka. Asi to, že nejsme lhostejní a to je strašně fajn. Jen se musím podepsat pod MM, protože myslím, že častěji než naopak láska hřeje a naděje vítězí. (Ten styl je mi nějaký povědomý...)

...trochu tu byl strach, jestli si muzu dovolit pouzit NASI hymnu (treba tady v madarsku, kde ted pracuju, by me za to zabili :) ale je to jedna z cest, jak zatahat za nase svedomi...

MM: Jo.

nedivam se na zpravy. divam se na stromy. netvrdim, ze se nedeji spatne veci, ale tvrdim, ze se deje mnoho dobreho. kdo rezignuje, zabiji sam sebe...

Bohužel tyhle pcity mám čím dál častějí taky a takových lidí pořád přibývá. Nahlas se to ale ozývá jen v básních a hospodách.

myslím, že pro podobný pocity nepotřebuju koukat na zprávy, vidím to všude kolem... a co tím chci říct? Nezačínejme u politiků, začněme sami u sebe

Taky si myslím, že lidi by se měli zamyslet nad sebou, ale ono je lehčí nadávat na ostatní...

slza, no ono je ještě snadný o tom mluvit (přemýšlet), ale ještě ty činy... sám jsem vhodným příkladem :(

Kde domov můj, nechceš mi říct.. Líbí!

dovolím si jen tichý souhlas... (*)