Výhybka

Cosi shnilého je ve státě českém. Je zde jeden podnik, který, bohužel,
je možno označit za žábu na prameni našeho státního rozpočtu. Jsou rafinovaní, jsou úlisní, záludní, je třeba se jich obávat. Jsou jak komunisti, rozlezlí všude a dokonce se ani netají tím, že náleží k té oné organisaci. To já například, patřit do jejich řad, bych se tím
nikterak nechlubil. Pořádají zájezdy vlaky do ciziny, mají permanentky! A po nás, po řadových občanech této republiky chtějí astronomické částky za jízdné, ale i , což se stalo v poslední
době fenomenem, jakousi tajuplnou kartu Z, jejíž význam mně nebyl  nikdy vysvětlen.  Navíc je jich moc. Až tak moc, že každý má svou výhybku. I v parlamentu se jich bojí, právě proto, že nejsou jen kapkou v moři. A tato ohromná horda se sápe na danové poplatníky a odčerpává z jejich peněženek peníze, které by se daly využít lépe.
Vpodstatě lze říci, že každý(normálně) pracující člověk v této zemi se podílí na výživě toho svého nádražáka, jako na zvířátka v ZOO, a to v době, kdy v každém vagonu této světoznámé společnosti jezdí sedm statečných v pravé poledne! Jedinou šancí, jak z této šlamastyky ven, je propouštět. Jak ale otočit výhybkou a odstavit  tyto lidi na slepou kolej? Já si dokonce myslím, že je to nehumální, vždyt ten či onen,
no prostě každý zaměstnanec, má už k té své výhybce utvořen citový vztah. Navíc, což je tu hlavním problémem, by po takovém vyhazovu části zaměstnanců určitě následovalo nepokojné shromáždění padesáti tisíc nádražáků na Václavském náměstí. Kam tedy s nimi?
Nabízet je v pořadu Chcete mě? Ne, už to mám! Zde pomůže jedině privatizace!
A nejlépe celý kolos prodat Koženému a Klaus by tomu dělal garanta. To by se pak propouštělo!