Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se2.den
07. 12. 2003
2
0
1118
Autor
Indoran
Druhý den chtěl Honza vstát brzo ráno,aby stačil uklidit dřive,než jeho host vstane.Ikdyž si nařídil budík na 6 hodin ráno,host už byl dávno vzhůru.
Honza si promnul oči a zeptal se:"jakto,že už jste vzhůru?"
John odpověděl:"já patřím mezi lidi,kteří vstávají brzo ráno a vůbec jim to nevadí."
"A já kvůli uklizení vstávám tak brzo."
"Tak klidně spěte dál a nenechte se rušit,já se zatím poohlédnu po vašem městě."
"Jo,abych před vámi nevypadal tak blbě,vemte si tamhle z tašky zpeněženky nějaké peníze."
John s usměškem odpověděl:"Jen abych neurazil",a vyndal z peněženky sto korun.
John si vzal nahradní klíče a vyšel ze dveří,které za sebou potichu zavřel, aby neprobudil svého kamaráda ještě víc.Ikdyž obvykle chodil po schodech,jel tentokrát výtahem,to aby se podíval na techniku této dimenze.
Po otevření výtahu se mu naskytl nepěkný pohled na počmarané zdi výtahu sprostými slovy.Každý jiný člověk z jeho dimenze, by se štítil do takového výtahu vůbec vstoupit,natož v něm jet několik pater,ale John byl John a né někdo jiný navíc už prožil horší chvíle v jiných dimenzích,třeba v 24.tam bylo popsané a posprejované každé místečko.Než dojel do přizemí,stačil zapnout svůj notebook,vyťukat desetimístný kód a zapsat si údaje o výtahu.
Když vyšel z šestnácti patrového paneláku,rozhlédl se kolem sebe,ale kromně paneláku,cest,trávy s povalujícimi odpatky,nic neviděl.Proběhl se k rohu nejbližši ulice,kde se znova rozhlidnul,ale se stejným vysledkem.
Zahořkle přišel ke stanku s hamburgry a párky v rohliku."Prosím jednoho hamburgra super",objednal u prodavačky.Kuchař za ní vyndal z mrazničky plátek hovězího masa,který hodil nas připravenou rozkrojenou housku a dal ji upéct do mikrovlnky."Zachvili bude",oznámila prodavačka.Za tu chvíli si John prohlédl stánek byl posprejovaný ruznými barevnými nápisy,některé z nich byly i sprosté.
Když dostal hamburgra,už se o stánek nezajímal,ani o cestu po které šel,což asi byla chyba,protože do něj vrazil jeden opovažlivec z bandy skinhedů hterá ho míjela.
"Co děláš vole",ozval se škaredý mladík se strašným učesem.
"Ty jsi do mně vrazil,spiš by ses mněl omluvit a ne nadavat",bránil se John.
Skin se otoči na kamarády a povida jim:"vrazí do mně a ještě je drzý,to chce nakladačku,žejo kluci."
Skin se zelenýma vlasama odpovída:"jasně že jo,daš mu ji sám nebo ti máme pomoct ?"
"Jasně že ho zmaknu sám,takové jako je on bých zmaknul i pět najednou."
"Prosím nechte mně dám vam penize",prosi John,přitom otevíra svůj kufřík a škvirou vněm hledá nějaký v našem svěťe neznámy předmět.
"Myslí si že se z toho vyplatí par pětkama"
"Ne,to si nemyslím",přitom mu vrazí pěsti přímo do nosa.Nos udělá křup a šereda se pořadně lekne."Aby jste si nemohli stěžovat že jsem vás zmlátil, použiju todle",z jeho ruky vyšlehne rozvětvený blesk a zasáhne všechny jejich kovové ozdoby.
Skini zůstanou ležet a John jde v klidu dál.
Honza si promnul oči a zeptal se:"jakto,že už jste vzhůru?"
John odpověděl:"já patřím mezi lidi,kteří vstávají brzo ráno a vůbec jim to nevadí."
"A já kvůli uklizení vstávám tak brzo."
"Tak klidně spěte dál a nenechte se rušit,já se zatím poohlédnu po vašem městě."
"Jo,abych před vámi nevypadal tak blbě,vemte si tamhle z tašky zpeněženky nějaké peníze."
John s usměškem odpověděl:"Jen abych neurazil",a vyndal z peněženky sto korun.
John si vzal nahradní klíče a vyšel ze dveří,které za sebou potichu zavřel, aby neprobudil svého kamaráda ještě víc.Ikdyž obvykle chodil po schodech,jel tentokrát výtahem,to aby se podíval na techniku této dimenze.
Po otevření výtahu se mu naskytl nepěkný pohled na počmarané zdi výtahu sprostými slovy.Každý jiný člověk z jeho dimenze, by se štítil do takového výtahu vůbec vstoupit,natož v něm jet několik pater,ale John byl John a né někdo jiný navíc už prožil horší chvíle v jiných dimenzích,třeba v 24.tam bylo popsané a posprejované každé místečko.Než dojel do přizemí,stačil zapnout svůj notebook,vyťukat desetimístný kód a zapsat si údaje o výtahu.
Když vyšel z šestnácti patrového paneláku,rozhlédl se kolem sebe,ale kromně paneláku,cest,trávy s povalujícimi odpatky,nic neviděl.Proběhl se k rohu nejbližši ulice,kde se znova rozhlidnul,ale se stejným vysledkem.
Zahořkle přišel ke stanku s hamburgry a párky v rohliku."Prosím jednoho hamburgra super",objednal u prodavačky.Kuchař za ní vyndal z mrazničky plátek hovězího masa,který hodil nas připravenou rozkrojenou housku a dal ji upéct do mikrovlnky."Zachvili bude",oznámila prodavačka.Za tu chvíli si John prohlédl stánek byl posprejovaný ruznými barevnými nápisy,některé z nich byly i sprosté.
Když dostal hamburgra,už se o stánek nezajímal,ani o cestu po které šel,což asi byla chyba,protože do něj vrazil jeden opovažlivec z bandy skinhedů hterá ho míjela.
"Co děláš vole",ozval se škaredý mladík se strašným učesem.
"Ty jsi do mně vrazil,spiš by ses mněl omluvit a ne nadavat",bránil se John.
Skin se otoči na kamarády a povida jim:"vrazí do mně a ještě je drzý,to chce nakladačku,žejo kluci."
Skin se zelenýma vlasama odpovída:"jasně že jo,daš mu ji sám nebo ti máme pomoct ?"
"Jasně že ho zmaknu sám,takové jako je on bých zmaknul i pět najednou."
"Prosím nechte mně dám vam penize",prosi John,přitom otevíra svůj kufřík a škvirou vněm hledá nějaký v našem svěťe neznámy předmět.
"Myslí si že se z toho vyplatí par pětkama"
"Ne,to si nemyslím",přitom mu vrazí pěsti přímo do nosa.Nos udělá křup a šereda se pořadně lekne."Aby jste si nemohli stěžovat že jsem vás zmlátil, použiju todle",z jeho ruky vyšlehne rozvětvený blesk a zasáhne všechny jejich kovové ozdoby.
Skini zůstanou ležet a John jde v klidu dál.
s těma pankáčama máš pravdu poor_boyi, ale s těma hercama :nejseš nějakej moc chytrej? :0)
Těma klukama s divným barevným účesem asi myslíš punkery, jací se u nás vyskytovali hojně počátkem devadesátých let ;-)... No, ještě, že to nezahlídla jedna moje kamarádka, co se tady po Písmákovy někde potuluje, to je stará punkerka. No nic, stejně je asi zbytečný sem něco psát, když, jak koukám, poslední příspěvek je něco přes rok starý. K těm Klouzačů, hrál tam myslím i John Rhys-Davies, a ten už byl trošku slavný i před tím (viz Indiana Jones).
Co se povídky týče, spíš bych ji být tebou zařadil do kategorii indispozice (bez urážky, tj. nemyslím to nijak zle). Protože s absencí děje nebo pointy se to povídce příliš nepodobá.
Měj se ;-)
Opravdu mně to pak přestalo bavit.. Byl to můj první kus povídky a nijak zvlášť vydařený, ale podle těch dvou tipů to vypadá dobře.
Kandelabr-Ja o takových lidech moc nevím.. ještě jsem s žádným nemluvil, jak se teda jmenují ti chlapíci se zelenými kartáči na hlavách?
Cheeky-ten serial se jmenoval Klouzači, ale paraelni dimenze jsou mnohem starší, ten serial je roznesl jen do všeobecného povědomí (a udělal 4 herce slavnými) Co se týče slohu, pomalu postupuju dál.. Upřímně, sloh mi nic neříka a píšu jak se mi zachce.. Pokud budu někdy slavný, tak ty moje výtvory pojmenujou a děti ve škole se budou muset učit dalších 5 nových slohů..
tohle je opravdu jen fragment. kde je nějaký závěr? kde je nějaký for? fakt to vypadá, že tě to najednou přesalo bavit, tak ses na to vybodl. chce to ještě hodně práce. ještě jen drobnost- skinheads= holé lebky, a přitom mají divné účesy a zelené vlasy :)
jenom mi to připomíná povídky co sem psala v deseti letech.. nic proti ale tobě sloh nic neříká. Neříkám že píšu krásně, ale každopádně se snažím mít jenom ukončený věty a velká písmena na konci slov.. doufám že si za těch pět let s tím něco udělal :o)
ty dimenze mi připomínají jeden seriál co běžel na ČT1... jak tam cestovali asi 4 lidi dimenzemi a měli takovej ten časovač... mno nevím nevím jestli ses toho nechytl... počkej, tak za 50 let můžeš psát fantasy profesionálně ;o) měj se krásně
ze zacatku mi to pripadalo docela realne, az na ten hamburger v mikrovlnce...no fuj...a predstava, ze nekoho napadne uklizet v sest rano........na konci jsem se musela smat...:-)
Na zacatku to vypada dobre, i kdyz mi tam chybi par vet o Johnovi. Jeden se zacne a ceka co dal.....pak mi prijde, ze si byl lenivy vymyslet konec.....a tak si napsal prvni co te napadlo....coz je taky fajn, ale je to jako z pohadky o Silnem Honzovi. Coz je skoda, protoze to podle me, celkove stahne povidku dolu....:-)
Tak necekej dalsich 5 let, a zkus napsat neco noveho...:-)