Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVánoce
26. 07. 2000
6
0
3488
Autor
suva
Vždycky když z koutů pokoje
vymetám stíny pavučiny
vzpomínám na zrající jeřabiny
a táhlé tóny hoboje
co zněly nočním tichem.
Když pavouk utkal ve větvích
své krajkované pasti
jen pár paprsků slunečních
odkrylo jejich části
bylo to dřív než napad sníh.
Pak už jen na zimu jsem čekala
až začnou křupat pod nohama vločky
a svýho pavoučka bych za nic nedala
když mrká na mne ospalými očky.
Jsou mu dva roky a už má sestřičku
a mně už zase přibyl na tričku
další velký křížek.
Jó, život utíká!
Střídá se mlha s jarním deštěm.
Co čas už nocí spolykal
a pořád křičí hlady: Ještě! Ještě!
A zase budou Vánoce.
A pak - až zase po roce.
Galadriel27
04. 09. 2003
Hladovej je tenhle strejda,
vždycky si to říkám, vejda
do své snové krajiny,
neumí však být jiný... :c)
Miroslawek
20. 02. 2001
zbytečně dobrý... tip
jinak: třetí sloka by si zasloužila nápaditější rýmy, a poslední řádek by se dal rozdělit na dva.