Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMilence (chimérická)
18. 12. 2003
7
0
4024
Autor
Petula
Milence (chimérická)
Život s tebou?
Jen chiméra!
Tvé mládí vrásky nevyhladí,
když naše cesty dělí čas –
konstanta dozrávání.
Máš květen,
já jsem říjnová
a mezi námi
plodné léto
a mezi námi
tolik let!
Jen chimér neubývá.
Sním za bílého dne
chiméry s nadějemi
na bříško těhotné.
Tak něžně krásný sen jistě dojde naplnění.
Už jenom proto, že skutečná láska vrásky přece nevidí. Ne snad proto, ž e by měla růžové brýle, ale proto, že vrásky jsou na povrchu, na první pohled přece patrné. Pohled skutečné lásky je však zaostřen mnohem hlouběji…do našeho nitra.
A vaše cesty? Ty přece nedělí čas (pokud jste oba ve stejnou dobu tady na zemi), ale směr…a ten se změnit dá…
Ta báseň má v sobě úžasné(!) kouzlo…
TIP…a děkuji!
dismorphia
20. 12. 2003
Vážně moc, moc, moc
mimochodem, Chimaera je i konkrétní místo na egejském pobřeží dnešního Turecka, kde ze země vyvěrá zemní plyn a neustále hoří (jako malé chimérky :-) )
Ten střed ("Máš květen...") se mi moc líbí. Hezky, NÁPADitě zpracované.
A teď prosím o poučení. Mně zní chiméra jako zlý sen. To se asi pletu...?..pak bys nemohla snít "chiméry s nadějemi"...jak to tedy je?
Řekové odpustí - místo nestvůry se lví hlavou...představím si pod slovem chiméra elegantní medůzu, co tě omotá žahavýma chapadýlkama.
Sem se nějak zakecala a není to k věci, tak se omlouvám.
Alka