Čundrák a dáma

Čundrák Jožka stál u pankejtu a mával na projíždějící auta. Byl zrovna nějaký špatný den. Zdálo se, že každý spěchá bůhví kam a nemá čast zastavit ubohému čundrákovi. Minuta za minutou padala do prachu u cesty, až jich napadala celá hodina, druhá hodina, třetí hodina. Najednou skřípění brzd a před Josefem zastavil nablýskaný mercedes 600. Jožka se až bál k tomu zářícímu  fáru přistoupit. Stálo  si tam, pár metrů před ním, jako nějaké vznešené prehistorické zvíře. Josef doopravdy váhal. V něčem takovém se ještě nevezl. Rozpačitě koukal na své prošoupané džíny a roztrhané tenisky. Tu se okénko „medvěda“ neslyšně spustilo dolů. Jožka si tedy dodal odvahy a nahlédl dovnitř. V příšeří luxusního interíéru seděla Dáma. Mohlo jí být něco kolem čtyřicitky. Na první pohled bylo patrné, že na sebe dbá a že na to má. „Tak co? Nasedneš si, nebo na sebe budeme ještě dlouho jenom tak koukat?“ pohladil Josefa po uších alt jako samet. Josef tedy otevřel dvířka a usedl do pohodlné sedačky.

„Kam to bude?“ zeptala se Dáma.

Pepík pokrčil rameny. „To je jedno. Jedu jen tak. Rovnou za nosem.“

„To je fajn,“ odvětila Dáma. „Tak jedem.“

Dáma zařadila rychlost a vůz se dal neslyšně do pohybu. Jožka měl pocit, že pluje nebo se vznáší. Začal se rozhlížet po přepychové kabině auta. Daleko se však nedostal. Akorát přejel očima palubní desku, a pak mu zrak sklouzl na řadící páku, kde se zastavil. Řadící páka byla totiž dokonalou kopií statného penisu.

Není divu, že když Josef viděl, jak si Dáma za jízdy neustále pohrává svými dlouhými štíhlými s touto replikou, jeho vlastní originál v kalhotách se také rychle napružil.

Dámě to neušlo. Na nic jiného ostatně nečekala. Jistým a zcela samozřejmým pohybem přemístila ruku do Josefova rozkroku. Zkušeně mu rozepnula poklopec, aniž spustila oči z ubíhajícího asfaltu.

„Máš pěkného cvalíka,“ konstatovala zcela věcným, ležérním tónem, jako by hovořila o počasí. Josef se cítil povinován nějako odpovědět. Pohodil tedy hlavou a skromně pronesl: „Jo, myslím že ujde.“

„Chceš si šáhnout na tu moji?“ zeptala se opět zcela nenuceně Dáma.

„To bych věru rád,“ pohotově přitakal Pepík, poněváč ho v tu chvíli opravdu nic jiného nezajímalo.

„Tak do toho,“ pobídla ho Dáma s úsměvem.

Josef tedy ruče zalovil v ženině mezinoží. Oj! Tam ale bylo měkkoučko a teploučko! Josef zabořil prsty hlouběji, až narazil na živou vodu. Téměř okamžitě ho také do nosu udeřilá neobyčejně ostrá a nad jiné rajcovní vůně. Tou dobou již Josef netoužil po ničem jiném, než zabořit hlavu do toho opojného klína a lízat, líbat a sát, pít plnými doušky tu zázračnou tekutinu, která mu nyní prýštila mezi prsty. Dáma jako by četla jeho myšlenky.

„Musíš to ještě chvíli vydržet,“ řekla, jako by byli s Josefem již staří známí. „Za chvíli budeme doma, a tam si pořádně zašoustáme.“

Dojeli k luxusní vile. „Tak, tady to je!“ zvolala Dáma, a rozjařený, smyslný tón jejího hlasu dával tušit mnohé. Jožka si chtěl schovat čuráka zpátky do kalhot, ale Dáma ho zarazila: „Nech toho, na tu chvíli to nemá cenu.“ Josef tedy prošel masívními veřejemi vily žaludem napřed. Dáma ho ihned vmanévrovala do přepychově  zařízeného obývacího pokoje, kde ho usadila na měkkoučký otoman. Shýbla se k němu, něžně ho políbila na špičku penisu, a zaševelila: „Chviličku počkej. Donesu nám něco k pití, zakousnutí a také pár roztomilých hraček. Zatím se koukej na video.“ Dáma zmáčkla čudlík na dálkovém ovladači a křepce odběhla. Josef civěl na obrovskou obrazovku, na které nebylo nic jiného než obrovská, mokvající kunda. V kundě rejdily dlouhé, štíhlé prstíky s karmínovými nehty a sametový alt, který Josef ihned poznal, si zpíval: „Prstík kundu jemně laská, toto pálí, toto mlaská!“ Kamera „odzoomovala“ na celou postavu. Josefa nijak nepřekvapilo, že dotyčná kunda patřila Dámě. Kamera „zazoomovala“ na Dámin obličej. Hrál na něm divoký, smyslný úsměv. „Nazdar hochu!“ promluvila Dáma z obrazovky. „Tak tě tady vítám. Nechci předbíhat událostem, ale něco mi říká, že takovou jebačku, jaká tě tady čeká, jsi ještě nezažil a nejspíš hned tak nezažiješ.“ Vulgárnost sdělení byla ještě zdůrazněna obscéními  posunky a hrubým tónem hlasu. Jožka měl pocit, že mu celým tělem probíjejí elektrické šoky. Vlastně se až bál. Nejraději by byl vzal do zaječích, ale nohy měl jako z olova. Ptáka taky. Oči navíc nemohl otrhnout od obrazovky, kde už se zase předváděla ta ohromná a oslňující vulva, která teď pro změnu lačně hltala vibrátor. Ze dvou obrovských reproduktorů se při tom linuly srdcervoucí (či spíše kulervoucí) vzdechy. Naprosto reflexivně sevřel Jožka svůj pyj oběma rukama a jal se vehementně masturbovat. Ještě mu však nebylo přáno dosíci vyvrcholení. Zaujat oslepujícím divadlem na obrazovce a ohlušen divokými vzdechy si Josef nevšiml, že Dáma zatím tiše stanula za jeho zády a z otvorů na okrajích opěradla otomanu vytáhla ocelová lanka s „náramky“, které mu hbitým a nacvičeným pohybem zacvakla na obou zápěstích. Elektrický naviják skrytý v otomanu se postaral o zbytek, a než se Josef vzpamatoval, byl k sofa přikurtovaný jako Ježíšek na kříži. Dáma vypnula video, obešla pohovku a postavila se před Josefa. Josef na ni vytřeštěně zíral. Na první pohled vypadala dáma nevinně až skoro plaše. Měla na sobě dlouhý župan, zapnutý až ke krku. Tvářila se účastně. „Ach, ty můj chudáčku,“ pravila. „Copak se ti stalo?“ Josef se nezmohl na slovo. V hrdle jako by se mu vzpříčil horký brambor. „Ničeho se neboj, mazlíčku,“ pokračovala Dáma sladkým hlasem. „Neublížím ti. Jenom si s tebou drobátko pohraju. Bude se ti to líbit, uvidíš. Ale nejdřív se napapám. Víš, já mám hrozně ráda jednu takovou specialitu.“ A dáma se nahnula přes Jozífka za opěradlo otomanu, kde měla servírovací stolek s rozličnými rekvizitami. Vzala si malou misku s několika olivami, a s tou zaklekla u Josefových nohou. Něžně vzala jeho penis do úst a pustila se do velmi rafinované felace. Připoutané ruce, tajemství toho, co mělo ještě následovat, všetečná ústa a mrštný jazýček na penisu - to všechno dohromady dávalo takovou směs, že Josef už se neudržel a řval rozkoší. Za takové situace pochopitelně netrvalo dlouho, a celé Josefovo tělo se zkroutilo v mohutné křeči. Dáma však byla pohotová. Hbitě ucukla a veškerou Pepovu dávku hbitě odchytila do připravené misky s olivami. Vstala, rozkročmo usedla Pepíkovi na klín, při čemž zasunula jeho chabnoucí pyj do své horké štěrbiny. Josefovi se to opět náramně líbilo. Blahem doslova předl. Koukal, co hodlá dělat s těmi posemeněnými olivami. Inu, co by? Stříbrnou lžiškou nabírala jednu po druhé a s labužnickým pomlaskáváním je polykala. Na závěr vylízala mystičku do sucha.....