NÁDRAŽNÍ KAVÁRNA

Nádražní kavárna

Čekám s kamarádkou na vlak,

máme čas, a tak couráme po nádraží.

Procházíme známou kavárnou

a to, co vidíme, není zrovna extra roztomilé.

Pošmourné prostředí, pár malých tmavých stolků,

kolem nich spousta židliček a na nich –

Na nich sedící chlapci ve věku od 14 do 20 let

čekající na jediné –

Na hodného německého strýčka,

který přijde, zamává bankovkou a odvede si je na noc pryč.

Hošíci nás zpozorují a hned směrem k nám vrhají vyčítavé výrazy.

Myslí si, že jsme jim přišli sebrat kšeft.

Přesně čteme z tváří, co se jim honí hlavou,

takže se otáčíme a kráčíme seriózně ven.

Tito hošíci si při troše štěstí vydělají 1 500 korun za noc,

což stačí na pokrytí nákladů na jídlo, šatstvo a nocleh.

A druhý den co? Nemají zase ani korunu.

Nezbývá tedy než se znovu sebrat

a usadit se na své místo v kavárně

a denně čekat a čekat zda přijde někdo, kdo zaplatí,

kdo prodlouží jejich trosečné přežívání zase o nějaký ten den.

Nemůžeme dělat, že to nevidíme,

vždyť se počet těchto chlapečků každoročně zvyšuje.

Mají představovat budoucnost naší generace,

ale jak ji mají zajistit,

když pouze nouzově přežívají z prodeje svého těla?

Tak proč se do prdele neobjeví nafintěný papaláš,

co vymyslí prosperující projekt pro tyto kluky?

Třeba chtějí pomoc a spolupracovali by!

MÁ SMYSL SNAHA V TÉTO OBLASTI, CO MYSLÍTE?!