Jako ti lidé

Unavení lidí po ulicích chodí,
v přístavu bývá pár velkých lodí.
Osudy všech slijí se v jeden,
rychlostí světa autem si jedem.
Láska, touha, nenávist každé své si hlídá,
podzimní období zima už střídá.
Mrazivé ráno, kabáty lidí,
kráčí kupředu, nikdo nic nevidí.
Doleva, doprava, nikdo se nedívá,
cítím jak z lidí láska už ubývá.
Beznaděj, hořkost radost a žal,
každý z těch lidí, jde cestou dál.

Strast a starosti přenechat na druhé,
jsme stále prázdnější, nic už nám nezbude.
Jen loutky do pohádky, kamenná srdce,

každý z nás drží své štěstí v ruce.

Hledáme lásku, která už není,
život je krátký, čas všechno změní.

Lhaní, zrada, závist a zášť,

Dívám se na tebe, jdem každý zvlášť,
jako ti lidé, co ulicemi jdou,
celý náš život stane se tmou.