Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Silvestr

10. 01. 2004
2
0
1260
Autor
justin

Krystalky na tvých rtech

neudržitelný vzdech

Šálivý šepot v tmách

jsem vzduch anebo prach

Výřím kolem sebe

v soustředných kruzích

Sedla jsem na lep

Nahmatáš svou něžnou rukou

na mé ruce tep?

Cítíš tu hrnoucí se krev?

Tebou rozhýbanou

jsi pro mě branou

 ne do nebe

ne do pekla

branou k nepoznanému.

Hic sunt leones

je to děs

Co si zavaříš

si i sněz

Ale dívej se mi při tom přímo do očí

Blankyt pálí

Propaluje tělo až do žaludku

Lehké brnění

a třes

Sotva dýchám

V duchu vzdychím

Krystalky na Tvých rtech


Lasy
12. 01. 2004
Dát tip
Neni to ono, souhlasim s Elyn. Lasy

WiruZ
11. 01. 2004
Dát tip
neni to spatne.....sem tam se mi neco nezda....od druhe pulky jsem se i sem tam trosku nudil i kdyz konec je hezkej.....



Kolega
10. 01. 2004
Dát tip
No jo, takovýćh tuctových jsou tady tucty...

Twardowski
10. 01. 2004
Dát tip
Kolega: No a? Že by poezie nemphla mít velký osobní význam? Že by básnění nerozvíjelo matematické schopnosti?

Elyn
10. 01. 2004
Dát tip
neproměňuj se ve výra a viř s měkkým I... začátek vypadal zajímavě, ale pak se to nějak zvrtlo...

Kolega
10. 01. 2004
Dát tip
V tomto ohledu jo, jenže když to čteš furt, tak tě chuť přejde, jako čtenáře. Jako autor píšu ještě větší tuctovosti, ale na trh s tim nelezu... :-)

Souhlas s Elyn ... ten konec to zkazil , začátek tipozni ... :)

Notreal
10. 01. 2004
Dát tip
mně se to líbí a myslím, že se ti vyvedly i rýmy a rytmus!*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru