Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSilvestr
10. 01. 2004
2
0
1253
Autor
justin
Krystalky na tvých rtech
neudržitelný vzdech
Šálivý šepot v tmách
jsem vzduch anebo prach
Výřím kolem sebe
v soustředných kruzích
Sedla jsem na lep
Nahmatáš svou něžnou rukou
na mé ruce tep?
Cítíš tu hrnoucí se krev?
Tebou rozhýbanou
jsi pro mě branou
ne do nebe
ne do pekla
branou k nepoznanému.
Hic sunt leones
je to děs
Co si zavaříš
si i sněz
Ale dívej se mi při tom přímo do očí
Blankyt pálí
Propaluje tělo až do žaludku
Lehké brnění
a třes
Sotva dýchám
V duchu vzdychím
Krystalky na Tvých rtech
neni to spatne.....sem tam se mi neco nezda....od druhe pulky jsem se i sem tam trosku nudil i kdyz konec je hezkej.....
vykloubeny_loket
11. 01. 2004vykloubeny_loket
11. 01. 2004Twardowski
10. 01. 2004
neproměňuj se ve výra a viř s měkkým I...
začátek vypadal zajímavě, ale pak se to nějak zvrtlo...
V tomto ohledu jo, jenže když to čteš furt, tak tě chuť přejde, jako čtenáře. Jako autor píšu ještě větší tuctovosti, ale na trh s tim nelezu... :-)