Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seV noci
02. 08. 2000
3
0
1993
Autor
Bodlak
V noci
Perem jak klíčem otevírám duši.
Papír popsaný poslouží co uši,
jenž vyslechnou, jak srdce bolí.
Však hladit neumí, šrám nezahojí.
Jen dlaně tvé a horké polibky
vrátí mě zpátky do máminy kolíbky,
kdy spokojené, sladké mrně
nemá tuchy o poskvrně.
A tak v zlé mé době
jdu k tobě blíž.
Tisknu se k tobě,
žel…ty už spíš.
Miroslawek
29. 08. 2000
Tak toto je parádička. Nejvíc zasáhne to, co každý občas prožije. Hezky jsi vystihla rozdíl mezi samotou s perem a samotou se spícím chlapem :-) Stejně si vždycky vybereš to druhé, viĎ? Líbí, usmívám se. Dík.
máme to my písmáci ale štěstí... vždyť jinak by Ti na můzu nezbyl čas :-))
máš u mě pochvalu